KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Pokud se Evropská unie rychle nevzchopí, radikálně nezmění pravidla svého fungování, nerozhodne se masově investovat, nezvýší produktivitu a neobnoví tak hospodářský růst, čeká ji tváří v tvář světové konkurenci úpadek se všemi důsledky pro její blahobyt, ba existenci, varoval dnes Mario Draghi, italský expremiér a dlouholetý prezident Evropské centrální banky.
„Poprvé od studené války se musíme obávat o své přežití. Doufám, že najdeme jednotná řešení,“ uvedl při prezentaci 380stránkové zprávy, v níž vládám „sedmadvacítky“ a institucím EU předložil 170 doporučení, jak se černému scénáři vyhnout.
Podle očekávání si Draghi nebral servítky. Digitalizace a dekarbonizace evropské ekonomiky a posílení obranné kapacity bloku vyžadují investice v hodnotě zhruba pěti procent HDP, tedy více než dvojnásobek toho, co měla Evropa k dispozici po druhé světové válce v podobě Marshallova plánu.
„Je to existenční výzva,“ podotkl Draghi a vysvětlil, že má-li EU přežít, musí se vymanit z nízké produktivity a slabého růstu, nabrat dynamiku, která jí umožní držet krok se Spojenými státy a s Čínou, za nimiž nyní nebezpečně zaostává.
Pokud se neodhodláme k činům, budeme muset obětovat svůj blahobyt, životní prostředí nebo svobodu.
Prezident Evropské centrální banky
Před novináři se nechtěl pouštět na tenký led konkrétních návrhů, kde a jak sehnat potřebné finance. Mluvil o zlepšení podmínek pro mobilizaci soukromého kapitálu, zdůraznil však, že bez veřejného financování zejména přeshraničních, společných projektů (konkrétně uváděl elektrické rozvodné sítě) se EU neobejde.
Lze jít cestou navýšení rozpočtu EU, vytipování nových vlastních zdrojů (jako je dnes zlomek z DPH), ba emise evropských dluhopisů. Zdůraznil, že je třeba změnit pravidla fungování EU tak, aby země, které nemají zájem, nebrzdily v reformním úsilí ty ostatní – výslovně zmínil častější hlasování kvalifikovanou většinou v Radě EU.
Podotkl, že doby, kdy se radikální řešení stále jen odkládala na později, jsou nenávratně pryč.
Ještě před pěti lety se mohlo zdát, že EU prosperuje, z Ruska plynou laciné energie, světový obchod je přátelský, nehrozí ozbrojené konflikty na kontinentu. To vše se zásadně změnilo, takže je třeba otočit kormidlem.
„Prokrastinace způsobila pomalejší růst, a určitě nevedla k větší shodě. Dosáhli jsme bodu, kdy budeme muset obětovat svůj blahobyt, životní prostředí nebo svobodu, pokud se neodhodláme k činům.“
Dekarbonizace jako příležitost, ale jen za určitých podmínek
S předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou se Draghi podle vlastních slov dohodl, že zelená transformace ekonomiky je na místě a musí být dotažena do konce. Zároveň však varoval, že vyžaduje daleko lepší koordinaci a sladění jednotlivých politik, pokud se nemá obrátit proti konkurenceschopnosti a proti růstu ekonomiky.
Není možné, aby při neustálém růstu podílu obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny platili evropští spotřebitelé o 158 procent vyšší cenu než američtí. Ceny plynu v EU jsou až pětkrát vyšší než v USA. „Lidé nevidí výhody dekarbonizace na svých účtech.“
Nejde jen o to, že Evropa neoplývá přírodními zdroji; tato situace je důsledkem pravidel fungování trhu s energiemi, které je třeba změnit. „Vysoké daně a poplatky, které si účtují obchodníci s energiemi, podvazují naši ekonomiku a poškozují domácnosti.“
Inovativní podniky v EU trpí přemírou předpisů, evropských i národních. Zabíjíme je svou vlastní legislativou.
Prezident Evropské centrální banky
Draghi proto žádá, aby EU rychle vypracovala plán, jak výhody dekarbonizace promítnout do podmínek pro konečné uživatele, což by povzbudilo produktivitu a růst.
Velmi mu leží na srdci neschopnost EU, tedy jejích členských států, držet krok s USA v oblasti inovací. Evropské firmy vydaly v roce 2021 na výzkum a vývoj o 270 miliard eur méně než ty americké.
Hlavními investory v EU jsou automobilky, zatímco v Americe jsou to dnes výlučně firmy zaměřené na špičkové technologie. Celá třetina úspěšných startupů (tzv. jednorožců) opouští EU a končí v USA.
