V Praze reálně žije asi o 200 tisíc a v Brně o 60 tisíc lidí víc než podle dostupných dat. V Olomouci je proti statistikám dokonce o dvacet procent rezidentů více. Naopak v Ústí nad Labem pobývá o devět tisíc lidí méně, než je oficiální počet obyvatel města a nejvýraznější vztah je mezi Prahou a Kladnem, odkud do hlavního města míří tisíce lidí denně za prací. A další čísla – ve Špindlerově Mlýně bývá v pondělí kolem sedmé hodiny ráno zhruba 2400 osob, v neděli ve stejnou dobu jich je 5800!
Data jsou pro města, obce, ale i centrální úřady nevěřitelně důležitá. Podle nich totiž mohou plánovat svůj rozvoj a změny. Musí ale vědět, pro kolik lidí! K ruce mají všechna potřebná čísla díky projektu kamdojizdime.cz. Stojí za ním David Sláma, ředitel strategického rozvoje a koordinace veřejné správy Ministerstva vnitra ČR. Web, který možná zatím ještě úplně nevstoupil ve všeobecnou známost, nabízí zdarma neuvěřitelné množství informací.
„Víme, že některé centrální úřady, některé kraje a obce si o čísla požádaly, bylo jich kolem 120. Není to zrovna moc, ale ukazuje to, že ve veřejné správě existuje prostor pro rozhodování na základě dat,“ říká David Sláma, podle něhož byla hlavní motivací k rozjetí projektu potřeba nabídnout státní správě při plánování například veřejné infrastruktury či vybavenosti konkrétní čísla.
David Sláma se setkal se starosty či primátory, kteří tohle velmi dobře chápou, tedy kteří vědí, že bez čísel nejsou schopni zachytit trendy a reflektovat skutečnost. Většinou jde o větší města, která mají své odbory rozvoje, pro představu hlavní město má dokonce svůj Institut plánování a rozvoje.
„Pak máme řadu lidí, kteří mají vztah k využívání dat konzervativnější a rozhodují se na základě dojmologie. A to je problém,“ vysvětluje s tím, že nezbývá než vedení obcí nadále přesvědčovat.
Pohyb obyvatelstva totiž nelze zastavit, a to nejen proto, že po republice lidé jezdí kvůli práci, ale i s ohledem na rostoucí ceny nemovitostí a náklady na život. Část těch, kteří odešli žít do velkých měst, se právě z ekonomických důvodů po čase vracejí do míst, kde se narodili.
Na webu kamdojizdime.cz tým Davida Slámy pracuje delší dobu, na přelomu roku byl představen starostům a v květnu byl spuštěn. Jde o projekt unikátní, pomoci by mohl třeba i s výběrem místních poplatků nebo s rozpočtovým určením daní.
Data jsou sbírána prostřednictvím mobilních telefonů, respektive sim karet. Informace jsou však striktně anonymní, nejde o to, že by stát někoho konkrétního sledoval. Sbírají se střídavě v jednotlivých ročních obdobích, protože ta je ovlivňují. Třeba v létě není ve velkých městech tolik vysokoškoláků.
Shromažďovány jsou údaje na úrovni měst a obcí, nikoliv městských nebo místních částí. Zohledňováno je i to, že někteří lidé, konkrétně malé děti a někteří nejstarší, nevlastní sim kartu, v populaci je takových osob asi 10 procent.
Tisíce spláchnutí za den
Ale zcela konkrétně – třeba v Lipně nad Vltavou trvale žije něco přes šest stovek lidí. Na jaře a na podzim jich je tady o víkendu už 2,5 tisíce, v létě dokonce až 4,5 tisíce. Vedení města tak potřebuje zajistit třeba dostatečnou lékařskou péči nejen pro „svých“ šest stovek obyvatel, ale i pro víkendové návštěvníky. A ještě jednodušeji – na toaletě v sobotu a v neděli nesplachují stovky, ale tisíce lidí, a počítat s tím musí místní čistička odpadních vod.
Pro zajímavost – co se lákání lékařů na odlehlá místa nebo do menších měst týče, zajímavá jsou v tomto ohledu data České lékařské komory. Sehnat doktory se často nedaří i přesto, že jim jsou nabízeny všelijaké bonusy, třeba plně vybavená ordinace, bydlení nebo motivační příspěvek v řádu stovek tisíc korun. Jenže zaměstnání pro partnera či partnerku nebo třeba dobrou školu pro děti, to už nikdo slíbit neumí.
Když se zlepší výběr místních poplatků, budeme se mít ve Špindlu jak v Dubaji, říká starosta Jandura
Zajímavá jsou pochopitelně data z velkých měst. Třeba v Praze je touto dobou, tedy na podzim, nejvíc lidí ve středu a ve čtvrtek, asi 1,4 milionu. Praha tak nemusí své služby uzpůsobit jen počtu těch, kteří zde trvale žijí, ale i těm, kteří tady tráví pracovní dobu. V pátek, před blížícím se víkendem, už část lidí zůstává doma, nejspíš na home office.
A pozor, data jsou sbírána prostřednictvím sim karet výhradně českých, proto nejsou do počtu lidí zdržujících se v metropoli zahrnuti zahraničních turisté. Pokud by se připočítali, lidí bude v metropoli o další desítky tisíc víc.
Existuje šance, že si někdy budou obce sdílet důležitá data? Jak David Sláma hodnotí České Budějovice, odkud pochází? Kdo je v Česku ve využívání dat premiantem? A co je další náplní práce ministerského ředitele strategického rozvoje a koordinace veřejné správy?
Článek byl připraven ve spolupráci s podcastem KRNDA & LŮZR Adriany Krnáčové a Petra Stuchlíka a mediálním projektem Datarun.
