EU hrozí nevídaný rozkol kvůli novému nařízení. Povede ke konci Green Dealu?

Zatímco se v Česku politici přou, zda odvolaný ministr Ivan Bartoš nezvládl digitalizaci stavebního řízení, úplně stranou zůstává hrozba spojená s digitalizací, která může ovlivnit život úplně každého občana Evropské unie. Navíc může svými důsledky výrazně překonat i možné dopady přechodu k elektromobilitě a dalším částem takzvaného Green Dealu.

O co jde? Od 1. ledna 2025 začne v celé unii platit nařízení se zkratkou EUDR, jehož cílem je zabránit odlesňování planety. Do EU by se tak nemělo dostat už žádné zboží, k jehož výrobě či pěstování musely (s platností od konce roku 2020) ustoupit nějaké lesy. Zjednodušeně jde o to, aby se zabránilo například ničení deštných pralesů kvůli palmovému oleji nebo vzniku nových pastvin pro dobytek.

Nařízení se zaměřuje na konkrétní suroviny jakými jsou sója, palmový olej, dřevo, kakao, káva, hovězí maso a kaučuk, stejně jako na výrobky z nich – včetně papíru, koženého zboží a pneumatik. Společnosti, které dovážejí nebo prodávají toto zboží v EU, musí prokázat, že žádná část jejich dodavatelského řetězce nebyla spojena s odlesňováním. A to nejen třeba v jižní Americe či v Indonésii, ale i v České republice.

To může mít podle kritiků dva negativní důsledky: omezení dodávek a prudký nárůst cen mnoha výrobků. Ještě větší hrozbu ale představuje riziko nezvládnuté administrativy, která bude s tímto nařízením spojená. „Pokud bude nějaká firma usvědčena z toho, že prodala něco byť jen částečně spojeného s odlesňováním, hrozí jí sankce až 4 % obratu, a dokonce až konfiskace firmy,“ řekl INFO.CZ místopředseda Asociace lesnických a dřevozpracujících podniků ČR Tomáš Pařík.

Firmy tak budou nuceny investovat výrazné prostředky do toho, aby se jim třeba při nákupu sóji do cukrovinek nestalo, že se kvůli této sóje někde v Indonésii vykácel les. Podobně si to muset hlídat i výrobci pneumatik. A státy už připravují rozsáhlý byrokratický aparát, který bude toto nařízení kontrolovat.

Jenže je to vůbec celé proveditelné? Diskuse kolem této otázky dnes připomíná absurdní divadlo, které může podle některých politiků i odborníků nejen ohrozit Green Deal, ale i výrazně narušit důvěru v evropské instituce.

I ti, kteří nařízení schválili, se totiž tři měsíce před jeho uvedením do praxe obávají jeho důsledků a žádají odklad. Je mezi nimi například poslanec Evropského parlamentu a předseda Evropské lidové strany Manfred Weber. Ten napsal evropské komisi dopis, v němž zdůrazňuje, že „řada společností, zejména malých a středních podniků, není schopna vyhovět a vyrovnat se s komplexními prvky nařízení“.

Pikantní je i reakce německé vlády. Německý kabinet, který, stejně jako český, souhlasil s nařízením proti odlesňování, najednou požaduje odklad jeho platnosti. Kancléř Olaf Scholz o to podle německých médií osobně požádal předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyenovou.

Německý ministr zemědělství Cem Özdemir na začátku týdne vyzval k odložení nařízení o šest měsíců. Je přitom třeba připomenout, že se jedná o politika za stranu Zelených. I on se domnívá, že uvedení tohoto nařízení do praxe je v současné době „technicky a logisticky neproveditelné a Evropská komise tento problém ignoruje“.

Nejde totiž jen o to, že by obchodníkovi stačil ručně napsaný papír od afrického zemědělce potvrzující, že se kvůli jeho kakaovníkům nemusel kácet prales. Jde o velmi složitou operaci, která by měla používat geodata, snímky z družic, složité vyhledávací systémy a další technologické vymoženosti.

„Ve zkratce jde o to, že když si někde v EU koupíte tabulku čokolády, musíte mít od příštího roku možnost dostat se také k informaci, odkud přesně pochází použité kakao a další suroviny,“ řekl INFO.CZ Michal Rezek z české pobočky dánské firmy Preferred by Nature, která se zabývá certifikací lesů a zemědělství. 

