KOMENTÁŘ MARTINA MAŇÁKA | Z vládní rozpočtové kuchyně dorazil předkrm v podobě pikantní informace o koaličním sporu, jak hluboce mají být státní finance zadluženy v příštím roce. Podle zveřejněných názorů vládních stran se TOP 09 dovolává plnění vládního programového prohlášení – tím se vláda původně zavazovala snižovat deficity, a tak na příští rok upřednostňuje redukci schodku státního rozpočtu na 200 miliard korun. Ale stranám jako STAN by zjevně nevadilo zvýšení sekery třeba na 250 miliard…
Doposud známá fakta: Ministerstvo financí Zbyňka Stanjury (ODS) – časově mírně mimo rámec zaběhlých postupů – ještě stále zpřesňuje návrh státního rozpočtu na příští rok.
Podle dosavadních resortních plánů by do vládní pokladny měla být zaseknuta sekera ve výši 235 miliard korun. Což je méně než na letošek plánovaných minus 252 miliard a lepší než (původně plánovaných) minus 295 miliard deficitu v roce loňském, který v reálu skončil schodkem ve výši 288,5 miliardy korun.
Principiálně je záslužné, pokud si některý člen vládní koalice vzpomene na závazky z programového prohlášení. Na to, že se vláda v původním programu zavázala – obecně – snižovat deficity. Není sporu o tom, že programové prohlášení by se mělo plnit a splnit, zvláště když vládní koalice má pohodlnou stoosmičkovou většinu ve Sněmovně.
Je však nezbytné zohlednit, že původní programové prohlášení (schváleno v lednu 2022) „pekla“ Fialova vláda v době, kdy o rozpoutání ruské agrese na Ukrajině a jejích dopadech na Česko i celou Evropu nikdo nemohl nic tušit.
Zároveň si tehdy jen málokdo uvědomoval, jak hluboké a dlouhodobé budou negativní aspekty greendealové politiky EU. Ty se projevují mimo jiné ve stagnaci tuzemské ekonomiky, a tedy i příjmech státního rozpočtu, přitom však není na obzoru (ani dalece za obzorem) žádný hospodářský boom.
V aktuálním programu vláda žádné „revoluční“ snižování deficitů státního rozpočtu neslibuje.
Mimořádně klíčovým je ovšem fakt, že Fialova vláda své programové prohlášení revokovala: 1. března 2023 schválila jeho upravenou verzi.
V ní se mimo jiné uvádí: „V zájmu zdravého hospodaření státu nedopustíme žádné další zbytečné zadlužování a připravíme taková opatření, která umožní průběžně snižovat rozpočtové schodky.“ …
„Naším cílem je, aby stabilizace veřejných financí nezhoršila situaci občanů, kteří se bez podpory ze strany státu neobejdou. Mottem pro působení vlády v oblasti veřejných financí proto je šetřit na státu, ne na lidech.“
Ministerstva samozřejmě dostala pracovní návrhy rozpočtů, které položkově rozpracované vrátí do konce července. Do konce srpna pak @MinFinCZ zveřejní finální návrh rozpočtu 2025 a odešle ho vládě. Jeho příprava probíhá standardně a v souladu se zákonem. Pokud si to nemyslíte,… https://t.co/COjkRqTcZw
— Zbyněk Stanjura (@Zbynek_Stanjura) July 4, 2024
Z toho je patrné, že vláda v aktuálně platném programu neslibuje revoluční snižování deficitů státního rozpočtu, ale fakticky v něm jen říká, že se v rámci možností bude pokoušet rozpočtovou situaci zlepšovat. Nic konkrétního ani uchopitelného, jedině snad, že vláda své revokované programové prohlášení rámcově plní.
Fakt je, že deficity klesají. Předloni to bylo 288,5 mld., letos „jen“ 252 mld. a na příští rok ministr Stanjura plánuje minus 235 mld. Kč. Jenže realita je taková, že se stav veřejných financí v Česku citelně zhoršil a je stále neuspokojivý, jakkoli ve srovnání s mnoha státy EU je stále relativně docela únosný.
Radikálnější zlepšování deficitu – rychlejší směřování k vyrovnanosti příjmů a výdajů – je u nás stále možné. Tedy technicky, potažmo účetně, ale politicky by se to rovnalo sebevraždě. Muselo by se osekávat, redukovat a masivně konsolidovat, což – jak ukazuje probíhající „konsolidační“ balíček – lze provádět i metodou „chytré horákyně“, a logicky s výsledkem, který je „neslaný nemastný“.
