KOMENTÁŘ PAVLA HLAVÁČKA | Čím více se blížíme k termínu konání amerických prezidentských voleb, tím větší pozornost je přikládána průzkumům veřejného mínění. Ukazuje se, že prudký nárůst voličské podpory Kamaly Harrisové se stabilizoval. A současně platí, že Donald Trump má své „dno“ za sebou. Co konkrétně nám tedy předvolební průzkumy o politické situaci v USA říkají?
Když v červenci viceprezidentka Kamala Harrisová nahradila ve stranické nominaci Joe Bidena, zaznamenaly prakticky všechny průzkumy veřejného mínění nečekaně prudký vzestup její podpory. Pro Harrisovou to byl skoro jako příběh z pohádky – podle serveru společnosti FiveThirtyEight („538“) se ještě 15. července 2024 poměr kladných (favorable) a negativních (unfavorable) postojů vůči její osobě pohyboval v záporných hodnotách (- 16,1 %).
Na přelomu srpna a září už byly postoje na „nule“ a v druhé půli září se „přehouply“ do kladných čísel. Jenže pak se vzestup její popularity zastavil. A v současné době – obecně v druhé půli října – znovu převládají spíše negativní hodnocení.
U Donalda Trumpa je hodnocení jednodušší. Po celou dobu sledování společnosti FiveThirtyEight se pohybuje, vyjádřeno podílem pozitivních a negativních postojů, v záporných číslech (kolem –12 %).
Nicméně je patrné, že během září si o pár procentních bodů polepšil, přičemž toto jeho drobné zlepšení ruku v ruce se stagnací Harrisové způsobily, že je rozdíl v celkové podpoře obou kandidátů nečekaně malý.
Nejnovější průzkumy ukazují, že šance obou kandidátů jsou buďto vyrovnané, nebo přisuzují vedení Kamale Harrisové, ovšem jen velmi těsné.
Například podle údajů, které zveřejnil již zmiňovaný portál 538 ve spolupráci s televizní stanicí ABC, si úřadující viceprezidentka dlouho udržovala asi 4% vedení – mimo jiné díky povedené prezidentské televizní debatě, z níž podle většiny hodnocení vyšla vítězně. Nicméně během září se situace začala pomalu, ale jistě měnit v její neprospěch.
Možná je to ještě těsnější. Podle portálu 538 by k 24. říjnu K. Harrisovou podpořilo 48 % voličů, zatímco D. Trumpa o jen 2 % méně. Podle The New York Times je rozdíl dokonce pouhé jedno procento. Politický analytik Nate Cohn tvrdí, že rozdíly v průzkumech jsou tak těsné, že „začínají ztrácet prostor pro další přiblížení“.
Objevily se dokonce i takové průzkumy, které ukazují, že do vedení se nově dostává Trump. Jsou to stále spíše výjimečná tvrzení, ale pochází od zdrojů, které nelze nutně hodnotit tak, že by byly jakkoli spřízněny s republikány, potažmo s Trumpovým volebním týmem.
Například časopis Forbes (23. října) přišel s bezmála bombastickým tvrzením, podle něhož v kategorii registrovaných voličů, dotázaných ve dnech 21–22. října, vede bývalý prezident Trump již o 2 % body (v poměru 51 % ku 49 %).
Forbes poukazuje na skutečnost, že ještě před měsícem dle jeho šetření byla K. Harrisová ve vedení o 4 % body. Dokonce i kdybychom do průzkumů započítali zisky třetích kandidátů (Cornel West, Jill Steinová), Trump by stále zůstal ve vedení.
Že je situace necelé dva týdny před volbami mimořádně vyrovnaná, ukazují i data z nerozhodnutých států. Není výjimkou, že rozdíly mezi podporou jednoho či druhého prezidentského kandidáta tvoří pouhé desetiny procentních bodů.
Zatímco úřadující viceprezidentka vede v Nevadě, Wisconsinu a Michiganu, bývalý prezident má navrch v Pensylvánii a Severní Karolíně. Ve zbývajících nerozhodnutých státech (Georgii a Arizoně) vede Trump, byť jen s rozdílem od 1 až 2 procentních bodů.
Z perspektivy vývojových trendů v nerozhodnutých státech Harrisová navzdory předchozímu náskoku ztrácí.
Demokraté se za daných okolností nejenže nemohou radovat, že stále ještě o „cosi“ vedou. Pokud se totiž na podporu obou prezidentských kandidátů v nerozhodnutých státech díváme z perspektivy vývojových trendů, pak Harrisová ztrácí.
To dobře ilustruje situace v Michiganu, Pensylvánii nebo Wisconsinu, kde Harrisová vedla o 3 a více % bodů. Pokud by Trump dokázal získat iniciativu i v těch nerozhodnutých státech, kde doposud ztrácí, pak o výsledku voleb není pochyb. Může se to ale stát? Samozřejmě že možné to je, byť nestává se to často.
Jaké výsledky tedy můžeme očekávat, když tuto řeč čísel převedeme na hlasy volitelů? Připomeňme, že vítězem amerických prezidentských voleb se stává ten kandidát, který získá minimálně 270 volitelů (z celkových 538). Podle časopisu The New York Times to v současné době vypadá tak, že oba kandidáti mají jistých 200 volitelů. Jinými slovy, rozhodovat se bude ve státech, kde počet volitelů celkem tvoří 138. To je na přesnou predikci stále příliš velké „sousto“.
Nicméně kdybychom podle téhož zdroje teď a tady vzali v potaz hlasy všech rozhodnutých voličů a připočítali k nim ty, kteří váhají, ale již inklinují k jedné či druhé straně, pak dojdeme k závěru, že Harrisová dosáhne na 276 volitelů, zatímco Trump jen 262.
To ale stále není konec. Jak jsme již upozorňovali dříve zde, Trump má šanci zvítězit, pokud se v plné míře projeví tzv. zastydlý volič – tedy takový, kterého průzkumy těžko zachytí, protože své voličské rozhodnutí tají, i když reálně už má jasno v tom, že k volební urně přijde.
Tento fenomén byl typický pro část republikánských voličů ve volbách v roce 2016 a částečně i 2020. Nikdo ovšem nedokáže vyloučit, že se „fenomén zastydlého voliče“ projeví v řadách demokratů. A v takovém případě budeme muset zkonstatovat, že předvolební průzkumy podporu viceprezidentky Harrisové značně podcenily.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
