KOMENTÁŘ MICHALA BORSKÉHO I Cestovatelská Tatra, notně poznamenaná nehodou v Tádžikistánu, se za stálého výběru finančních prostředků na platformě Hithit doplahočila zpět do Česka. Nebo už je tady vlastně dlouho? Nikdo neví, ale internetem se šíří různé zvěsti, které pověsti Tatry kolem světa 2 a jejího šéfa Marka Havlíčka zrovna nepřidávají.
O pozadí „expedice“ Tatra kolem světa 2 (TKS2) jsme už obšírně informovali v nedávném článku. Celá kauza havarované tatrovky a jejího pozoruhodného přesunu do ČR se ale za posledních 14 dnů zajímavě vyvíjí.
„Jsem doma. Pro ty, co moc nesledují TKS2: trochu jsem škrábnul Tatru v Pamíru. Přes tři týdny jsem sám organizoval s týmem v ČR vyprošťovací práce, abych dostal převrácenou Tatru na kola. Pak zprovoznil, pak opravil,“ napsal Marek Havlíček na svůj facebook před třemi dny.
Dokáže prostě všechno sám. Jen na to potřebuje peníze a ruce spousty ostatních lidí.
Rozbitá Tatra s raketovým pohonem
Shrňme si pro pořádek události následující po nehodě Tatry v Pamíru tak, jak byly zaznamenány na oficiální facebookové stránce TKS2:
Čtvrtek 5. září: Tatra se zřítila patnáctimetrovým volným pádem ze silnice. Jako zázrakem se nikomu nic vážného nestalo. Sobota 12. října: po opravách v tádžickém hlavním městě Dušanbe vyráží po vlastní ose do vlasti se dvěma řidiči a ve středu 16. října přijíždí nad ránem do Česka.
️Z Dušanbe na hraniční přechod Habartice, kde Tatra přejela hranice, je to nejkratší cestou podle Google Maps 5684 km. Reálně ujela Tatra více – podle facebookových příspěvků navštívila město Kazaň a také „nasávala atmosféru“ v okolí moskevského Kremlu.
Sám Havlíček napsal, že ujela 7000 km za necelé čtyři dny. To vychází při nepřetržité jízdě na průměr 1750 km denně jízdním průměrem 73 km/h. S vážně poškozeným, byť pospravovaným náklaďákem ve dvou lidech naprosto nereálný výkon, s přihlédnutím ke stavu postsovětských silnic i samotného stroje.
Na námitky fanoušků na veřejných sítích, že časové údaje úplně nesedí s realitou, reagoval zakladatel projektu tímto zdůvodněním: „Uvádět aktuální polohu by bylo velmi nebezpečné. Projížděli jsme i místy, kde dochází pravidelně k přepadení, loupení atd. Uveřejněním místa, kde jsme a budeme, bychom ohrozili posádku vozu, ale i samotný projekt a prakticky by to bylo nezodpovědné a sobecké k našim partnerům, sponzorům, partnerům a všem spojeným s projektem.“
Tolik jen pro ilustraci mlhavého fluida neserióznosti, která projekt „expedice“ TKS2 obklopuje.
Kouzla crowdfundingu
Už 29. září založili organizátoři na crowdfundingové platformě Hithit projekt s názvem Pomozte dostat expediční Tatru domů, jehož cílem je vybrat za měsíc částku 606 101 Kč na zprovoznění havarované Tatry a její dopravu do ČR.
„Bez externí pomoci bychom museli nechat vůz v Tádžikistánu. Nicméně se nevzdáváme a máme v plánu dostat k autu techniky z ČR. Ti se pokusí vůz znovu zpojízdnit, abychom ho poté mohli po vlastní ose, nebo jinak, dostat do ČR. Bez vás to ale nedokážeme!“ uvádí se v popisu projektu.
Skutečnost, že výběr peněz na projekt pokračuje i po příjezdu zpojízdněné Tatry do vlasti, zdůvodňuje tým TKS2 tím, že nemohl čekat, až crowdfunding doběhne. A peníze si „zapůjčili“ od jiných subjektů, kterým budou po úspěšném završení sběru peněz vráceny.
To má svoji logiku a i díky dvěma pozoruhodně vysokým příspěvkům od anonymních dárců se cílové částky jistě podaří dosáhnout – do konce projektu (dnes, 23. 10. 2024) zbývá 6 dnů a chybí necelých 30 tisíc Kč. Nic proti tomu, jen je zde opět patrná ona typická „havlíčkovská post-komunikace“ některých kroků týkajících se veřejnosti – stejně jako v případě popsané cesty domů, nehody a dalších příhod. Takové to dovysvětlování, aby „lidi byli v klidu“ a všechno běželo dál, jak má.
