Lenka Zlámalová: Čísla v rozpočtu mluví jasně. Vláda zvedá daně i dotace a neplní sliby

ODS tohle všechno slibovala nejspíš proto, že byla přesvědčena o své vizi. V ní viděla malý, efektivní stát, který bere občanům co nejméně na daních a co nejméně jim zasahuje do života a spontánní podnikavosti. Ale také proto, že předpokládala, že její voliči tyto priority sdílí a chtějí, aby je v jejich zájmu prosazovala.

Státní rozpočet na volební rok 2025 jde skoro ve všem opačným směrem. Jeho vůbec nejsilnějším rysem je očekávání obrovského růstu vybraných daní. Ten má růst mnohem rychleji než ceny.

Ministerstvo očekává, že ceny příští rok porostou v průměru o 2,3 procent. Očekávané příjmy z daní ale stoupají násobně rychleji. A není to tím, že by se čekal prudší růst ekonomiky, který by zároveň přinesl automaticky vyšší mzdy, firemní zisky a přirozeně také daně. Ekonomika by měla příští rok stoupnout o 2,7 procent. Ani očekávaný vzestup platů o 6,4 procent tak obrovský růst inkasa na daních nevysvětlí.

Vysvětlení je jediné: Velmi prudký reálný růst daní. Odraz toho, že vláda daně zvedla. Stoupá například daň z příjmů firem, zvyšují se odvody živnostníkům, ruší se osvobození od daně z příjmu při prodeji podílů ve firmách.

A navzdory tomu, že už stát nemá žádné mimořádné výdaje na kompenzace cen energií, pokračuje daň z neočekávaných zisků, windfall tax pro největší firmy v energetice, financích a petrochemii. 

Dohromady to znamená, že stát vybere od lidí a firem o 146 miliard korun více než letos. Celkové příjmy se zvedají z 1 940 na 2 086 miliard korun, což je proti letošnímu roku vzestup o 7,5 procent. To je skoro třikrát rychlejší růst, než o kolik mají stoupnout ceny. Vláda tak ani náhodou nemůže mluvit o tom, že nezvedá daně. Čísla mluví jasně. 

A to i u jednotlivých daní. Daň z příjmu fyzických osob má stoupnout o 18,8 procenta. Namísto letošních 155,5 miliard korun na ní lidé zaplatí 184,7 miliardy. Daň z příjmů právnických osob se zvedá o 13,5 procent – 215,2 na 244,3 miliardy korun. Daň z přidané hodnoty stoupá o 7 procent – z letošních 387 miliard na 414 miliard korun.

Bez tohoto velmi prudkého růstu vybraných daní by se vládě nikdy nepodařilo srazit schodek z letošních 252 miliard korun na příští rok očekávaných 230 miliard korun. Deficit se tedy rozhodně nesnižuje proto, že by vláda omezovala výdaje. Ty naopak proti letošnímu roku stoupají o 126 miliard korun. To je růst o 5,7 procent. Opět téměř dvakrát rychlejší než očekávaný růst cen. 

I s tímto vykrmením vyššími daněmi ale kabinet neplní svůj slib z května loňského roku, že bude meziročně snižovat deficit o 1 procento HDP ročně. Kdyby ho dodržela, musel by schodek klesnout o 75 miliard korun. Zároveň by nesměl překročit 177 miliard korun. Těch 22 miliard korun není ani třetinový pokles.

Pozoruhodný je i pohled na to, za co stát utrácí. Ministr financí se chlubí, že je to rozpočet „investiční“. Částka určená na investice se proti letošnímu roku skutečně zvedá o 35,8 procent ze 185 na 251 miliard korun. Rozdíl tedy činí 66 miliard korun. Dalších 60 miliard jde ale na věci, které s investicemi nesouvisí. 

Dokonce se to tentokrát nedá vysvětlit ani důchody a sociálními dávkami. Výdaje na ně se zvedají meziročně o 3 procenta. Tedy jen mírně rychleji než očekávaný vzestup cen. Celková částka je samozřejmě obrovská. Už polyká skoro polovinu rozpočtu. Místo letošních 892 miliard je to 918 miliard korun. 

Částka na platy přitom stoupá jen o 2,2 procenta – z  letošních 113 miliard na 115 miliard korun.

Když si ale projíždíte výdaje s nejrychlejším růstem, jsou jedním z rekordmanů dotace „neziskovým a podobným osobám“. V rozpočtu se tomu říká „neinvestiční transfery“. Ty se v očekávaném rozpočtu zvyšují oproti letošnímu roku o 35 procent. Namísto letošních 19,7 miliard je to 26,7 miliardy korun.

Pozoruhodný je pohled v delším časovém horizontu. Vláda totiž loni tyto dotace skutečně snížila. Ve svém prvním rozpočtu v roce 2022 za ně utrácela 21,7 miliardy korun. To byl pokles proti 24,7 miliardy na konci éry Andreje Babiše. Ještě teď před volbami se dotace neziskovkám zvyšují na úroveň toho, kde dotační byznys jim určený vládě předal Andrej Babiš. 

Další položkou s obrovským růstem, tentokrát o 72 procent, jsou investiční dotace podnikatelům. Ty se zvyšují z loňských 7,5 miliard na 13 miliard korun. Žádná jiná část investic nestoupá tak rychle. 

A opět je zajímavý i pohled zpátky. Ještě v roce 2023 posílala vláda firmám investiční dotace za 22 miliard korun. V předchozích letech, včetně posledních rozpočtů Andreje Babiše, to bývalo 15 až 16 miliard korun.

Stručně řečeno: dotační byznys, který vláda loni mírně omezila, se v návrhu na příští rok vrací. Bez tohoto nárůstu dotací by mohl být schodek o 13,5 miliardy korun vyšší. I kdyby se nešetřilo. Stačilo nezvyšovat. 

Vyšší daně, vyšší dotace, nesplnění slibu o poklesu schodku: To je poslední rozpočet vlády – vedené ODS – v kostce.