KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | I když to zní možná neuvěřitelně, v poměru k průměrné mzdě berou zaměstnanci justice i soudci v Německu výrazně méně než jejich čeští kolegové. Otázkou však zůstává, zda bychom si právě z Německa měli brát příklad.
V debatě, která provází současnou stávku soudních zaměstnanců v Česku, občas zazní od odborářů odkaz na mnohem lepší platové podmínky ve stejné profesi v zahraničí. Jenže pokud se podíváme například do sousedního Německa s nejvýkonnější ekonomikou v Evropě, pak jsou na tom čeští zaměstnanci justice paradoxně ještě poměrně dobře.
Německo totiž patří k zemím, které platí justiční zaměstnance v porovnání s ostatními zeměmi velmi bídně (stejně jako Česko), rozdíl oproti Česku však spočívá v tom, že oproti evropskému průměru jsou tady hůře finančně hodnocení i samotní soudci.
Pojďme na konkrétní příklady. V Německu dnes dosahuje celostátně průměrný měsíční plat 4323 eur hrubého, tedy v přepočtu 109 544 korun.
Zaměstnanci a zaměstnankyně soudů však berou v průměru 2967 eur (75 000 korun), tedy jen 69 % průměrné mzdy v zemi. Kdo v justici začíná, musí se jako soudní úředník spokojit s mnohem menším platem (2642 eur), maximálně si na vrcholu kariéry po všech odsloužených letech může přijít na 3325 eur. Ani tato částka pro zasloužilé seniorní úředníky u soudů však zdaleka nedosahuje průměrného platu v Německu.
Češi berou více
Pokud bychom to celé přepočetli na poměry v Česku, kde je dnes průměrná mzda 44 943 korun, pak by podle německého mzdového systému bral český soudní úředník v průměru zhruba 31 000 korun. Čeští justiční úředníci ale berou už dnes více – loni v průměru 36 916 korun, přičemž příští rok by jim podle návrhu ministerstva spravedlnosti měla průměrná mzda stoupnout na 41 000 korun.
Německý soudní systém je ale skoupější než ten český jak k platům soudních zaměstnanců, tak i soudců. Začínající německý soudce si vydělá kolem 4500 eur hrubého, tedy jen o málo víc než je průměrný plat v Německu. V Česku začínají mladí soudci na nejnižších okresních soudech pracovat s platem kolem 101 000 korun, což je více než dvojnásobek průměrné mzdy ve státě.
Ani zkušenější němečtí soudci na tom ale nejsou (v poměru k průměrným platům) lépe než ti čeští. Platy „běžných soudců“ se pohybují v rozmezí od 4500 do 6380 eur hrubého měsíčně (162 000 korun).
Předsedové soudů pak pobírají od 7 800 (197 000 korun) až do 14 000 eur (304 000 korun) měsíčně pro předsedu Nejvyššího soudu. Ve všech kategoriích, včetně té nejvyšší, ale berou němečtí soudci v poměru k průměrnému platu v zemi nižší mzdu než jejich čeští kolegové. A to velmi výrazně.
Země „chudých“ soudců
V Česku mají soudci u okresních soudů plat zhruba od 100 000 do 170 000 korun měsíčně, u krajských soudů pak od 109 000 do 190 000 korun měsíčně. Soudci vrchních soudů si mohou vydělat od 120 do 209 tisíc korun, plat ústavních soudců může přesáhnout i 230 000 korun za měsíc.
Pokud bychom vzali pro srovnání průměrnou mzdu českého soudce okresního soudu (135 000 korun) a porovnali ho s průměrným německým kolegou na podobném postu (v přepočtu 140 000 korun), pak jsou oba platy takřka totožné i v absolutních číslech.
Průměrná mzda je přitom v Německu zhruba dva a půl krát vyšší než v Česku. Jinými slovy: německý soudce zůstává v poměru k průměrnému platu ve státě oproti svému českému kolegovi chudým příbuzným!
Na tomto místě je ale třeba dodat, že relativně nízké platy soudců a soudních zaměstnanců jsou v Německu určitou evropskou anomálií, kritizovanou i ze strany EU.
Hodně práce, málo peněz
Jak nedávno v článku pro Zeit Online upozornil bývalý německý ústavní soudce Thomas Fischer, zatímco nejnižší nástupní plat začínajícího německého soudce se pohybuje kolem 40 000 EUR ročně, v Nizozemsku je to 80 000, v Irsku 160 000 a v malé Andoře 120 000 eur. Rozdíly jsou v porovnání s Německem enormní.
„Grónský (tedy dánský) soudce dostává dvakrát více než jeho německý kolega a skotský soudce vydělává víc než předseda Spolkového soudního dvora,“ upozorňuje Fischer. Relativně nízké platy soudců a soudních zaměstnanců v Německu jsou dlouhodobě terčem kritiky ze strany Evropské komise.
Německé reálie nemohou být důvodem k tomu, aby čeští soudní zaměstnanci přestali usilovat o vyšší platy.
prezident Soudcovské unie ČR
Na druhou stranu zůstává otázkou, jak může německý soudní systém vůbec fungovat (a funguje zjevně relativně dobře) i s relativně „chudými“ soudci, zatímco jinde, včetně Česka, se považují vysoké platy soudců za jednu ze záruk nestrannosti soudního rozhodování.
Fakt, že Německo platí své soudce a soudní zaměstnance v poměru k průměrné mzdě hůře než Česko, potvrzuje i prezident Soudcovské unie ČR Libor Vávra: „Relativně nízké platy v německé justici jsou obecně známou skutečností, o které se dlouho diskutuje i na nejrůznějších mezinárodních fórech,“ potvrzuje pro INFO.CZ Libor Vávra.
Podle něj ale nemohou být německé reálie důvodem k tomu, aby čeští soudní zaměstnanci přestali usilovat o vyšší platy. „Tady jde o to, že náš justiční systém klade na soudní zaměstnance stále vyšší a vyšší nároky a nabaluje na ně více práce, zároveň jim ale nezvyšuje mzdy. A to by se mělo změnit,“ uzavírá Vávra.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
