Víme, co obsahuje Memorandum České televize: „Je to můj největší ústupek,“ říká ředitel Souček

Veřejnoprávní služba je trochu jako paní Colombová – všichni o ní mluví, ale jen málokdo se dokáže shodnout na tom, co vlastně znamená. Je veřejnoprávní službou pořad StarDance? Fotbalové přenosy? Kolik má Česká televize provozovat stanic? A má vlastně fušovat do podcastů? 

Odpovědi na nejen tyto otázky má nově definovat Memorandum České televize, které je sice míněno jako samoregulační nástroj České televize, do diskusí o jeho podobě se však zapojují i asociace soukromých médií. Ta se totiž obávají, že Česká televize by se zvýšením televizních poplatků a takřka desetimiliardovým rozpočtem mohla stále více lézt do jejich zelí.

V otázce prvního memoranda, které by mělo platit pro roky 2025 až 2029, je mezi soukromými médii a Českou televizí „98procentní shoda“, uvedl na tematické debatě NFNZ ředitel České televize Jan Souček i předseda Asociace online vydavatelů (AOV) Libor Matoušek. 

Nyní se tak čeká na to, jak se k dokumentu postaví Rada České televize, která si vyžádala důvodovou zprávu. Až se veřejnoprávní a soukromá média shodnou na konečném kompromisu, podepíše memorandum ministr kultury.

INFO.CZ má současné memorandum k dispozici – vybíráme z něj ty nejzajímavější novinky, mezi které patří zavedení dvou úrovní u služby iVysílání, nová Charta zaměstnance České televize nebo limit na nákup sportovních práv.

• Program

Programu se věnuje čtvrtý bod memoranda – vůbec poprvé se zde objevuje horní limit na počet provozovaných terestrických kanálů. „ČT bude provozovat po dobu platnosti tohoto memoranda nejvýše takový počet terestrických programů, který nabízela v roce 2022,“ uvádí se v tomto bodu. To de facto znamená, že Česká televize s aktuálně šesti kanály může vysílat o jeden program více. 

V roce 2022 totiž oproti současné situaci vysílala i ČT3 jako stanici pro seniory – spustila ji v roce 2020 a z ekonomických důvodů zrušila v roce 2023. Minimum kanálů, které ČT musí dle zákona vysílat, jsou čtyři. 

V programové části memoranda se mimo jiné řeší i podíly jednotlivých druhů tvorby ČT – například že animovaná produkce bude tvořit šest procent vysílacího času, u dokumentární tvorby pak dvojnásobek. 

Zajímavý je i odstavec věnovaný zábavním pořadům, podle kterého se ČT „bude věnovat především takovým pořadům, které přispívají ke zvyšování vzdělanosti a kulturní úrovně země a ... nebude vyrábět velké zábavní pořady bez tohoto přesahu.“

• Zpravodajství a publicistika

Kromě akcentu na nestranné a nezávislé zpravodajství založeném na přesných a ověřených informacích jsou v této části pozoruhodné zejména dva body. Zaprvé část věnovaná podílu zpravodajství regionálních a zahraničních témat, který má v hlavním vysílacím čase a ve specializovaném zpravodajském programu dosahovat minimálně 50 procent času.

Ještě podstatnější je pak důraz na odpovědnost redakce. Memorandum stanovuje, že „pracovníci zpravodajství a publicistiky ČT musejí zachovávat Kodex ČT bez ohledu na to, zda jsou zaměstnanci či externí spolupracovníci.“

Zároveň by „z diskusních pořadů divák neměl poznat, jaký postoj mají jeho tvůrci k diskutovanému tématu, nebo k diskutujícím.“ Tato část memoranda rovněž doplňuje, že Česká televize vydá takzvanou Chartu pracovníka České televize, která „sjednotí a upraví pravidla pro vystupování na veřejnosti a sociálních sítích“.

• Sport

V oblasti sportu se Česká televize v memorandu zavazuje věnovat se zejména těm sportům, „jejichž pokrytí se nevěnují komerční subjekty, a že průběžně zvýší v programovém schématu podíl sportovních přenosů z oblasti méně známých a rozvíjejících se sportů.“ 

Televize si zároveň stanovuje, že v době konání Olympijských her za práva ke sportovním přenosům utratí maximálně 27 procent financí na výrobu programů ČT, v neolympijských letech pak 17 procent.

• Digitální služby

V této oblasti je jedno z těžišť, kde spolu veřejnoprávní a soukromá média občas soutěží, a popírají tím dualitu mediálního trhu. Česká televize se proto zavazuje, že „v zájmu zachování této duality nebude provozovat ty digitální služby, jejichž podstatou je výhradně nebo dominnatně psaný text.“ Tato část zřetelně naráží na možnost vytvoření dalšího webu typu iRozhlas, který konkuruje soukromým médiím za veřejné peníze.

V oblasti věnované digitálním službám zároveň Česká televize předpokládá, že zpřístupní své internetové iVysílání dvěma skupinám uživatelů. „Anonymní uživatel nebo uživatel se základním přihlášením bude mít přístup k omezenému rozsahu obsahu a to v menší míře, než tomu bylo v roce 2024. Přihlášení plátci televizního poplatku budou mít zachován stávající rozsah obsahu, který bude navíc rozšířen o další uživatelské benefity.“

• Archiv ČT

Česká televize se zavazuje, že v příštích letech více otevře svůj archiv třetím subjektům (konkurenčním televizím a streamovacím platformám) – a to na komerční bázi. Jednotlivé bilaterální dohody o přebírání obsahu sice probíhají už nyní, nový systém by to však měl posunout na novou úroveň. 

„Česká televize je otevřená zpřístupňovat obsah svých archivních fondů i jiným televizním vysílatelům a online streamovacím platformám a zavede k tomu transparentní proces obchodování s tímto typem obsahu,“ uvádí memorandum.

Česká televize rozdělí své archivní pořady do tří kategorií podle roku výroby: kategorie A bude pro pořady vyrobené mezi lety 1952 až 1992, kategorie B od roku 1993 do roku, který je minus pátým rokem před počátkem každého kalendářního roku, a kategorie C pro nejnovější pořady. 

Každá z těchto kategorií bude uvolňována pro obchodování v odlišném režimu a televize zároveň z vybraných pořadů kategorií B a C vytvoří „zlatý fond“, který bude z nabídky třetím stranám vyňat.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.