Český zdravotnický systém čelí zásadním problémům, které mohou ohrozit jeho dlouhodobou udržitelnost. Stárnoucí populace, rostoucí náklady na péči a pomalý ekonomický růst způsobují, že současný systém financování se dostává do deficitu. Podle Národní ekonomické rady vlády (NERV) a odborníků na zdravotní ekonomiku je nutné hledat nové zdroje financování, zejména prostřednictvím soukromých peněz, a zároveň zvýšit efektivitu využívání kapacit zdravotnických zařízení.
Jedním z hlavních faktorů, který vytváří tlak na systém, je demografický vývoj. Podle dat lékaře a ekonoma Pavla Hroboně z Advance Healthcare Management Institute bude zdravotnictví čelit stále větším nákladům, které současný systém není schopen pokrýt.
„Již nyní je patrné, že bez zásadních změn v systému financování zdravotnictví budeme čelit výraznému deficitu. Rostoucí náklady a demografické změny budou vyžadovat nejen změny v zaměření zdravotnictví, zejména snížení potřeby péče cestou prevence a zvýšení efektivity a dostupnosti pomocí digitalizace, ale i zvýšení podílu soukromých financí,“ řekl Hroboň.
V současnosti je české zdravotnictví financováno převážně z veřejných zdrojů, přičemž soukromé platby tvoří jen minimální podíl. To podle ekonoma Aleše Roda, člena NERVu a výkonného ředitele Centra ekonomických a tržních analýz, představuje riziko.
„Český zdravotní systém je kvalitní, kvalitu ovlivňuje objem prostředků určených pro pacienty, které ošetřují lidé ve zdravotnictví. Kvůli demografii počet pacientů poroste. Proto je zdravotnictví pod tlakem,“ řekl Rod. „Je potřeba hledat nové nástroje financování, které musí dle mého názoru splňovat dvě podmínky: Nesmí nikomu ohrozit přístup ke stávající úrovni péče a musí mít politická rizika. Tím se nám výběr značně zužuje. Snížení závislosti na veřejných penězích je jedním z příkladů splňujících obě podmínky,“ dodal.
Podle mezinárodních dat OECD je podíl soukromých financí v českém zdravotnictví jedním z nejnižších v EU, tvoří pouze 1,3 % HDP. Ekonom Petr Bartoň z DataRun upozorňuje, že spoléhat se na politická rozhodnutí o financování zdravotní péče je rizikové.
„Česká péče o zdraví je z většiny financovaná státem, ať už skrze státní rozpočet, nebo povinné zdravotní pojištění. To je dle OECD 4. nejvyšší postátnění zdravotních systémů v Evropské unii. Spoléhat se touto měrou na politické rozhodnutí o státním financování je pro zajištění kvalitní péče o naše zdraví nebezpečné,“ vysvětlil Bartoň.
Ekonom Dominik Stroukal z Metropolitní univerzity Praha a člen NERVu nastínil, že aby byl systém udržitelný, je třeba hledat způsoby, jak transparentně zapojit soukromé zdroje.
„Je to naprosto klíčové v mnoha bodech návrhů, které vládě doručila Národní ekonomická rada vlády i jiné subjekty. Neobejdeme se bez toho, aby pracovalo více lidí nad 55 let, ale bez lepšího zdraví to často není možné. Soukromé peníze do zdravotnictví nedostaneme jinak, než že nad úroveň garantovanou ústavou umožníme veřejnosti se na nákladnější péči podílet,“ popsal Stroukal.
Pokud bude zdravotnický systém přístupný právě soukromému financování, dostanou se podle ekonomů ke všem pacientům také rychleji nejrůznější modernizace.
„Dobré je se podívat i na inovace, které už byly historicky do veřejného zdravotního pojištění začleněny. Příkladem jsou například laparoskopické operace. Výsledek je stejný jako u klasických operací, ale významně se zkrátila doba hospitalizace. Na začátku ovšem laparoskopické operace byly významně dražší než ty klasické. Právě soukromé finance mohou pomoci s vyzkoušením a rozvojem inovací v jejich začátcích,“ doplnil Hroboň.
Zvýšení investic do preventivní péče by mohlo omezit potřebu nákladné léčby v pozdějších stadiích onemocnění. Výzkumy ukazují, že země, které investují do prevence, zaznamenávají nižší růst výdajů na zdravotní péči. Ekonomové se shodují, že budoucnost českého zdravotnictví závisí na rychlé reformě, která zahrnuje jak soukromé financování, tak inovace a prevenci.
