KOMENTÁŘ MARKA KERLESE | Pravděpodobná kandidátka amerických demokratů na prezidentku USA Kamala Harrisová si chce jako ústřední téma své volební kampaně zvolit prosazení celostátního práva na potrat. Ostatně již delší dobu provází její vystoupení slogan Trust Women – věřte ženám. Bližší pohled na potratovou politiku ve Spojených státech přitom ukazuje, že výsledek deklarované snahy Kamaly Harrisové může být vodítkem pro celý svět.
Snad nikde na světě nejsou lidé v otázce potratů tak rozděleni jako právě v USA, které se ve své hymně označují za Land of the Free – zemi svobodných (lidí). Důkazem je stručný přehled americké „potratové legislativy“, pohybující se od těch nejpřísnějších restrikcí a nulové tolerance umělého přerušení těhotenství v jakékoli situaci až po totální liberalizaci.
Přestože mohou mít mnozí Evropané pocit, že potraty nejsou úplně tím nejzásadnějším tématem rezonujícím prezidentskou kampaní, opak je pravdou. A pokud by Harrisová dokázala nemožné a sjednotila Američany v ožehavé otázce přístupu k potratům, pak má velkou šanci, že jí voliči nakonec svěří i prezidentský úřad.
Jak ukazuje tato interaktivní mapa, zhruba polovina z padesáti států USA nějakým způsobem potraty omezuje, přičemž ve 14 z nich platí úplný zákaz umělého přerušení těhotenství. A to jen s velmi omezenými výjimkami v případech otěhotnění po znásilnění nebo v případě ohrožení života matky.
Několik dalších států, včetně například Floridy, dovoluje potrat pouze do šesti týdnů od početí dítěte, což je často doba, kdy ještě většina žen ani nemusí vědět, že jsou těhotné. Další půltucet států omezuje potraty po 12, 15, 18 nebo 22 týdnech těhotenství.
Přitom ale existují i státy jako New York, kde je potratová politika velmi liberální a dovoluje umělé přerušení těhotenství bez velkých omezení až do 24. týdne od početí.
Tahle rozpolcenost k přístupu k potratům je mimo jiné důsledkem rozhodnutí amerického Nejvyššího soudu, který v roce 2022 zrušil ochranu práva na interrupce. To vedlo k tomu, že zhruba polovina států dnes využívá možnost potraty úplně zakázat nebo omezit, zatímco na jiných místech jsou dovoleny.
Počty potratů v USA pomalu, ale stabilně rostou, navzdory restriktivní politice v polovině států
Ve státech, které zakazují nebo přísně omezují přístup k potratům, počet interrupcí skutečně dramaticky poklesl. To ale paradoxně neznamená, že klesá i počet umělých přerušení těhotenství v celonárodním měřítku.
„Vidíme sice nízký a pomalý, ale stabilní nárůst počtu potratů v měsíčních statistikách, a to nás naprosto překvapilo,“ vysvětluje Ushma Upadhyay ze společnosti Society of Family Planning. Podle její nedávné zprávy evidovaly úřady v roce 2023 v průměru 86 tisíc potratů měsíčně, zatímco o rok dříve to bylo o 400 interrupcí méně.
Hlavním faktorem nárůstu potratů na celostátní úrovni je boom takzvané „telehealth“, tedy zdravotní pomoci na dálku, zaváděné v širším měřítku během covidové pandemie. A platí to i pro žádosti pro potrat.
📣It's here! Just published in Nature Medicine:
— Ushma Upadhyay, PhD, MPH (@UshmaU) February 15, 2024
Among of over 6,000 patients of telehealth abortion was as safe and effective as found in previous studies of in-person medication abortion care.
Full paper linked below and a longer tweet thread to follow soon. 👇🏽 https://t.co/oo7ciA3HUK pic.twitter.com/kh860n6F1B
Žadatelka se nemusí fyzicky dostavit k lékaři, ale spojí se s ním přes telefon nebo on-line – bez ohledu na to, v kterém státu momentálně žije. Medikace – tedy „potratová pilulka“ – je jí pak zaslána domů poštou.
Umělé přerušení těhotenství prostřednictvím „telehealth“ v současnosti představuje téměř pětinu všech potratů v USA. Zároveň s tím probíhají právní bitvy, zda je tento proces ve všech státech legální.
Zákazy interrupcí ale neovlivnily jen zvýšení počtu potratů na dálku. Ukázalo se, že mají vliv i na zdravotnický systém v celých USA. Tam, kde jsou potraty zakázány nebo výrazně omezeny, začal být problém s nedostatkem lékařů zejména v porodnicích.
Mladí lékaři na počátku kariéry v dotaznících uvádějí, že nechtějí vykonávat lékařskou praxi pod hrozbou pokut, zrušení licence či dokonce uvěznění, pokud provedou interrupci. Jen ve státě Idaho tak musely být z těchto důvodů uzavřeny tři porodnice.
Největší právní bitvy probíhají v USA kolem „potratové turistiky“ a zasílání pilulek k umělému přerušení těhotenství poštou
Rozpolcenost v přístupu k potratům v různých částech USA vedla i k tomu, že některé státy přijímají „shield laws“ (tzv. štítové zákony, původně určené k ochraně novinářských zdrojů) i v oblasti interrupcí.
Jedná se o legislativu, která v podstatě říká, že doktoři ani lékařský personál ve státech, kde je interrupce legální, nemohou být stíháni za provedení potratu jiným státem. Typicky pokud žena vycestuje kvůli umělému přerušení těhotenství do státu, kde jsou potraty legální, nebo pokud odtud obdrží „potratové pilulky“ poštou.
Složitost potratové legislativy vede i k řadě jiných právních a soudních sporů, lidových hlasování i náhlých změn v legislativě jednotlivých států. Kamala Harrisová chce přitom otázku liberálního přístupu k potratům zvednout jako své hlavní volební téma. Jak sama prohlašuje, vláda by neměla mluvit ženám do toho, co chtějí udělat s vlastním tělem.
Odpůrci liberalizace potratů ovšem argumentují tím, že žena nerozhoduje jen o osobě, ale i o novém životě. A „nehumánnost“ potratů dokládají tím, že jako první legalizovali umělé přerušení těhotenství Lenin a Hitler.
Ať už ale Harrisová dostane šanci bojovat o úřad prezidenta či nikoliv, stane se ze sporů o potraty zcela nepochybně celosvětové téma, které může ovlivnit potratovou politiku v mnoha jiných zemích.