„Nedokážeme přetavit inovaci do výroby. Inovativní firmy, které chtějí v Evropě růst, narážejí na každém kroku na nesourodou a omezující regulaci,“ píše se v dokumentu, podle něhož trpí malé inovativní podniky v EU přemírou předpisů, evropských i národních.
Jako příklad uvedl Draghi nařízení o ochraně osobních údajů nebo i nedávný Akt o umělé inteligenci. Malé firmy si nemohou dovolit najímat lidi jen na to, aby plnily úkoly plynoucí z těchto předpisů. „Zabíjíme je svou vlastní legislativou,“ uvedl.
Bezpečnost a závislosti
Zhoršující se mezinárodní prostředí je podle Draghiho dalším faktorem ohrožujícím ekonomickou budoucnost EU. Poukázal na zásadní závislosti na Číně, pokud jde o některé suroviny či technologie. „Pokud nebudeme jednat, hrozí nám, že budeme vydíratelní,“ uvedl a navrhl, aby EU vedle klasické zahraniční politiky pěstovala „skutečnou zahraniční ekonomickou politiku“ jako nástroj zachování vlastní svobody. ¨
Je třeba uzavírat daleko více preferenčních obchodních dohod a dohod a přímých investicích, budovat v EU zásoby kriticky důležitých surovin a materiálů a utvářet spolehlivé dodavatelské řetězce.
Státy EU vyrábějí sedm druhů tanků, USA pouze jeden.
Pouze EU jako celek bude schopna něco takového dělat; její jednotlivé státy nemají dostatečnou váhu. „Jedině společně máme dostatečný výtlak, abychom to dokázali.“
Nová hrozba ozbrojeného konfliktu odhalila značné nedostatky v obranné kapacitě EU. Dohromady utrácí 27 členských zemí na obranu nejvíc peněz na světě, na kapacitě jejich vojenského průmyslu to však není vidět.
Zde Draghi poukazuje na fragmentaci, neschopnost reagovat na okamžité potřeby, nedostatečnou standardizaci a zaměnitelnost zbraní a zbraňových systémů. Jako příklad uvádí, že členské státy EU vyrábějí sedm druhů tanků, zatímco Spojené státy pouze jeden.
Zpráva pro další použití?
Popsané návrhy jsou pouze zlomkem košatého dokumentu, vybaveného množstvím grafů a statistik. Draghi komentuje, zasazuje do kontextu, předkládá návrhy řešení a především varuje.
Upozorňuje, že Evropa reálně zaostává za USA i Čínou, že její zmenšující se populace ji činí zranitelnější a její lpění na způsobech a zvyklostech 20. století ji velmi oslabuje.
Klade značný důraz na vzdělání lidí, na dovednosti jako jeden z klíčových receptů, aby se Evropa vyšvihla opět do čela pokroku, který je dnes určován špičkovými technologiemi a umělou inteligencí.
Upozorňuje, že teoreticky by EU měla mít k dispozici nezbytné nástroje, ale že její jednotný vnitřní trh nefunguje dobře a v poslední době ho dál oslabuje volnější poskytování národních subvencí.
Zasazuje se o to, aby se EU chovala daleko více jako blok, aby se její členské země soustředily na nejdůležitější úkoly, shodly se na účinné politické koordinaci, semkly se k dosažení společných cílů.
Jedině s fungující ekonomikou může EU svým občanům zajistit to, na čem nejvíc záleží – demokracii, základní práva a svobody. „Pokud se to neudělá, nečeká nás náhlá smrt,“ odpověděl Draghi na otázku při tiskové konferenci. „Čeká nás ale dlouhá agónie.“
Dlouho očekávaná a dávno avizovaná zpráva měla být původně hotova již v únoru. Nakonec byla zveřejněna až poté, co byl zvolen nový Evropský parlament a jmenováni špičkoví činitelé EU na pětileté období.
Draghi dnes nevysvětlil, co bylo příčinou průtahů; liboval si naopak, že on a jeho tým měli na práci víc času. V Bruselu se hodně spekulovalo o obavách, že by její kritický tón mohl ovlivnit jak eurovolby, tak zmíněné nominace.
Evropská komise dostala letos v dubnu už jednu podobnou zprávu, tehdy z pera Enrika Letty, také italského expremiéra. Má tak nyní k dispozici dosti přesnou a důkladnou analýzu nelichotivého stavu evropského průmyslu a šířeji celé ekonomiky.
Rok 2025 ukáže, jak s těmito znepokojivými poznatky nová exekutiva – a vlády členských zemí – naloží.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
