KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Vláda prosadila penzijní reformu. První svého druhu od devadesátých let. Udolala tak opozici, která si obstrukcemi připravovala půdu pro barnumskou kampaň, v níž bude mluvit o „okradených“ seniorech, „asociální vládě“, jež neplní sliby, zvedá věk odchodu do důchodu a nemyslí na těžce pracující. Babišovi to může pomoci vyhrát volby. Ale v tom boji získá i Fiala, když to vezme za správný konec.
Na první pohled dostala vláda ve Sněmovně co proto. Na poslancích hnutí ANO bylo vidět, že se hodně připravovali a že si plamenné projevy doslova užívali. Ono taková snadná příležitost, jak získat politické body, se také hned tak nenaskytne.
Zvyšování věku odchodu na odpočinek, jakkoli nutné, je z principu nepopulární. Ostatně právě i proto jsme se třicet let nedočkali žádné podstatné změny průběžného penzijního systému.
Většina voličů u nás stojí spíše vlevo. Pro mnoho z nich je pozdější odchod do penze něčím, co je vytáčí do běla. Zvláště když se je opozice snaží co nejvíce rozzuřit.
Ale o kontroverzní téma jde prakticky všude v Evropě. Ta stárne a změny spočívající právě ve zvýšení věku, kdy vzniká nárok na důchod, jsou nutností. Leč nevítanou – takže kdo ji vzdor demografické realitě odmítá, získává automaticky vysoký voličský bonus.
Je evidentní, že se ANO rozhodlo učinit z tématu penzí svůj volební trumf. Rozjeté to má dobře. Není důvod myslet si, že to nezabere. Bavíme se o elektorátu, který se nechal masivně zmobilizovat třicetikorunovými poplatky u lékaře. Natož vidinou, že třeba půjde na odpočinek o několik měsíců později.
Pravda, týká se to jen lidí, kterým je padesát a méně. Ale Babiš a spol. jistě přihodí dříve přijaté zpomalení valorizací, jež dopadá i na současné seniory.
Dalším symbolem, jímž lze mávat před očima levicových voličů coby s muletou, jíž toreador dráždí býka, je zúžení okruhu náročných profesí, které mají nárok na předčasný důchod. Těch změn je více, ale ne každá je snadno uchopitelná, či vůbec pro potenciální voliče ANO negativní.
Pro pochopení bitevní strategie nám ovšem toto úplně postačí. Vše se vejde do věty: „Udřeme se k smrti, důchodu se nedožijeme – a pokud ano, dostaneme žebráckou penzi“.
Zdá se, že Babiš na penzích vládu doslova uvaří… Až na to, že to vůbec není jediný ani nutný scénář. Strašení „asociální“ koalicí jistě na elektorát ANO zabere a hnutí si může polepšit. Protože jde přesně o ten druh epického pravo-levého souboje, který mobilizuje voliče.
Jenomže to platí na obě strany. Stejně tak tento zápas vybudí příznivce SPOLU, kteří už jsou značně unavení a možná i otrávení. Důchodová reforma jim může znovu nalít krev do žil.
Vládu si nevolíte „jen“ proto, aby spravovala zemi. Ne, že by to nebylo důležité, ale úředníci by takový úkol zvládli také. Voliči ovšem chtějí, aby je někdo zastupoval, aby hájil jejich zájmy, aby prosazoval jejich hodnoty – a s tím vším je zákonitě spojeno i očekávání že „váš“ politik porazí soupeře.
Tak jako ve fotbale. Fandíte vlastním a chcete být součástí jejich vítězství. Ovšem to se na jejich hru musí dát koukat, což u Fialovy sestavy přestávalo platit.
Čím větší tlak, tím větší protitlak. Zároveň se pozornost soustředí na soupeření dvou hlavních formací, což oslabuje menší partaje.
Vždy a znovu si musíme připomínat, že politické strany původně vznikly v římském cirku, kolem jednotlivých gladiátorských škol. A vy nechcete vidět váš tým, když vystupuje pasivně (popřípadě pasivně agresivně). Chcete vidět, že rozdává rány, že udolává soupeře.
Hnutí ANO tuto bitvu vyvolalo, získalo momentum a dlouho mělo navrch. Ale tím, že vláda neustoupila a penzijní reformu prosadila, otočila hru na svou stranu. Když ANO hrozí, že až vyhraje volby, celou reformu zruší, tak tím zároveň vybízí potenciální voliče SPOLU, aby přišli hlasovat a tomuto scénáři zabránili.
