KOMENTÁŘ VOJTĚCHA KRISTENA | Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) ve čtvrtek oznámil, že nebude usilovat o předčasné zrušení windfall tax (WFT) – a to přesto, že v uplynulých dvou letech právě takový scénář sliboval. Důvod k tomuto politickému „švindlíčku“ je nasnadě: rok 2025 je volebním rokem, což znamená zvýšenou potřebu zdrojů pro předvolební úplatky, pardon, dárečky. Ty ovšem ze své peněženky zaplatí především minoritní akcionáři ČEZu.
Stalo se, co muselo: dříve učiněné sliby ministra Stanjury zkrátka „nebyly zasazeny do reálného politického rámce“. Oč jde? První místopředseda občanských demokratů opakovaně sliboval, že mimořádnou daň WFT naplánovanou na roky 2023 až 2025 zruší předčasně. O rok či dokonce o dva dříve, tedy v případě, že mimořádné náklady státu na kompenzace vysokých cen elektřiny již nebudou zapotřebí, což v zásadě už delší dobu platí.
Jenže sliby chyby. Zvlášť v politice a zvlášť když jde o peníze. Zatímco Stanjura sliboval zrušení této mimořádné daně uvalené na vybrané firmy v energetice, financích a ropném byznysu už po jediném roce platnosti a vymlouval se na nutnost koaličních kompromisů, nakonec daň bude platit „v plné palbě“, tedy i pro příští rok. Ve čtvrtek Stanjura oznámil, že se ani nebude namáhat s návrhem vládě na její zrušení.
Nejvíc jeho slova vytočila minoritní akcionáře ČEZu. Pochopitelně. Jsou to právě oni, kteří platí většinu inkasa této daně: loni se na WFT vybralo bratru 40 miliard a tři čtvrtiny zaplatil ČEZ.
„Jeden z největších lhářů, podvodníků, manipulátorů a hlavně nevšední neumětel, který kdy seděl na Ministerstvu financí je Zbyněk Stanjura. Neštítí se ničeho!“ reagoval na oznámení jeden z nejviditelnějších minoritářů ČEZu Michal Šnobr.
Právě on a další menšinoví akcionáři argumentují, že vzhledem k tomu, že stát již nemá žádné náklady s kompenzacemi vysokých cen elektřiny, není windfall daň majoritně zacílená na ČEZ zapotřebí.
V této rovnici však opomíjejí, že Stanjurovi to „politicky pragmaticky myslí“. Když si ministr spočítal nutnost všech vyžádaných předvolebních dárečků pro příští rok v kombinaci s nutností snahy vlády o fiskální konsolidaci, vyšlo mu, že dodatečný 30miliardový příjem vůbec není k zahození.
Je to prostá předvolební matematika. Minoritních akcionářů ČEZu je sice kolem 150 tisíc, nicméně těch skutečně aktivních, kteří se sdružují v zájmových spolcích na ochranu svých akcionářských práv, je jen zlomek z tohoto počtu. I kdyby tak Stanjura a spol. o tyto své potenciální voliče přišli, náhradou jim budou hlasy, které si za zmíněných přibližně 30 miliard koupí. Není to žádná novinka, vyšší bere.
Minoritní akcionáři jsou pochopitelně naštvaní, protože stát je z jejich pohledu vysloveně okrádá: namísto toho, aby si ministerstvo peníze z ČEZu vytáhlo skrze vyšší dividendu, jež by podělila všechny, jde na to skrze speciální, ad hoc zdanění, na které si minoritáři nesáhnou.
To má s férovým investičním prostředím společného jen pramálo. Minoritáře může utěšovat snad jen možnost, že by představenstvo ČEZu mohlo stát kvůli windfall dani zažalovat – a to tím spíš, že v opačném případě by se mohlo samo stát terčem žaloby.
„Budeme volat k odpovědnosti představenstvo, které musí jednat s péčí řádného hospodáře ve prospěch všech akcionářů – a pokud zde jsou kroky, které znevýhodňují menšinové akcionáře na úkor akcionáře většinového, představenstvo se k tomu musí postavit,“ uvedl v rozhovoru pro INFO.CZ letos v dubnu Michal Šnobr.
Než se však představenstvo ČEZu k tomuto kroku odhodlá a soud případně rozhodne o neoprávněnosti WFT, bude už pochopitelně dávno po volbách a případné problémy spojené s verdiktem budou věcí budoucího Zbyňka Stanjury – nebo jiného ministra financí.
Sečteno a podtrženo, rozhodnutí ministra financí a celé ODS nezrušit windfall daň o rok dříve není nijak překvapivé a jde o politický pragmatismus – tím spíš, že stranu čeká důležitý volební rok. Zároveň však platí, že už si nemá smysl vůbec nalhávat, že ODS je pro-kapitalistická či hodnotově postavená strana, která se v souboji s opozicí může opírat o „moral high ground“.