Malá odbočka – crowdfundingová platforma Hithit funguje systémem „všechno, nebo nic“, to znamená, že pokud se v určeném termínu nepodaří vybrat cílovou částku, peníze se přispěvatelům vrátí a vyhlašovatel projektu nemá nic. Je ale samozřejmě v zájmu platformy projekty ukončovat s dosažením cíle, neboť si z vybrané částky nárokuje „desátek“ ve výši 9 %. Když se darů schází málo, je možné „lavinu strhnout“ zasláním vlastních peněz vyhlašovatele projektu nebo spřáteleného subjektu a tímto způsobem legálně přijít i k penězům, které posílají drobní donoři.
Za svůj příspěvek na Hithitu pro projekt TKS2 – Pomozte dostat expediční Tatru domů! si mohou dárci jako odměnu vybrat například knihu Marka Havlíčka „Cesty k sobě“ s podpisem autora (300 Kč), rukavice Narex XL (320 Kč), magnetku na lednici z Afghánistánu (444 Kč), kámen z místa nehody (893 Kč) nebo taky hodinky Prim Manufacture 1949, které byly při pádu na ruce řidiče (M. Havlíček – pozn. red.) za příspěvek 127 000 Kč.
Cestovka, která si říká spolek
Marek Havlíček a jeho tým čelí také častým dotazům, proč svůj projekt označuje jako „expedici“ a ne jako „cestovní kancelář“, jejímž pojmovým znakům podle mého soudu tento druh podnikání s odkazem na dikci živnostenského zákona odpovídá.
„TKS2 je expedice, která je otevřená pro zájemce, dobrodruhy a fanoušky vozů Tatra. Každý, kdo se s námi vydá na výpravu, dostává svou funkci v rámci týmu a expedice. Společně pak tvoříme plnohodnotný tým TKS2. Dočasní členové projektu platí za svou účast. Tyto finance pokrývají část nákladů na cestu a z valné části hradí provozní náklady jako jídlo, naftu a i díky těmto financím se mohl postavit náš expediční vůz. Díky všem těmto specifickým podmínkám nemůžeme být cestovkou,“ píše se v oddílu FAQ na stránce projektu na Hithitu.
„Výhodou“ pro zapsaný spolek je, že nemusí být ze zákona pojištěn. Což by se ale zrovna při nehodě v Pamíru asi dost hodilo.
S tím bych si dovolil poněkud polemizovat – obsah činnosti, který TKS2 poskytuje a za úplatu nabízí, odpovídá činnosti cestovní kanceláře. „Výhodou“ toho, že je TKS2 provozována pod hlavičkou spolku CzechOverland, z.s., a ne jako živnost „Provozování cestovní kanceláře – pořádání zájezdů – zprostředkování spojených cestovních služeb“, je třeba to, že zapsaný spolek nemusí být ze zákona pojištěn, což by se zrovna při nehodě v Pamíru asi dost hodilo, stejně jako havarijní pojištění samotného vozidla – ačkoli si umím představit, jak by muselo být pekelně drahé.
Mimochodem, v oboru činnosti má spolek CzechOverland, z.s. zapsány položky, které jistě stojí za zmínku, v čele se těmi dobročinnými a osvětovými.
Tatra měla zůstat Tatrou
Aby bylo jasno – je mi úplně jedno, že si někdo vymyslí úspěšný podnikatelský projekt a prostřednictvím jiných lidí si plní své cestovatelské sny. Jsme dospělí rozumní lidé, ať si každý dělá, co chce. A ať mu to platí, kdo chce. Věci by se ale měly nazývat pravými jmény, jinak jsou lidi tak trochu „za voly“ – a za dobu trvání TKS2 už se takových pár našlo.
Nejde ani tak o zákon a legalitu, spíš o různé boční sviňárničky, zkreslování a přizpůsobování reality, využívání lidí k vlastnímu prospěchu. Prostě „charakter“.
Vezmu (legálně) nijak nechráněné jméno legendární expedice Tatra kolem světa, při mediálních prezentacích objímám jako cvičeného medvěda jejího jediného žijícího člena, a pak provozuji cestovní kancelář. A když se mi rozbije auto kdesi v horoucích peklech střední Asie, chci po veřejnosti poslat peníze na cestu domů a opravu auta, abych mohl cestovku provozovat dál. Mimochodem, nezaznamenal jsem, že by jiná česká cestovní kancelář při velmi podobné nehodě podobného vozidla na Islandu letos v červnu vybírala peníze na cestu domů.
Nad postelí jsem jako kluk míval obrovský plakát Tatry 815 GTC původní expedice Tatra kolem světa a fandil jsem Karlovi Lopraisovi vítězícímu s Tatrami v dakarském písku. TKS2 ale tomu, jehož jménem se zaštiťuje, dobré jméno rozhodně nedělá.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