Jestliže by podle Rezka kdokoliv zjistil (třeba na základě geodat), že kvůli získání nějaké suroviny v celém výrobním řetězci musel „padnout les“, pak příslušné firmě hrozí nejen drakonický postih, ale i krach.

Problém je ovšem v tom, že Evropská komise výrazně podcenila přípravu prováděcích předpisů a vůbec celého IT systému, který má toto revoluční opatření doprovázet. „Za 14 dní máme schůzku se zástupci 130 firem, kterých se to týká, a my tři měsíce přes spuštěním přesně nevíme, co jim máme říci, jak to celé bude probíhat,“ doplnil Rezek. I on se tak přiklání k tomu, aby bylo spuštění toho nařízení odloženo.

Nářky už jsou slyšet z mnoha průmyslových odvětví. Generální ředitel německé asociace cukrářského průmyslu BDSI Carsten Bernoth tvrdí, že jeho obor není schopen přísné požadavky na výběr surovin z neodlesněných oblastí splnit. „Byrokratické úsilí a množství dat, které je třeba evidovat, nejsou v současné době pro koncové zpracovatele proveditelné, a to jak technicky, tak logisticky. Hrozí špatný start s dalekosáhlými důsledky pro dodávky zemědělských surovin a jídla do EU,“ varuje Bernoth.

Komu by to připomínalo potíže při zavádění „Bartošovy“ digitalizace stavebního řízení v Česku, nebyl by zřejmě daleko od pravdy. V tomto případě se ale jedná o celoevropský problém obrovského významu s obrovskými důsledky. „Opravdu je to velká věc, silné politikum, Diskutuje se o tom všude. Ten systém prostě není úplně připravený,“ upozorňuje Rezek.

Kdo by ale chtěl (jako v mnoha jiných případech) nadávat na Brusel a bruselskou byrokracii, měl by si dát velký pozor. Podle Michala Rezka nařízení proti odlesňování pomohla v EU pomohla výraznou měrou vyjednat Česká republika během svého předsednictví v radě Evropské unie v roce 2022. Úprava prošla evropským parlamentem s českými zástupci a schválila ji i vláda.

Původně byl návrh přitom velmi bohulibý. Spotřeba obyvatel Evropské unie stojí podle odhadů asi za desetinou veškerého celosvětového odlesňování. Autoři proto dospěli k závěru, že EU by měla jít příkladem v nepomáhání dalšímu ničení deštných pralesů a jiných lesů kvůli své spotřebě cukrovinek, pneumatik, masa nebo dřeva. 

Do unie by se měly v budoucnu dovážet pouze takové výrobky a potraviny, kvůli kterým se v žádné části výrobního řetězce nekácely další lesy. Palmový olej se v Indonésii například z velké části získává tím, že se vypálí prales a na jeho místě vysázejí domorodci „ziskové“ palmy olejné.

Jenže ačkoliv má snaha o zastavení odlesňování prostřednictvím EUDR cílit především na země Jižní Ameriky nebo Asie, dotkne se tvrdě i evropských zemědělců a výrobců. A to i těch, kteří využívají jen evropské suroviny a zdroje. „Aby to ale bylo z pohledu Světové obchodní organizace spravedlivé, i oni budou muset dokazovat, že se kvůli jejich výrobkům někde v Evropě neponičil les,“ uvedl Rezek.

Případný odklad, vyvolaný potížemi se zaváděním systému do praxe, ovšem nemusí být vůbec jednoduchý. A to i z marketingových důvodů. EU by tak jako celek navenek přiznala, že v rámci Green Dealu přijímá nesmyslná a těžko proveditelná opatření, která pak kritizují i ti, kteří tato opatření schválili.

A to není dobrá zpráva. Stejně tak by ale mohlo podkopat důvěru v klimatické plány EU i zrušení nařízení proti odlesňování, které by pochopitelně zástupcům některých průmyslových lobby velmi vyhovovalo.

Evropská komise je tak v kleštích. Její mluvčí zatím pouze velmi obecným a nejasným způsobem naznačil, že se k odkladu platnosti nového nařízení příliš nepřiklání: „Komise intenzivně pracuje na tom, aby zajistila, že budou všichni připraveni. A to navzdory ambicióznímu harmonogramu. Zákon je dostatečně jasný, aby se zájmové skupiny mohly připravit.“

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.