KOMENTÁŘ KARLA SVOBODY | Zatčení Pavla Durova přitáhlo pozornost k fungování sítě Telegram. Ruská propaganda se kvůli tomu předhání v tom, kdo bude nápaditěji nacházet důkazy pošlapávání svobody slova v Evropě. Je to však právě Rusko, kde se Telegram a další kanály šíření informací dočkaly největších restrikcí. Zatímco po začátku invaze došlo hlavně na tradiční média, nyní se utahování šroubů přesouvá k sociálním sítím.
S rozšířením války proti Ukrajině v roce 2022 došlo k narušení do té doby fungujícího systému imitace svobodného prostředí. V Rusku fungovala televize Dožď, noviny Novaja Gazeta a rádio Echo Moskvy. Hlavně proto, aby ruští představitelé mohli tvrdit, že liberální média mohou existovat, jen o ně diváci/čtenáři/posluchači nestojí.
Televize Dožď byla vytlačena na internet. U Novaja Gazety, vedle jejího přece jen omezeného dosahu, připomeňme i vraždy jejích novinářů. Echo Moskvy, jakožto rádio, mělo dosah omezený na velká města. Pokusy založit nová média končily zpravidla tím, že tiskárny měly najednou plné kapacity, pronajímatel budovy zjistil havárii, případně jinými, ne zcela náhodnými událostmi.
„Přinejhorším“ byl k dispozici i status zahraničního agenta, který formálně nebránil v práci, ale reálně nebyla možnost s tímto „cejchem“ fungovat. Fakticky tak zůstala jen vládní média, popřípadě soukromá, která zcela následovala oficiální propagandu předkládanou Prezidentskou administrací a Alexejem Gromovem – člověkem za ni zodpovědným.
Starší věří televizi, mladší sociálním sítím
Po únoru 2022 se situace ještě zhoršila. Po prvních dnech, kdy zjevně nikdo netušil, co vlastně dělat, zasáhla Prezidentská administrace a určila, jak o válce informovat. Postupně vymizelo slovo válka, které nahradila „speciální vojenská operace“. Co ale také zmizelo, byly i ony poslední ostrůvky relativně nezávislé žurnalistiky.
Echo Moskvy zaniklo, Dožď a Novaja Gazeta byly nuceny přesídlit do zahraničí. Pokud už chtěli Rusové hledat jiné zdroje informací než čistě oficiální, obraceli se nejčastěji na internet, ať už ve formě sociálních sítí (VKontaktě, Telegram, o něco méně často pak Facebook či další sítě), či YouTube kanálů.
Na druhou stranu je nutné dodat, že po napadení Ukrajiny vzrostl zájem i důvěra v televizní vysílání, alespoň podle dostupných čísel. Podle nejnovějších dat z průzkumů veřejného mínění Levada centra vzrostl počet Rusů, kteří považovali televizi za hlavní zdroj svých informací o válce, ze zhruba 60 % na současných 65 %. Poněkud se tak obrátil trend posledních let. Stejně tak vzrostla i důvěra, konkrétně na 50 %. Stejně jako sledovanost ale utrpěla dočasný propad v září 2023.
Nejnověji pak rostly YouTube kanály a Telegram, a to hlavně u mladé populace, která má zároveň relativně nejskeptičtější pohled na válku. A kriticky vnímá i Vladimira Putina. Podle některých statistik může být jejich dosah ještě větší, než ukazují údaje z Levady. To by vysvětlovalo i důvody, proč se Kreml rozhodl vůči těmto platformám zasáhnout.
Zablokovaný „extremistický obsah“ vs. hajlující miláček publika
Kremlu se dlouhodobě nedaří pracovat s mladší generací. A nic na tom nemění ani zpěvák Shaman s jeho symbolikou nápadně připomínající tu nacistickou.
Není tak překvapením, že se vláda zaměřila na sociální sítě. Společnost Meta (Facebook a Instagram) byla prohlášena za extremistickou hned po ruské invazi. Facebook v Rusku stejně prohrával s VKontaktě (posléze jen VK), postavení Instagramu bylo přeci jen o něco lepší.
Síť X byla zablokována, protože „publikovala extremistický obsah a nepravdivé informace o ruské armádě“, což je ruské označení pro jakékoli informace vybočující z oficiální propagandy ruského ministerstva obrany.
