KOMENTÁŘ VRATISLAVA DOSTÁLA | Donald Trump se vrací do Bílého domu, což má svoje příčiny. Jejich rozbor nechám povolanějším. Jisté je ale jedno: lidé upřednostňují volbu lídra, který vyzařuje sílu, energii a přímočarost. A nevadí jim, pokud ho konkurence vykresluje jako hrozbu pro budoucnost demokracie. Totéž se může za necelý rok zopakovat i u nás.
Pokoušet se o paralely je vždycky ošemetné – obzvlášť pokud jde o volbu amerického prezidenta. Spojené státy americké jsou kulturně, sociálně a historicky dost ojedinělá země, nemluvě o volebním systému. Ten je natolik specifický, že ho nelze srovnávat snad s žádným jiným.
Přesto lze bezprostředně po zveřejnění výsledků vypíchnout několik momentů, které by mohly mít přesah k situaci u nás. Především: výsledky měly být podle většiny prognóz hodně těsné, což se nakonec nepotvrdilo. Zjevně rozhodla ekonomika, skoro jistě i migrace a hlavně naštvání obyčejných Američanů.
„Stav ekonomiky a nezvládnutá migrace – to je to, co Američany trápí. Nikoliv Rusko, Ukrajina, Evropa atd. To je pod jejich rozlišovací schopnost,“ řekl těsně před volbami v jednom z našich podcastů spolupracovník redakce INFO.CZ a historik Martin Kovář, který se z USA před několika dny vrátil.
Pokud ho tam něco překvapilo, byla to extrémní drahota. Což je přesně problém, který bude určující i pro příští sněmovní volby u nás. Dovolím si odhadnout, že většinu lidí nebudou zajímat ani tak řeči koaličních politiků o tom, o co všechno se vláda Petra Fialy zasadila a jak stabilizovala veřejné finance nebo ceny různých komodit. Klíčový bude stav jejich peněženek.
On totiž každý moc dobře ví, o kolik lépe, nebo hůře se mu daří oproti situaci třeba před pěti lety. Každý měsíc vidí, jak vychází se svými příjmy a co všechno z nich zvládne zaplatit. A pokud je tady až pětatřicet procent domácností, kterým na konci měsíce z příjmů nezbude nic, případně musí jít do mínusu, řeči o prosperitě, hodnotové politice a ochraně demokracie jim budou ukradené.
Za další: Trump je krajně problematická figura. Ví to každý, přesto vyhrál. Znamená to jediné: lidé upřednostňují volbu lídra, který vyzařuje sílu, energii a přímočarost. A nevadí jim, pokud ho konkurence vykresluje jako hrozbu pro budoucnost demokracie. U nás z toho má jistě radost Andrej Babiš, který se ostatně inspirací Trumpem nikdy netajil.
I teď se z jeho vítězství upřímně a snad i obdivně raduje. Zároveň sní o tom, že i on zažije senzační návrat: „Senzační comeback Donalda Trumpa! Nezastavil jej atentát, ani politicky motivované žaloby, ani systematická očerňovací mediální kampaň. Američané jasně dali najevo, koho chtějí za prezidenta USA. Jsem si jistý, že jeho vítězství přinese prosperitu Spojeným státům a světu mír.“
Za zmínku stojí ještě dvě věci: Trumpa opět podcenily předvolební průzkumy, čemuž bude určitě ještě věnována patřičná pozornost. V danou chvíli mi z toho ale vychází, že část lidí výzkumníkům z nějakého důvodu nechce říct, koho bude volit. Tento fenomén byl u nás známý v souvislosti s podporou KSČM. Bude zajímavé sledovat, zda se to může zopakovat i u jiných stran.
A nakonec: Trumpa sice podporoval extravagantní Elon Musk, jinak ale platí, že obrovské množství celebrit, včetně těch s globálním dosahem, explicitně stálo za jeho protikandidátkou Kamalou Harris. Za všechny ostatní lze zmínit Taylor Swift. Nakonec to Trumpově rivalce nebylo nic platné. I tohle je podle mě scénář, který lze očekávat i u nás. Pokud Fiala a spol. něco nezmění, podpora od kulturních a mediálních elit jim nebude nic platná.
