GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Představte si, že máte výdělečnou firmu, stát vám ale zisk zdaní 86 procenty. Že by vás takové podnikání moc nebavilo? Přesně to jsou nyní pocity 150 tisíc akcionářů společnosti ČEZ.
Česko je zemí, kde je stále těžší býti akcionářem. Alespoň domácích titulů. Kromě toho, že už i pravicová vláda čas od času zvedá téma sektorové bankovní daně, je největším otloukánkem hlavního parketu pochopitelně ČEZ, z jehož hospodaření sanuje ministerstvo financí své ztrátové rozpočty. Problematický však není důvod, ale způsob, jakým to dělá.
Kontroverzní je hlavně „daň z neočekávaných zisků“ (windfall tax, WFT), kterou vláda zavedla v souvislosti s vysokými cenami elektřiny. Tato dodatečná 60procentní taxa (ze zisků nad 120 procent průměru let 2018-2021) se totiž připočítává ke korporátní dani a výsledkem je až 86procentní celkové zdanění, které ČEZ reportoval v letošním třetím čtvrtletí. Za všechny letošní kvartály je zdanění o něco nižší, stále však tvoří velmi nezanedbatelných 63 procent.
ČEZ: Štátne daňové dojenie desiatok miliárd z #ČEZ so zatvorenými očami predstavenstva a štátom dosadenej dozornej rady. Smutné, veľmi smutné.
— Peter Knazeje (@PeterKnazeje) November 12, 2024
daňová sadzba
1-9/2024: 63%
7-9/2024: 86%
čísla 7-9/2024:
zisk pred zdanením: 16,892mld
daň z príjmov: 14,530mld
čistý zisk: 2,362mld pic.twitter.com/WhUuvMPLza
Akcionáři jsou naštvaní po právu. Stát si dominantní část zisku tahá předem přes ad hoc zdanění, čímž zbývá méně peněz na rozdělení v dividendě. Výsledkem je stav, kdy za menšinovými akcionáři, kteří mají ve firmě 30procentní podíl, jde méně než 10 procent zisku firmy.
Celý problém se netýká jen existence a oprávněnosti WFT, jejíž inkaso mělo směřovat výhradně na pokrytí vysokých cen energií, ale i její selektivity. Daň sice na papíře míří na všechny velké energetické, bankovní a fosilní tituly, realita je ale taková, že většinu peněz platí ČEZ. Loni to bylo více než 30 ze 40 vybraných miliard.
Situace je o to absurdnější, když současné efektivní zdanění ČEZu srovnáme s velkými bankami, které v minulých týdnech také reportovaly své výsledky. Je tak vidět, že zdanění Komerční banky za prvních devět měsíců letošního roku dosáhlo jen 15,4 procenta, Moneta za samostatný třetí kvartál danila 14,5 procenty. Banky jsou sice zatížené stejnou daní z nečekaných zisků jako ČEZ, jejich efektivní zdanění je ale o bratru 70 procentních bodů nižší.
Rozdíl je pochopitelně v tom, že banky nejsou „polostátními“ firmami, ale jde o tvrdě komerční subjekty, které optimalizují do té míry, kam až jim to legislativa dovolí. ČEZ se brání excesivnímu zdanění (eufemisticky řečeno) výrazně méně – a nejspíš bude třeba až výrazného pošťouchnutí od minoritních akcionářů, aby se jeho management v tomto ohledu probudil.
Že si stát z ČEZu udělal dojnou krávu, se ještě dá pochopit. Ve veřejných rozpočtech jsou takové díry, že se každá koruna navíc počítá, zvlášť v (před)volebním roce. Problematické je ale to, že ministerstvo se o vytažené peníze nechce férově dělit s minoritními akcionáři a de facto je tím okrádá.
To je ještě horší v situaci, kdy vláda Petra Fialy spouští předvolební kampaň, kde akcentuje svou férovou a pravicovou politiku, pořádá ve Sněmovně semináře na podporu kapitálového trhu a doporučuje lidem, aby investovali na stáří. Zároveň však investory ČEZu oportunisticky odírá, minoritám nepouští ani jedno křeslo v dozorčí radě firmy a celý tenhle český Hobitín má poměrně výrazný vliv na stav tuzemského akciového trhu.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.