Podobnost mezi rozpočtem České republiky a České televize je stále výraznější – minimálně v tom, že oba účty do velké míry zatěžují zbytnělé mandatorní výdaje. Zatímco u veřejných financí je největším závažím posledních let strmý růst výdajů na důchody, u České televize jsou to platy zaměstnanců. „V důsledku jsme neoperativní – máme velké výdaje, které musíme nejdřív zaplatit a až poté můžeme přemýšlet, co vlastně budeme vyrábět a vysílat,“ říká Souček. Jednou z ambicí nového ředitele ČT je tak otočit poměr mezi takzvaným výrobním úkolem a mzdovými náklady.
Jedno je třeba vyjasnit hned v úvodu: když Jan Souček mluví o mandatorních výdajích České televize, na mysli má především mzdové náklady. Na ně loni Česká televize vynaložila 2,5 miliardy korun, letos to má být o 200 milionů více a v roce 2026 se Kavky v této kapitole dostanou výrazně přes tři miliardy korun.
Rozpočet České televize činí přibližně osm miliard korun, na mzdy tak ČT posílá více než třetinu příjmů.
Souček na úterním setkání s novináři vysvětloval vysoký podíl mandatorních výdajů ČT historickým kontextem: „Československá televize vznikla v době, kdy měla na televizní vysílání de facto monopol a vše si zajišťovala in-house výrobou. Velká část této praxe však televizi zůstala do dneška,“ míní Souček.
Výsledkem je situace, že „ČT nejdřív musí poplatit obrovské mandatorní náklady a teprve až z toho, co zbyde, se může zamýšlet nad tím, co vlastně bude vyrábět a vysílat.“
Valíme před sebou sumu, kterou musíme zaplatit ještě předtím, než se rozhodneme, co vůbec budeme vysílat a natáčet.
Ředitel České televize to pro INFO.CZ ukazuje na číslech: Zatímco mzdové náklady letos dosáhnou zmíněných 2,7 miliardy korun, na výrobní úkol, tedy na externí náklady na výrobu pořadů ČT, je vyčleněných o 500 milionů méně.
„Je to vychýlené o půl miliardy ve prospěch osobních nákladů, což předjímá podobné problémy, ve kterých je nyní státní rozpočet. Jednoduše řečeno, valíme před sebou sumu, kterou musíme zaplatit ještě předtím, než se rozhodneme, co vůbec budeme vysílat a natáčet,“ říká Souček.
Podle ředitele by tak měly být mzdové náklady České televize srovnatelné nebo nižší než výrobní úkol.
„Gilotina na Kavkách nestojí“
Jan Souček stále pracuje se dvěma scénáři rozpočtu na příští rok – jedním pro případ zvýšení koncesionářských poplatků, dalším pro případ, že velká mediální novela legislativním procesem neprojde.
Zatímco v prvním případě by na Kavčích horách škrtl „jen“ 90 tabulkových míst, ve druhém případě by jich příští rok musel zrušit dalších 350. Aktuálně má Česká televize přes tři tisíce zaměstnanců.
Součkovy střednědobé zeštíhlovací ambice mohou být ještě výraznější, mluvit o nich však otevřeně zatím nechce. „Nemohu nyní komentovat, jak ta televize bude vypadat po šesti letech například z pohledu počtu zaměstnanců a bylo by nezodpovědné nyní říkat, že by nám třeba stačila polovina či tři čtvrtiny současného stavu zaměstnanců,“ říká Souček.
Ať již bude počet zaměstnanců na Kavkách na konci Součkova mandátu jakýkoliv, jeho cílem je udělat Českou televizi „operativnější“. Cestou k tomuto cíli má být mimo jiné i nový přístup k rozpočtu.
„Poslední dva měsíce jsme hledali způsob, jak bychom mohli k rozpočtu přistupovat jinak než doposud,“ říká na neformálním setkání s novináři Souček.
„Nakonec jsme došli k tomu, že ‚zatřeseme celým košatým stromem‘, který nyní tvoří vysílání České televize. Základem, páteří vysílání do budoucna, bude to, co na stromě zůstane: silné zpravodajství s ještě větším důrazem na regiony, premiérová hraná tvorba, vrcholové sportovní události a lovebrandy jako StarDance či pořady jako Peče celá země,“ vysvětluje Souček.
Na tento „strom“ chce Souček následně „zavěšovat“ nové formáty, rozvojové projekty či digitální služby. Co však z „programového stromu České televize“ spadne a zanikne, zatím Souček říct nechce.
„Nechci nikoho popravovat tím, že řeknu, co by z toho schématu mělo zmizet. Žádná gilotina zatím na Kavkách nestojí,“ uzavírá ředitel České televize.
