Dialog hluchých: Orbán se pohádal s většinou v Evropském parlamentu. Zastání našel u Dostálové z ANO

Orbán chytře koncipoval svůj projev, formálně zahajující maďarské předsednictví v EU (které běží od července), velmi smířlivě. Mluvil o tom, že Evropa potřebuje posílit konkurenceschopnost a hlásil se k závěrům nedávné Draghiho zprávy.

Maďarsko chce být katalyzátorem této změny a chce také vyjednat „dohodu o konkurenceschopnosti“, kterou by země EU schválily na nejvyšší úrovni na listopadovém neformálním summitu v Budapešti.

Poněkud ostřeji se opřel do evropské migrační a azylové politiky, která podle něj nebude fungovat, dokud členské státy nezavedou uzavřená detenční centra mimo vlastní území, kde budou vyřizovat žádosti o azyl.

Dosavadní praxe ukazuje, že jakmile se migranti dostanou na území EU, je jejich vyhoštění prakticky nemožné. Aby se dařilo do budoucna lépe migraci zvládat, měli by se podle něj lídři zemí sdružených v Schengenské dohodě pravidelně scházet a problémy řešit na nejvyšší úrovni.

Pozoruhodně se Orbán postavil k otázce rozšíření EU – zdůraznil, že Maďarsko se během předsednictví bude zasazovat o rychlé přijetí Srbska, bez něhož nelze pomýšlet na stabilitu na Balkáně. O ostatních kandidátech, včetně Ukrajiny a Moldavska, se nezmínil. Ukrajinskou válku pominul docela.

Viktor Orbán zajisté dobře věděl, že témata, kvůli kterým si se zbytkem EU nerozumí, zvednou pak v rozpravě europoslanci. Překvapivě ostře to však udělala hned předsedkyně komise Ursula von der Leyenová. Připomněla, jak Rusko decimuje na prahu třetí válečné zimy ukrajinskou energetickou infrastrukturu a jak dlouho už trvá ruské zabíjení. „Přesto jsou zde tací, kdo obviňují nejen toho, kdo invazi provedl, ale i toho, na jehož území se děje,“ řekla za potlesku většiny přítomných.

„Jsou zde nadále i tací, kdo neobviňují Putina a jeho touhu po moci, ale spíše Ukrajince za to, že si přejí svobodu,“ pokračovala neobvykle vzrušeně Von der Leyenová. „Chtěli by vinit Maďary za sovětskou invazi v roce 1956? Chtěli by vinit Čechy a Slováky za rok 1968 a vpád ruských vojsk?“ tázala se předsedkyně komise.

„Kolaborujete s agresorem,“ obvinil Orbána Manfred Weber, šéf největší lidovecké frakce, kterého doslova „šokovalo“, že se maďarský host v projevu o Ukrajině ani nezmínil. Podobně jako řada dalších ostře odsoudil Orbánovy červencové návštěvy Moskvy a Pekingu: „Nebyly to mírové mise. Posloužily prodloužení války.“ Došlo také na maďarské blokování protiruských sankcí či finanční pomoc Ukrajině v Radě EU; někteří řečníci se domáhali zrušení práva veta, aby se Orbánovi znemožnilo takto podvazovat akceschopnost EU.

Von der Leyenové se také nelíbí, že Maďarsko snadno poskytuje víza ruským občanům v době, kdy v EU sílí hrozba ruské špionáže a sabotáží. Pokud jde o migraci, připomněla Orbánovi, že z maďarských věznic předčasně propustil dvě tisícovky pašeráků a obchodníků s lidmi. „Tak nevypadá boj proti ilegální migraci v Evropě. To naši unii nechrání. Znamená to, že jen házíte problémy na druhé,“ dodala.

Tyto a další poznámky doslova zvedly Orbána ze židle. V odpovědi opustil smířlivý tón a pustil se do polemiky. Obvinil šéfku komise, že se zpronevěřuje své neutrální roli a politicky útočí na řádně zvolenou hlavu státu. „Odmítám srovnání s rokem 1956, to nemá co dělat s Ukrajinou,“ rozčiloval se.

