KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Rozpočtová zodpovědnost skončila. To je hlavní – a smutná zpráva – z projednávání plánu veřejných financí na příští rok. Po úmorné debatě ho poslanci čtyř vládních stran v prvním čtení schválili hodinu po půlnoci na čtvrtek. Podepsali se tak pod návrh celkových příjmů a výdajů, který je, eufemisticky řečeno, nerealistický. To neříká opozice, ale Národní rozpočtová rada. Co to znamená a co z toho bude?
Rozpočtový příběh připomíná knihu „Kronika ohlášené smrti“ od Gabriela Garcíi Márqueze. Všichni vědí, že dojde k tragédii. Ale nikdo proti tomu nic neudělá. Odevzdaní a rezignovaní koaliční poslanci celý den čekali, až přijde čas a oni budou moci jako jeden muž a jedna žena zvednout ruku pro něco, čemu sami nevěří, že je reálné. Nikdo nebyl proti, nikdo se nezdržel. Disciplína na jedničku. Ale politická prozíravost za pět.
Co je na návrhu rozpočtu špatně? Zapomeňme na nesmyslné opoziční výtky typu, že vláda „okradla“ seniory. Fakticky kabinet udělal něco horšího: vyloupil výkladní skříň rozumného hospodaření. Národní rozpočtová rada mu v nezvykle tvrdém stanovisku vyčetla, že nadhodnocuje příjmy (z povolenek a odvodů státních firem) a podhodnocuje výdaje (na penze a dotace solárů). Celkově tak kolonky „má dáti“ a „dal“ nesedí o desítky miliard korun.
Tohle říká nejvyšší autorita, která v Česku stráží veřejné finance. Co na to ministr financí Zbyněk Stanjura? Prý se chybějící desítky miliard v rozpočtu „ztratí“. Pravda, bavíme se tu o řádově nějakých dvou procentech celkového objemu. Ale jde o naprosto neuvěřitelný přístup k hospodaření s penězi daňových poplatníků. Strážce státní kasy přece nemůže jednat jako hokynář, který se vás při vážení flákoty zeptá: můžu nechat o pět deka míň?
Tohle je zkrátka průšvih. Především politický. Z ekonomického pohledu se v deficitu 240 miliard nějaké další desítky opravdu v podstatě „ztratí“. Ale hlavně ztrácí vláda. V očích vlastních voličů přichází o hlavní komparativní výhodu ve srovnání s její předchůdkyní: rozpočtovou zodpovědnost. Beztak nesnižuje schodky tak rychle, jak pravičáci očekávali a jak slibovala. Příští rok má strukturální deficit zůstat na úrovni toho letošního – mírně nad 2 % HDP.
I tohle číslo ovšem platí pouze tehdy, když se naplní plánované příjmy a výdaje. Což si Národní rozpočtová rada nemyslí. Samozřejmě se nabízela možnost rozpočet ještě upravit. Jenomže o tom nechtěl kabinet ani slyšet. Ministr financí i premiér se tváří, že je vše v naprostém pořídku. Vrátit návrh veřejných financí k dopracování by zjevně oba považovali za kapitulaci před opozicí. Dostala hrdost přednost před rozumem?
Strážce státní kasy přece nemůže jednat jako hokynář, který se vás při vážení flákoty zeptá: můžu nechat o pět deka míň?