Tohle je Shaman. Oblíbený ruský zpěvák, který veřejně podporuje invazi na Ukrajinu. Skládá písně, které jí oslavují (třeba Můj boj nebo Jsem Rus) a vystupuje s nimi na vládou pořádaných propagandistických akcích. Takhle Shaman zdraví své fanoušky. Zasáhne soudružka @Konecna_K? pic.twitter.com/zs4oRqn1FS
— Dárek pro Putina (@DarPutinovi) August 7, 2024
Nicméně v případě Facebooku a Instagramu nešlo o významné zdroje politické informovanosti, lidé tam hledali především zábavu. Zablokované byly i stránky Meduza, Dožď či Echo Moskvy. K jejich načtení bylo možné využívat VPN, nicméně předpokladem byla aktivní snaha. Zdaleka ne všichni pak tuto snahu vynaložili. Navíc, i její používání bylo omezováno – služby VPN Roskomnadzor blokuje.
Novinkou se v posledních týdnech stal útok státních úřadů i na zbývající zdroje informací. Na konci července došlo k významnému zpomalení služeb YouTube. Google, kterému platforma patří, si nevoli ruských veřejných míst vysloužil vyřazováním nejhorších ruských propagandistů ze svých serverů.
Důsledkem akce Roskomnadzoru tak bylo, že videa bylo možné sledovat prakticky jen v nejnižším rozlišení – pokud jste nedisponovali VPN. Jakékoli informace o možnostech obcházení blokace stránek se staly trestnými. Překvapivě se prozatím nedostavil efekt pádu počtu uživatelů sítě, nicméně se dá očekávat, že i to nastane. Cílem přitom je přetáhnout uživatele na plně kontrolované služby, VKVideo či Rutube.
Kdo bude na řadě příště?
Nejnověji v srpnu došlo k výpadku služeb Telegram, Signal a Whatsapp. I zde, podobně jako v případě zpomalování YouTube, Roskomnadzor tvrdil, že s tím nemá nic společného. Zatímco v případě YouTube se vymlouval na závady na straně serverů společnosti Google, v případě Telegramu a Whatsappu použil jen těžko uvěřitelnou výmluvu v podobě DDoS útoku na poskytovatele internetu v Rusku.
Hlavní společnosti, které měly být údajně napadeny, nicméně potvrdily, že k žádnému útoku nedošlo a že jejich služby fungují zcela normálně. Státní moc už má s blokací Telegramu nepříjemnou zkušenost. V roce 2018 snaha o jeho omezení skončila relativně velkými demonstracemi.
Po několika hodinách sice Telegram začal znovu fungovat, ale málokdo pochybuje o tom, že Rusové byli svědky prvního pokusu, po kterém bude následovat trvalá restrikce. Na druhou stranu, pokusy o blokaci měly zatím omezený úspěch. Došlo sice k zablokování Telegramu, ale zároveň s tím i dalších služeb, a to často Kremlu velmi loajálních.
Ruské zákony od uživatelů (autorů příspěvků) požadují, aby byl každý kanál, který má více než 10 000 odběratelů, deanonymizován, tedy aby bylo koho pohnat k zodpovědnosti za jeho obsah. Zároveň došlo i k zajímavému jevu, kdy status „zahraničního agenta“ nezískaly jen pro Kreml tradičně nepříjemné kanály, ale například i plně loajální kanál Nezygar.
Dalšími na řadě pak mohou být v Rusku velmi populární vojenkorové (váleční korespondenti). Ti nejsou proti válce na Ukrajině zaujatí, právě naopak. Zároveň také nešíří propagandu ministerstva obrany, ale ukazují situaci na místě, včetně problémů s dodávkami a stavem jednotek.
Je téměř jisté, že ruská média čeká další utahování šroubů. Prozatím zůstávaly služby, jako je právě YouTube, trpěny (sám Google dostal několik pokut ve výši přes třicet miliard rublů), ale oficiální moc neustále hledala způsoby, jak jim ztížit život.
V současné době, podle všeho, přikročila k daleko důraznějším restrikcím až blokaci. Jako alternativu pak nabízí svoje verze, které už budou pochopitelně zbaveny „závadného“ obsahu. Kromě jiného to poukazuje na fakt, že – i přes relativně příznivé průzkumy veřejného mínění – Kreml, respektive Prezidentská administrace, neponechává nic náhodě.
Informace z jiných než oficiálních zdrojů jsou blokovány. Zda obavy vládnoucí garnitury pramení z toho, že mají jiná čísla než Levada centrum (průzkumy veřejného mínění dělá pro Kreml standardně Federální služba ochrany), nebo se jedná o „pouhou“ prevenci, není úplně jasné.