EU si podle něj vůči Ukrajině počíná chybně a její strategie povede k porážce. On jediný sází na diplomacii, na komunikaci (s oběma stranami). „Pokud toto nebude, válka bude ještě horší, bude umírat víc a víc lidí. Musíme se postavit za mír,“ prohlásil za radostného pokřiku z krajně pravicových i levicových lavic.

I na další výtky byl očividně dobře připraven. „Pokud europoslanci vyčítají jeho vládě korupci, ať si zametou před vlastním prahem,“ řekl s poukazem na nedořešenou „aféru Katargate“. Pokud se jim nelíbí, že do Maďarska jezdí Rusové, měli by vědět, že jich tam žije 7000, zatímco v Německu 300 000 a ve Španělsku 100 000. Pokud si západoevropské země myslí, že by Maďarsko nemělo dovážet ruská fosilní paliva, měly by si vzpomenout, že loni samy dovezly přes třetí země ruskou ropu za 8,5 miliardy eur a jejich podniky dodávají zboží do Ruska přes státy střední Asie. „Viníte nás z přátelství s Ruskem. Ale vždyť vy Rusko financujete,“ vypálil.

Rozzuřeně poukazoval na to, že Evropa by měla být Maďarsku vděčná, že pochytalo pašeráky lidí, a ne je kritizovat. Obdobně útočně odmítal kritiku, že jeho režim pronásleduje svobodná média a občanskou společnost.

Pozastavil se i nad tím, že v  maďarském parlamentu sedí opozice ve vedení výborů, zatímco v EP „levicová většina“ Patrioty pro Evropu vyloučila. „A budete nám kázat o demokracii,“ bublal.

Manfredu Weberovi, tedy šéfovi frakce, kde jeho strana Fidesz měla dlouho své místo, vmetl do tváře, že na něj útočí z osobních důvodů. Má mu prý za zlé, že ho nepodpořil před pěti lety proti Ursule von der Leyenové při obsazování křesla v čele komise.

Zvláštní představení sehráli maďarští europoslanci. Orbánovi odpůrci poukazovali na zoufalý stav zdravotnictví, školství či veřejné dopravy. Kritizovali útisk občanské společnosti a menšin, včetně LGBTQ.

Zástupci Fidesz naopak svého premiéra velebili jako mírotvůrce a moudrého hospodáře. Opozičního Pétera Magyára (lidovci-Tisza) hanobili za to, že údajně bil svou ženu a komusi ukradl mobilní telefon. Sám Orbán se podivil, jak je možné, že existují maďarští europoslanci, kteří „útočí na svou vlast“.

Europoslankyně Klára Dobrevová, manželka bývalého maďarského premiéra Ference Gyurscányho, označila celou debatu za ostudnou, plnou klišé a lží. Usoudila, že Orbán rozprodává zemi ruským oligarchům a v EU pak uplatňuje právo veta ve prospěch Ruska.

Dostalo se jí odpovědi, že když byl její muž v čele vlády, „sedával Putin u nich doma v kuchyni“. „Mrzí mě, že maďarští poslanci zneužívají tuto půdu pro vnitromaďarskou debatu,“ povzdechl si Orbán. Dobrevová naopak podotkla, že kdyby takto mluvila v maďarském parlamentu, předsedající by jí už dávno vypnul mikrofon.

Debata, při které se její účastníci navzájem odmítali navzájem slyšet, trvala přes tři hodiny. Za české poslance si přisadila Danuše Nerudová (lidovci-STAN), podle níž Orbán svou cestou za Putinem nahrál ruské propagandě a ničemu nepomohl. Ve svém projevu nepředložil žádnou vizi. Naopak Klára Dostálová (Patrioti pro Evropu – ANO) se domnívá, že Orbán „není pro Evropu problém, ale naopak faktor nabízející řešení“.

Sám maďarský matador, pro kterého to bylo již druhé takové vystoupení – byl už u moci v roce 2011, kdy Maďarsko předsedalo unii poprvé – po ostré výměně omluvně krčil rameny a říkal, že takto to nechtěl , že chtěl původně mluvit o prioritách předsednictví, ale nikoho to tady nezajímalo. „Chtěl jsem jen podporu Evropského parlamentu. Vy jste ale chtěli konflikt,“ obvinil europoslance. Vše zůstalo při starém.