GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Pokaždé když narazím na některou studii státem dotované neziskovky PAQ Research, je její závěr v zásadě stejný – je třeba více daní. Celé to připomíná perpetuum mobile, kdy veřejný sektor z nezanedbatelné části dotuje neziskovou organizaci, která mu následně dodává akademickou munici ve formě závěrů, že je třeba „více veřejného sektoru“.
Pár faktů na začátek: diskuse o financování neziskové organizace PAQ Research se nevede poprvé a think-tanku je ke cti, že je v této oblasti transparentní. Věc se má tak, že nezisková organizace PAQ Research i společnost s ručením omezeným se stejným názvem v letech 2022 a 2023 získaly z veřejných peněz 29 procent příjmů. To nejsou zanedbatelná čísla.
Za soukromé peníze ať si pochopitelně dělá, kdo chce, co chce – a pokud je jeho misí zlepšit veřejný život v Česku, jen houšť! Jenže s veřejnými penězi je to přece jen trochu jinak, a pokud zlepšování veřejného života znamená podle závěrů analýz zejména nové či vyšší daně, má smysl se na to podívat blíže.
Je pozoruhodné, kolik daňových studií PAQ Research počítá s novými či vyššími daněmi, respektive s růstem daňového inkasa. Z poslední doby můžeme zmínit třeba snahu o vyšší reálné zdanění nemovitostí skrze navázání taxy na hodnotu nemovitosti, a to navzdory nedávnému růstu této daně, anebo výrazně vyšší zdanění piva či vína.
A když zrovna daň v dané oblasti zatím neexistuje, PAQ Research navrhne její zavedení – jako se stalo v případně nové spotřební daně na slazené nápoje.
Pro nezaujatého pozorovatele to celé může připomínat uroborose, kdy stát a další veřejné instituce do neziskovky posílají miliony korun dotací, aby následně zjistily, že je třeba více daní, tedy státu a veřejného sektoru.
Ano, think-tank sice tvrdí, že na své „daňové studie“ používá „volné peníze“, jenže co si budeme povídat, na konci dne v účetnictví stejně končí všechny peníze na jedné hromadě.
Přijde mi, že řada studií PAQ Research je v podobném duchu: ve zkratce řečeno, výzkumník se podívá, zda některá z vyspělých zemí daní určitou oblast více než Česko, a pokud takovou zemi najde, navrhne zvýšení daní. To je případ právě studie kolem aktuálně diskutovaného spotřebního zdanění sladkých nápojů, kdy lidé z PAQ Research přišli s návrhem zcela nové daně.
Přístup, že na nápoje s vyšším obsahem cukru nalepíme spotřební daň, a pak se založenýma rukama počkáme na nižší míru obezity v populaci, však má stejnou „logiku“ jako státní tažení proti kanabinoidům či alternativním nikotinovým výrobkům. Lidé si buď najdou cestu v šedé ekonomice, budou výrobky dovážet zpoza hranic, anebo zkrátka sladké nápoje vymění za sladké tyčinky.
Autoři studie za zdanění sladkých nápojů argumentují nejen třímiliardovým inkasem pro státní rozpočet, ale – a to zejména – „vlivem na zdravější životní styl“. Jenže s podobnou tady můžeme začít zavádět spotřební daně třeba i na sedačky a gauče s tím, že pokud na nich příliš poleháváme, mají i ony své negativní externality.
Pro dokreslení celého obrázku dává smysl připomenout aktuální studii Liberálního institutu na stejné téma, která však dochází k opačným závěrům než PAQ Research. Aktuální paper argumentuje, že zemí, které daní cukr, je sice více než stovka, jenže k touženému poklesu obezity po zavedení daně ze slazených nápojů v téměř žádném z nich nedošlo.
Navrhovat zvyšování daní skrze revize daňových systémů je pochopitelně legitimní způsob, jak přinést více peněz do rozpočtu. Zároveň ale platí, že od toho už máme v reálpolitice „pravicovou“ vládu Petra Fialy, v opozici čekajícího Andreje Babiše a na značkách připravené komunistické Stačilo!.
Bylo by tak pro změnu fajn, pokud by někdo pro jednou přišel s návrhem, jak daně nezvyšovat, ale naopak jak je snížit. I když: pro začátek by se takový výzkumník mohl rozehřát na tom, jak osekat tuzemskou dotační ekonomiku.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