Je to „kdo s koho“. Jde o akci reakci: čím víc tlačíte, tím větší vyvoláváte protitlak. Zároveň soustředíte pozornost na soupeření dvou hlavních formací. Což oslabuje menší partaje, které se dostávají ze zorného pole a někdy až pod hranici viditelnosti.
Obojí se nakonec hodí Fialovi a spol. Potřebovali ukázat, že existují, že jsou užiteční a že jsou to oni, kdo vede „rozhodující zápas proti Babišovi“. Poslední dobou v něm válčili hlavně slovy, ukazovali prstem, varovali, nálepkovali, mluvili o soupeřích coby „populistech a extremistech“.
Jistě, antikampaně fungují a obraz nepřítele pomáhá upevňovat vlastní řady. Avšak jen negací a strašením se volby nevyhrávají. Kamala Harrisová by o tom mohla vyprávět.
Změny v penzích jsou přesně tím, co SPOLU chybělo do scénáře kampaně. Nakonec je to jediná opravdová reforma, kterou se může kabinet vykázat… A tak jako jsou kořením fotbalu góly, jsou skutečnými úspěchy v politice prosazené programy.
Teprve na nich můžete reálně ukázat, že jste lepší než soupeř a že se vašim příznivcům vyplatí dát vám znovu silný volební mandát. Kvůli řečičkám vám ho nedají.
Teprve teď se mají fandové SPOLU čeho reálně chytit. A pokud Babišovi a jeho lidem penzijní reforma až tak moc vadí, dostávají tím pravičáci naopak jasnou zprávu, že je vážně dobrá a důležitá. Všechny argumenty ANO lze otočit ve prospěch a na podporu pravicové politiky.
Prostě se změní znaménko: Změny nejsou sobecké, ale zodpovědné, seniory neožebračují, ale zajišťují jim důstojné stáří, vláda nejedná asociálně, ale odvážně…
K tomu onen bonus, že menší uskupení jsou tím „velkým zápasem“ tlačena na okraj. Pravice nechce, aby se do Sněmovny dostalo více levicových partají. A stejně tak má zájem na tom, aby se hlasy Pirátů rozdělily mezi SPOLU a STAN.
To první by mohlo zařídit ANO, které menší strany na své straně spektra „vysaje“, k tomu druhému se otevírá cesta tím, že Pirátská strana opustila kabinet – postavila se na stranu opozice a nehlasovala pro reformu.
Politika je boj, a je to dobře. Jako občané máme právo vidět za své peníze pořádný mač, v němž o něco jde – v němž jde o nás.
Vláda má konečně válku, kterou potřebuje. Ano, soupeř v ní jistě uhraje svoje. Ovšem ANO již silné je. Tím, kdo potřebuje „další body do tabulky“, je SPOLU. Pokud Fiala výzvu k zápasu přijme a předvede obstojnou hru, pak nakonec si může relativně polepšit více než Babiš.
On se totiž potřebuje dotáhnout na soupeře. Tohle je ideální šance. Stačí se nenechat zatlačit do defenzívy a tedy snadno porazit.
Kromě vlastního zisku je pro SPOLU důležité marginalizovat extrémní síly – SPD, komunisty Piráty a další. Zpřehlednění politického spektra je dobré i pro celou zemi, protože vede k transparentnější dělbě moci a voliči se lépe orientují.
V ideálním případě by se zabránilo tomu, že ANO povládne s nějakými radikály. Buď se přeci jen podaří získat většinu pro nynější sestavu, nebo vznikne široká pravo-levá koalice.
Jistěže spor o reformu neznamená pro vládu automaticky vstupenku zpět do ligy mistrů. Ale sotva dostane lepší příležitost. Tady to aspoň má ve svých rukách. Je na ní, aby na tomto příkladu ukázala, proč jí mají pravicoví voliči znovu dát hlas a proč je pro ně lepší než protivník.
Jde o konkrétní a reálnou věc, kdy se všechna ta obvinění z populismu a neodpovědnosti zhmotní do boje o důležitou reformu. Tu ostatně ANO za osm let nedokázalo předložit.
Když politici ANO pronášejí zdrcující kritiku změn v penzích, určitě osloví dost lidí. Ale mnoho jiných naopak naštvou. Tak to má být, demokracie znamená věčný souboj myšlenek, různých názorů a protichůdných řešení. Půjde o to, kdo zápas sehraje lépe. Ale že celková mobilizace voličů je šancí jak pro Babiše, tak pro Fialu, je prakticky jisté.
A my občané máme za své peníze právo vidět pořádný mač, v němž o něco jde. Politika je boj, a je to dobře.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
