Nejvyššího procentního přírůstku financí by se podle návrhu státního rozpočtu měla dočkat pokladna ministerstva zdravotnictví. Podle šéfa resortu Vlastimila Válka (TOP 09) nárůst o téměř 53 procent na 17,5 miliardy korun vychází z úsporných opatření v minulých letech. „Hlavní část navýšení spočívá ve výrazně vyšších plánovaných výdajích na projekty spolufinancované z Evropské unie, zejména pak na projekty Národního plánu obnovy,“ doplňuje mluvčí ministerstva Ondřej Jakob. Válek vyjednaný rozpočet považuje za „přijatelný kompromis“.
Ministerstvo si nechalo zpracovat rozsáhlou analýzu současného stavu zdravotnictví, která vyšla letos v květnu. Upozornila na to, že ačkoli je počet lékařů na obyvatele v Česku podobný jako v sousedním Německu nebo Rakousku, doktoři nejsou rovnoměrně rozložení a nemají zájem o některé obory. Právě na podporu určitých specializací má zamířit 500 milionů korun z navrhovaných peněz pro rezort, a to v podobě podpory takzvaných rezidenčních míst. „Jedná se zejména o praktické lékaře pro dospělé i pro děti a dorost, dětské psychiatry a dětské neurology,“ upřesňuje Jakob.
Podpora rezidenčních míst znamená dotaci na atestaci, kterou musí vystudovaný lékař splnit, aby se mohl doktorské profesi věnovat. Atestace je spojena s konkrétním školicím místem, například nemocnicí. Loni ministerstvo takto podpořilo například 150 míst pro všeobecné lékaře, 80 míst pro pediatry a 10 míst pro dětské a dorostové psychiatry. Na dotaz, kolik míst by mohla přinést částka, jež citelně zvýší objem peněz rezortu v příštím roce, ale ministerstvo do uzávěrky tohoto textu neodpovědělo.
Rozsáhlé kapacitní krizi podle odborníků čelí zejména dětská psychiatrie, primář havlíčkobrodské psychiatrické nemocnice Tomáš Havelka a předseda Asociace dětské a dorostové psychiatrie (ADDP) ji v rozsáhlé analýze Deníku N dokonce připodobnil k válečnému zdravotnictví. „Pacienty, které přiveze záchranka, se snažíte přijmout ihned. Stává se však, že volné lůžko nemáte, potom ty v ohrožení života, kteří čekají třeba na jiném pediatrickém oddělení, přijmete v řádu dnů či týdnů,“ popisoval vypjaté situace, v jakých často lékaři rozhodují o akutní péči dětských pacientů.
Atestovaných pedopsychiatrů je podle Františka Čiháka z ADDP v Česku pouhých 180, navíc ne všichni v oboru pracují. Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR je v dětské psychiatrii naplněno jen asi 130 pracovních úvazků. Kromě personálu chybí také lůžka – na celé Česko jich pro dětské pacienty s psychiatrickým onemocněním připadá 570.
Navíc jak lékařský, tak nelékařský personál stárne. Jeden z nejvyšších podílů lékařů starších šedesáti let je podle dat Národního registru zdravotnických pracovníků mezi praktickými lékaři. „Dlouhodobé podceňování primární péče a její nedostatečná podpora ze strany zdravotních pojišťoven i státu vedla k tomu, že řada občanů ČR nemá svého praktického lékaře,“ upozorňují autoři hodnoticí studie pro ministerstvo zdravotnictví.
Ke konci loňského března vykonávalo praxi v ambulantní péči kolem 6100 praktických lékařů pro dospělé, z nich téměř čtvrtina byla starší sedmdesáti let. Polovina dětských praktiků buď už v důchodovém věku je, nebo se do něj dostane do pěti let.
Zdravotnictví trápí obezita i nedostatečná prevence
Výdaje ministerstva zdravotnictví v posledních letech rostly. Mezi důvody patří zejména nedostatečná prevence, vysoká konzumace alkoholu nebo rostoucí počet úmrtí na takzvaná preventabilní onemocnění, nemoci, kterým lze předejít zdravým životním stylem.
Česko v jejich počtu patří podle OECD ke státům na těch nejvyšších příčkách. Například s obezitou je spojeno téměř 15 procent tuzemských úmrtí a v mezinárodním srovnání tak Češi přeskočili i Spojené státy. Také proto přišlo ministerstvo už dříve se slibem, že do konce minulého roku zřídí Radu vlády pro veřejné zdraví. Její ustavení se ale nakonec na vládu, která ji schválila, dostalo až letos. Kromě podpory zdravého životního stylu se rada zaměří i na prevenci a sledování zdravotních rizik.
Návrh státního rozpočtu muselo ministerstvo financí předložit do konce srpna. Sněmovna ho k projednání obdrží do konce září. Vláda ještě může parametry rozpočtu změnit, ministr financí Stanjura ale už v srpnu upozornil, že s ohledem na rozpočtová pravidla nemůže schodek překročit 231 miliard korun. Největší diskuze se očekávají zejména ohledně financí pro rezort školství ministra Mikuláše Beka (STAN) a ministerstva pro místní rozvoj. Jeho šéf Ivan Bartoš (Piráti) už na sociální síti X napsal, že bude žádat o uvolnění financí na dostupné obecní byty pro mladé rodiny, učitele nebo zdravotníky.
Článek vyšel původně na webu E15.
