První místopředseda Starostů a nezávislých Lukáš Vlček si je moc dobře vědom, že se ve veřejném prostoru v souvislosti s budoucím ministrem průmyslu kromě jeho jména neobjevilo žádné jiné. Nicméně je opatrný. „Přece jen těch případných překážek, které musím překonat, je několik,“ říká v rozhovoru pro INFO.CZ.
Budete příštím ministrem průmyslu?
Na to vám nedokážu odpovědět, a hlavně to nezáleží pouze na mně. Ministerstvo průmyslu a obchodu svého ministra má, a to Jozefa Síkelu, který svou práci dělá velmi dobře.
Před Jozefem, jakožto naším nominantem do Evropské komise, ještě stojí těžké úkoly, a to především takzvané grilování v Evropském parlamentu. Věřím, že uspěje, a přeji mu, aby ve vznikající Komisi získal v zájmu České republiky silné portfolio.
Pokud jde o jeho nástupce – moje jméno ve veřejném prostoru padá a já se o tu nominaci hodlám ucházet. Ale jsme demokratické hnutí a máme určité nominační procesy.
V každém případě mám dojem, že se žádné jiné relevantní jméno kandidáta ve veřejném prostoru neobjevilo…
Neobjevilo, to máte pravdu. Ale znovu říkám, přistupuji k tomu s velkým respektem, a hlavně s respektem vůči našim vnitřním nominačním procesům.
Kdybych tu otázku položil ještě jinak – co by se muselo stát, abyste jím jmenován nebyl?
Samozřejmě že nemusím projít vnitřním nominačním procesem, nemusím mít podporu premiéra a samozřejmě mne nemusí jmenovat prezident. Takže přece jen těch případných překážek, které musím překonat, je několik.
Nechci ale zastírat, že mi je ministerstvo průmyslu a obchodu blízké. Ostatně za ty poslední roky jsem byl u mnoha jeho projektů a agend, ať už v otázce legislativy, nebo v oblasti energetiky. Vždyť třeba Vysočina je můj domovský region a projekt Dukovan sleduji již dlouho – od doby, kdy jsem ještě nebyl poslancem.
Blízká mi jsou i jiná témata: stavební normy, které je potřeba modernizovat, nebo jednání s investory. Opřít se mohu i o ekonomické vzdělání, dlouhodobě se také věnuji regionálnímu rozvoji. Necítím se v té oblasti jako nějaký nováček.
Kdy by mělo být o nominaci vaší strany rozhodnuto?
To závisí na sestavě nové Evropské komise.
A ta by měla být, byť to nemusí být definitivní, známá příští týden…
Pokud ta situace nastane, budeme na to bezprostředně reagovat. Ministerstvo průmyslu je „rozjetý vlak“, takže se to pak celé musí zvládnout velmi rychle.
To je další věc. Navíc nový ministr tam bude de facto rok. Jak byste formuloval jeho základní úkoly? Předpokládám, že se to bude týkat třeba již zmiňované dostavby Dukovan…
Nejenom. My se na ministerstvu za Starosty snažíme pracovat velmi týmově. Aby když nastanou nějaké změny, se ten „rozjetý vlak“ nepřibržďoval.
A pokud jde o silná témata: je tam dotažení důležité legislativy jako například Lex OZE III, téma, které posouvá energetiku kupředu především v oblastech akumulace a agregace, tedy ukládání a flexibilnějšího využití zdrojů.
Zásadní bude nová Hospodářská strategie, která by měla být představena na začátku října na strojírenském veletrhu v Brně. Toto téma je pro mě osobně velmi důležité, u přípravy této důležité strategie jsem byl posledních více jak šest měsíců.
Na účtech obcí, měst a krajů leží aktuálně více jak 450 miliard korun, které by se měly ideálně roztočit v investicích.
Jsou tady ale i další výzvy: modernizace stavebních norem nebo jednání s investory, které Česká republika potřebuje – a nejde jen o čipy a související technologie, ale i třeba téma gigafactory.
Důležitá je také podpora hospodářsky a sociálně ohrožených regionů, stejně jako soustavné vyhledávání a systematické odstraňování bariér a přebytečné byrokracie v podnikatelském prostředí.
Zmínil jste Jozefa Síkelu. V týdnu se v médiích objevila zpráva, že by mohl být komisařem pro energetiku. Podle našich zdrojů to může být ale jinak. Máte nějaké bližší informace?
