Dva roky vede Vojtěch Krejčí (PRO Lovosice) severočeské Lovosice. Na radnici přišel s trochou nadsázky přímo z nočního baru. Jak se město, jehož dominantou jsou průmyslové areály, potýká s odlivem kvalifikovaných lidí? A jaký nepopulární krok muselo udělat, aby vylepšilo svoji finanční kondici?
Lovosice leží na severním konci Polabské nížiny a na jižním úpatí Českého středohoří. Město má dlouhou průmyslovou tradici, zejména v chemickém a potravinářském průmyslu, z čehož dodnes plynou jisté výhody, ale i celá řada nevýhod.
Na dvou židlích se nedá sedět
Vojtěch Krejčí ve městě provozoval noční hudební bar. Občas bral směny i za psychoterapeuty. „Při práci v baru potkáte lidi zajímavé, někdy i hodně zvláštní. Je to ale skvělá možnost vyslechnout si, co je zajímá a co je trápí. Vlastně je to trochu jako v amerických filmech, kde barmani hostům slouží jako psychologové,“ vzpomíná na svoji původní profesi, které se ale musel po volbách vzdát.
Po volbách, ve kterých si přitom vlastně vůbec nevěřil. Přivedla ho do nich touha dělat věci jinak, že ale nezávislé sdružení místních udělá takový výsledek, to nečekal asi nikdo. „Nemám rád sezení na dvou židlích a když jsme viděli výsledek voleb, došlo mi, že musím všechno pustit. Lehké to nebylo, ale nemohl jsem jít proti svým vlastním slovům,“ vzpomíná na dobu, kdy se musel s provozováním baru rozloučit.
Bar ve městě funguje dodnes, Vojtěch Krejčí sem ale zavítá už jen jako host, a to rád. „Jednou za měsíc si sem jdu vyčistit hlavu a můžu si otevřeně popovídat s místními,“ vysvětluje.
Stavíme jako o život, máme dvě letiště a ledoborec, říká primátorka Budějovic Dagmar Škodová Parmová
Desítky milionů navíc
Dominantou města je chemička Lovochemie v majetku svěřenského fondu expremiéra Andreje Babiše. Život s ní má podle Krejčího své plusy i minusy. „Minusy jsou ty, že jde o obrovský areál s chemickou výrobou, takže jsou tam dopady na životní prostředí, je to práce s nebezpečnými látkami, je potřeba mít nějaké havarijní plánování,“ popisuje Krejčí limity v rozvoji města s chemičkou související.
Nedávno město přistoupilo ke kroku, jímž se chemičce přímo postavilo. Zásadně zvýšilo daň z nemovitosti pro místní průmyslové objekty. Předcházela tomu důkladná analýza finanční kondice Lovosic. Ta, jak sám Krejčí připouští, rozhodně nebyla ideální.
„Přistoupili jsme k nepopulárním krokům jako zvyšování ceny za odpady a pak byla na řadě daň z nemovitosti. Nechtěli jsme ale znovu zatížit obyvatele města a drobné podnikatele a inspirovali se v jiných městech, kde vyšší daní zatížili průmyslové výroby. Takže tam, kde v územním plánu máme těžkou průmyslovou výrobu nebo nějaké velké skladování, tam jsou zatíženi zvýšenou daní o 100 procent,“ popisuje nepopulární krok.
Krejčí připouští, že město nestojí o vyhrocené vztahy s Lovochemií, ani s dalšími lovosickými průmyslovými podniky. Po zvýšení daně však do rozpočtu přitéká zhruba 30 až 40 milionů navíc, a to je pro Lovosice naprosto zásadní částka.
Zbývají tři byty!
Peníze půjdou do rozvoje, a ten je potřebný. Lovosice jsou totiž ve zvláštní situaci. Práce je tady dost, ale jen některé. „Lovosice jsou v uvozovkách malé město, ale máme obrovské množství zaměstnavatelů v průmyslových zónách. Nabídka práce je u nás obrovská a jsme spádová oblast od Ústí po Roudnici, dojížďka za dělnickými profesemi je velká,“ popisuje Krejčí s tím, že kvalifikovaní lidé ale každé ráno naopak město opouští a odjíždí za prací pryč.
Aby odliv nebyl trvalý, je třeba město proměnit, zajistit dostatek služeb, lékařskou péči. „Když tohle lidé u nás nenajdou, půjdou bydlet jinam,“ říká s tím, že přilákat mladé lidi je složité v tom, že jim město nemůže nabídnout žádné bydlení.
V devadesátých letech totiž došlo v Lovosicích k postupnému prodeji městského majetku. „Nastoupili jsme na radnici a chtěli jsme se podívat v jakém stavu je bytový fond města. Našli jsme tři byty.“
Teď je proto největší výzva vystavět nové bydlení. Lovosice chtějí dostupné nájemní bydlení, stojí o startovací byty. „Jsme ve fázi, kdy chceme najít developera a na našich posledních několika pozemcích vystavět rodinné bydlení,“ říká starosta města, který sní svůj lovosický sen.
Chtěl by město moderní, spolupracující s průmyslovými zónami a investory, město pro rodiny, město, za které se místní nestydí, ale jsou na něj hrdí. „To je sen, ke kterému je ale sakra dlouhá cesta,“ připouští Vojtěch Krejčí.
Jak reagoval Andrej Babiš na zvýšení daně z nemovitosti pro Lovochemii? V jaké kondici zanechali město předchůdci z hnutí ANO? Jaký drink má nejraději starosta a bývalý provozovatel baru v jednom? A proč město provozuje kavárnu?
Článek byl připraven ve spolupráci s podcastem KRNDA & LŮZR Adriany Krnáčové a Petra Stuchlíka a mediálním projektem Datarun.
