Jana Paparega je držitelem několika politických „nej“. Svého času byl nejmladším českým primátorem, poté i nejmladším senátorem v rámci doplňovacích voleb. Z Mostu se vydal do Senátu, teď, po dvou letech, by rád zase zpátky domů. V podzimních krajských volbách bude usilovat o post hejtmana.
„Dycky Most!“ Slogan ze seriálu Most! se asi v souvislosti s tímhle městem v severozápadních Čechách vybaví každému.
První zmínky o osídlení místa, kde se Most nachází, však pocházejí už z Kosmovy kroniky z 10. století. A proč Most? Jméno odkazuje na dřevěné mostky vedoucí přes močály…
Most mohl být výkladní skříní kraje
Mostecko není jednoduché město, potýká se s řadou sociálních problémů a zásadně ho ovlivnila těžba uhlí. Koneckonců Most se bez debat pro zbytek republiky obětoval. V 70. a 80. letech minulého století bylo totiž zcela zbořeno historické centrum, jak jinak – kvůli těžbě uhlí. Ortel padl v roce 1964, zároveň bylo rozhodnuto, že se postaví Most nový. A tak z původního města zbyl jen kostel Nanebevzetí Panny Marie a pár staveb.
„Staré město bylo téměř celé nahrazeno, zůstaly starší vily uhlobaronů a zástavba několika bytových domů. Na místě starého města máme nyní jezero. Tahle doba je ale překonaná, i když mě osobně za srdce stále chytají staré fotky města. Kdyby ke zbourání nedošlo, je Most dnes výkladní skříní Ústeckého kraje. Architektonické kvality města byly fantastické,“ přibližuje pohnutou historii jeho bývalý primátor.
Jan Paparega považuje za velmi důležité, aby si Češi uvědomili, co a proč Mostecko trápí. „Historicky jsme byli zdrojem pro republiku, ať se to týká uhlí nebo chemického průmyslu. Byli jsme důležitým hráčem, ale se špatnou image. A musíme si říct, že to, že co jsme dali republice, chceme zpátky,“ říká Jan Paparega.
Stavíme jako o život, máme dvě letiště a ledoborec, říká primátorka Budějovic Dagmar Škodová Parmová
Kluci plní ideálů
Do politiky ho přivedly ideály. V roce 2014, když přišel na mosteckou radnici, mu bylo třiatřicet let a byl nejmladším primátorem. Kvůli tomu se setkával s nedůvěrou on, i jeho současný nástupce v primátorském křesle Marek Hrvol.
„Byli jsme kluci plní ideálů. Postavili jsme subjekt, který ve volbách k překvapení všech včetně nás uspěl,“ popisuje začátky v politice.
Most nepatří na chvost!
I vzhledem k historii Mostu nepovažuje Jan Paparega za férové, že v projektu společnosti Obce v datech se město tradičně umisťuje na posledních příčkách v kvalitě života. „K průzkumům jsem skeptický, protože si nemyslím, že odráží skutečnost. Neříkám, že Most je nejlepším městem pro život, ale nepatří ani na chvost. Most je místo, kde jsem se narodil a musím bojovat za to, že má potenciál,“ vysvětluje politik, jehož rodina žije v Mostě po generace – jeden děda byl báňský záchranář, druhý děda a táta dělali na šachtě.
Rozvoj Mostu je obrovskou výzvou, momentálně i proto, že mu hrozí nárůst nezaměstnanosti, a to kvůli plánovanému ukončení těžby uhlí. „Musíme se bavit o tom, jak lidi adaptovat a zaměstnat je jinde.“
Most je totiž na rozdíl od jiných částí Česka ve výhodě v tom, že když bude dostatek práce, může přijmout nové obyvatele – může lidem nabídnout bydlení. Koncipováno je město pro zhruba osmdesát tisíc lidí, dnes jich tam žije přes šedesát tisíc.
Logicky ale možnosti města a s tím související pracovní nabídky vycházejí mimo jiné z geografické polohy. „Jsme tranzitním uzlem, a proto zajímavým místem pro investory, už jen díky tomu, že jsme relativně blízko hranic. Máme průmyslovou zónu, nechceme ale, aby tam byly samé montovny. Zajímají nás investoři s přidanou hodnotou, kteří přitáhnou kvalitní lidi,“ popisuje ideu.
Trénink na politiku
V politice pomáhá potenciálnímu ústeckému hejtmanovi sport, konkrétně triatlon. Nejsložitější je na něm ne potřeba absolvovat náročný trénink, ale najít si na něj čas.
„Jde o čtrnáct až osmnáct tréninkových hodin týdně. Musím si to plánovat, vstávat brzy, po páté hodině. Dvakrát týdně plavu, jiné dny si jdu zaběhat a kolo nechávám na volná odpoledne. A ať chci nebo ne, víkendy mi zabírají dlouhé tréninky,“ popisuje Jan Paparaga s tím, že nejvíc se mu daří ve vodě. Triatlon, respektive strukturovaný dril, mu pomáhá v politice. „Musím mít plán, musím vědět, kam směřuji. Je to stejné ve sportu i v politice.“
Jak přišel Jan Paparega k neobvyklému příjmení? Jak Mostu pomohl stejnojmenný seriál? Proč mají ve městě předimenzované divadlo? A jaký má Jan Paparega názor na prolomení těžebních limitů?
Článek byl připraven ve spolupráci s podcastem KRNDA & LŮZR Adriany Krnáčové a Petra Stuchlíka a mediálním projektem Datarun.