Nemám. Ale pokud by to ve finále byla energetika, kterou Jozefovi opravdu přeju, pak věřím, že by tam měl velmi silnou pozici. Ale určitě jsou i další portfolia, o která se může ucházet. A myslím, že by tu misi splnil stejně dobře.
Od neděle hýbe českou politikou návrh státního rozpočtu na příští rok. Hned ten den jsem mluvil s vaším předsedou Vítem Rakušanem – řekl mi, že ho považuje za dobrý výchozí bod pro další debatu. Přesto teď, s odstupem několika dnů, je v něm něco, s čím STAN úplně nesouhlasí, co by se mělo změnit nebo upravit?
Já bych řekl to samé, co Vítek. Ten návrh je velmi dobrým vstupem do další debaty. A tady chci zdůraznit, že nám Starostům nejde jen o naše resorty. Máme priority i jinde.
Souhlasíme s výrazným posílením investic do dopravní infrastruktury, což bude mít velmi silný hospodářský akcent, stejně to máme s dodržením našich závazků v obraně. Nebo v posílení preventivních programů ve zdravotnictví.
Zrovna tak nám jde o rozpočet ministerstva pro místní rozvoj. Tam bychom byli, stejně jako Piráti, rádi za nalezení cesty ke zdrojům na samotnou bytovou politiku.
A je otázka, zda to musí být ve formě dotací, nebo zda lze najít jiný způsob. Osobně si myslím, že v oblasti bydlení je mnohem lepší opustit dotační programy a preferovat podporu státu formou zvýhodněných dlouhodobých úvěrů.
Podpora bytové výstavby a programů regionální politiky bude mít ve finále pozitivní dopad i pro státní rozpočet skrze výběr daní. Stát by tak motivoval investorské prostředí, motivoval by obce, aby investovaly, jen je potřeba s nimi mluvit o nástrojích.
Na účtech obcí, měst a krajů leží aktuálně více jak 450 miliard korun, které by se měly ideálně roztočit v investicích. Stát musí tuto nevyužitou investorskou aktivitu vhodně motivovat a stimulovat. Vrátí se to pak nejen v daních, ale také to podpoří hospodářství.
Zásadní je struktura rozpočtu: Maximum možných zdrojů chceme vyčlenit na investice, tedy na budoucí hospodářský růst země.
V každém případě je pro nás důraz na regionální politiku důležitý. Bohužel tam jsou v posledních letech nižší alokace programů, které se týkají oprav místních komunikací nebo obecního majetku. A je potřeba se na to zaměřit i za cenu snižování výše dotací pro obce.
Nevím, jestli je to záměr, nebo náhoda, ale úplně jste vynechal školství…
Na školství bych samozřejmě velmi nerad zapomněl, pro Starosty je to zásadní priorita. Budeme jednat, aby se oproti návrhu ministerstva financí nalezly další prostředky, hlavně pak na posílení platů nepedagogických pracovníků.
Fungování škol není jen o učitelích, ale jsou to také kuchařky a kuchaři, uklízečky, školníci. Bez nich to prostě nejde.
Vláda bude rozpočet schvalovat někdy kolem 23. září, takže na to máte necelé tři týdny. Je to dostatečný čas?
Může se to zdát málo, ale na úrovni vlády je to aktuálně top priorita. Takže se o tom bude po celou tu dobu intenzivně jednat.
Už jste to zmínil, ale já se na to stejně ještě zeptám: Jediný, kdo se vůči tomu návrhu dost ostře vymezil, byl ministr pro místní rozvoj Ivan Bartoš. Ten se nechal slyšet, že pokud nedostane dalších sedm miliard, Piráti rozpočet nepodpoří. V jaké fázi je toto vyjednávání?
To je ještě před námi. Ale znovu – i pro nás je bytová politika a problematika regionálního rozvoje důležité téma.
Chápejme ale také ekonomickou realitu. Státní rozpočet má nějaké zdroje a nemůžeme rezignovat na snahu o konsolidaci veřejných financí. Je mnoho oblastí, které si zaslouží přidat peníze, jenže zdroje jsou omezené.
Za Starosty ještě dodávám, že důležitá je také struktura státního rozpočtu: maximum možných zdrojů chceme vyčlenit na investice, tedy na budoucí hospodářský růst naší země.
