KOMENTÁŘ MARTINA SCHMARCZE | Co potřebuje země? Podle části koalice nové daně. Už to začíná být zoufalé. Pravici opouštějí její vlastní příznivci, protože místo aby pořádně osekala přebujelé státní výdaje, zvedá odvody od občanů. Především od živnostníků, což je (nebo možná byla?) klíčová voličská skupina občanských demokratů. Kvůli tomu utrpěla vláda výprask v krajských volbách. Poučila se? Asi ne.
Tahounem utahování daňových šroubů se chtějí stát Starostové, tedy druhá nejsilnější strana v kabinetu. Takže když se pravice konečně zbaví Pirátů, tedy jedné koule na noze, začnou dělat problémy jejich bývalí souputníci? Když (snad) ustanou kulturní války, začnou daňové?
Tohle by byla další facka pro voliče SPOLU. Chtěli rázné škrty ve výdajích. Těch se nedočkali, zato smutně zírají na to, jak jim „jejich“ vláda zvyšuje daně.
Podle STAN by se měla zavést daňová progrese u daně z příjmu a více zvyšovat spotřební daně z „neřestí“. Opatrně je podporují i lidovci. Proč vlastně opět slyšíme o tom, že by občané měli státu dávat více peněz? Přitom v rámci organizace nejrozvinutějších zemí OECD patříme s naší složenou daňovou kvótou 33,7 % k mírnému nadprůměru. Ovšem jsme chudší. A je experimentálně dokázáno, že daněním bohatství nevzniká.
Z čeho že vycházejí koaliční politici? Zjevně podléhají těm ekonomickým analytikům, kteří tvrdí, že daně jsou u nás příliš nízké a kvůli tomu nemáme peníze na infrastrukturní investice či na školství (totéž říká i Martin Dvořák, ministr pro evropské záležitosti za STAN).
Pravda, pokud chceme zachovat současnou velikost státu a zároveň mít vyrovnaný rozpočet, musí vláda vymačkat z lidí víc peněz. Ta úvaha však má zásadní chybu…
Řešením rovnice zkrátka není navyšování příjmů, ale škrty ve výdajích.
Modří už vědí, co je na té trojčlence špatně. Samozřejmě to, že počítá coby s konstantou s nynějšími náklady na přebujelý stát. Řešením rovnice zkrátka není navyšování příjmů, ale škrty ve výdajích.
Tedy alespoň pro toho, kdo má své politické srdce „na pravém místě“ a nepodléhá levičáckému dogmatu, že cesta k prosperitě vede jedině přes větší utrácení – a když to nefunguje, tak přes ještě větší utrácení.
Už dávno neplatí, že co ekonom, to pravičák. Těch, kteří naopak navrhují, že z krize se máme dostat „zvýšením investic“ (rozuměj vysokými rozpočtovými výdaji), je dnes plná i Národní ekonomická rada vlády (NERV). Přímo poradci premiéra tak navrhují zvýšení daní.
Ano, to může být způsob, jak vyrovnat státní rozpočet. Pro levicovou vládu. Nikoli pro pravicovou. Ronald Reagan klidně snížil daně, čímž zvýšil deficit. Zabralo to, následně přišel v USA boom.
Čistě matematicky můžeme rady na zvyšování příjmů pochopit. U progresivního zdanění lze uvést, že zrušením superhrubé mzdy vypadlo z rozpočtu 170 miliard, u spotřebních daní na alkohol či tabák zase říkat, že jinde jsou ještě daleko vyšší.
Jenomže daně jsou především politikum a v demokracii nemají vládnout meritokraté, ale demokraté. A ti k tomu potřebují mandát svých voličů. Ke zvyšování daní ho tato sestava rozhodně nedostala.
Co nám SPOLU slibovala a k čemu jsme jí dali hlas? Přece ke snižování dluhů skrze škrty ve výdajích. Nic více po ní nechceme. Ale také nic méně. Co jsme dostali?
Skoro žádné úspory, zato dramatické zvýšení odvodů pro živnostníky. To už ODS zkusila v roce 2013. Když pak její vláda padla v důsledku prokurátorského puče, mnozí příslušníci tohoto stavu, který tvoří klíčovou část jejího kmenového elektorátu, dali přednost Andreji Babišovi.
Premiér Petr Fiala a ministr financí Zbyněk Stanjura by měli úvahy o vyšších daních rázně odmítnout. Tohle není pro pravici cesta. Přesto po ní kráčí.
Je mi až smutno, když slyším nominálně pravicové politiky stěžovat si na „tupé škrty“ Miroslava Kalouska. Přitom díky nim se veřejné finance nikoli jen ozdravily, ale uzdravily. Až natolik, že následná vláda Bohuslava Sobotky, jež neměla za cíl šetřit, dosáhla historicky největšího rozpočtového přebytku.
Dokonce i Babišovi dalo hodně práce, aby po „Kaldovi“ dostal rozpočet opět na cestu do deficitního pekla. Což se mu „zdařilo“ až od roku 2019, tedy šest let po Kalouskových reformách.
Bylo by jen přirozené, kdyby pravicový kabinet chtěl rozpočet dostat opět na rozumnou trajektorii. Ovšem ne zvyšováním daní, leč radikálním osekáním výdajů. Což buď neumí, nechce, nebo se bojí. Výsledek vidíme: stovky tisíc otrávených pravičáků.
„Otroky“ z nás stát dělá na dva způsoby: kolik nám sebere a jak moc nás zadluží.
Ano, jsme rádi, že je to lepší než za Babiše. Ale ne dobré… Což kromě složené daňové kvóty, která mírně roste, ukazuje i další údaj: den daňové svobody.
Jde o datum, od kterého přestáváme pracovat na stát a začínáme vydělávat sami na sebe. Přičemž do hry vstupují nejen odvedené daně, ale i rozpočtový deficit – což není nic jiného než odložené daně. Neboli „otroky“ z nás stát dělá na dva způsoby: kolik nám sebere a jak moc nás zadluží.
Nejsvobodnější jsme byli právě za Sobotky. V roce 2016 jsme mohli slavit konec otročiny pro vládu již 2. června. Právě proto, že tehdy (díky Kalouskovým předchozím reformám) skončil rozpočet přebytkem ve výši 1,29 % hrubého domácího produktu. Letos jsme se mohli začít radovat 11. června. Pro srovnání, v průměru OECD nyní den daňové svobody připadá na 6. června, v (silně socialistické a chudnoucí) Evropské unii na 30. června.
Co z toho všeho plyne? Pravice by měla zapomenout na zvyšování daní a místo toho se rozpomenout na svůj základní slib snížit výdaje. Pro erár pracuje milion lidí, což nás stojí pět set miliard. Zde se dá ušetřit mnohem víc než lze vymačkat z živnostníků.
Chce vláda dát více peněz na školství? Ať seškrtá byrokratické agendy, dotace a počet zaměstnanců placených ze státního rozpočtu. A ještě jí zbude na snižování schodku.
Po volbách do Evropského parlamentu dostala koalice další – a ještě mnohem tvrdší – lekci v těch krajských. Voliči, jež oslovila v roce 2021, jí spočetli neplnění slibů a zvyšování daní místo škrtání výdajů. Hlasovali nohama, nejméně půl milionu jich prostě nepřišlo.
Po odchodu Pirátů mnozí z nich doufají v restart pravice. Pokud místo toho (zase) dostanou vyšší daně, co asi udělají? To byla samozřejmě řečnická otázka…
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
