Proč Jiřina Bohdalová skončila v nemocnici? Šest bakterií, které vás mohou dostat od stolu na JIP

„Nesmrtelná teta“ Jiřina Bohdalová leží po otravě jídlem na jednotce intenzivní péče Nemocnice na Homolce. Poté, co média označila za důvod její hospitalizace otravu botulotoxinem, se o tzv. „klobásovém jedu“ vyrojilo hejno článků. 

Její ošetřující lékař, primář kardiologického centra Petr Neužil, později informace médií dementoval a upřesnil, že se jednalo o jinou bakterii, rovněž spojenou s nedostatečnou tepelnou úpravou masa. Ikonické herečce byla nasazena antibiotika, výhled je optimistický. „Pokud nás něco nepřekvapí, mělo by to dopadnout dobře,“ dodal Neužil pro web Extra.cz.

Nedostatečně tepelně upravené maso může obsahovat různé bakterie, se kterými si náš imunitní systém neporadí. Obzvlášť křehcí jsou v tomto smyslu senioři, děti, těhotné ženy, chronicky nemocní a lidé užívající léky potlačující imunitní reakci. Důsledky mohou být v krajním případě fatální.

Mezi nejčastější původce onemocnění z kontaminovaného masa, zejména drůbežího, vepřového a hovězího, patří bakterie Salmonella. Může způsobovat těžké průjmy, horečky, dehydrataci a v krajním případě – u pacientů s defekty imunity – i sepsi organismu. 

Hlavními příznaky jsou častý průjem, křeče v břiše a horečka. U dětí se často objevuje příměs krve a hlenu ve stolici. U zdravých dospělých většinou odezní do týdne bez následků, u oslabených jedinců může způsobit vážné problémy. Největším rizikem bývá dehydratace.

Bakteriální infekce připomínající salmonelózu často souvisí s konzumací nedostatečně tepelně upravených potravin, především drůbežího masa a vnitřností. Projevuje se zánětem tenkého a tlustého střeva anebo systémovým onemocněním. U postižených dochází k dehydrataci a někdy i ke komplikacím, jako je například Guillain-Barré syndrom (imunitní systém napadá nervy, což vede ke slabosti a někdy i k ochrnutí).

Bakterie Campylobacter jejuni přežívají v lednici, částečně i v mrazáku. Ničí je teplota nad 48 °C. Při manipulaci se syrovým masem je nutné dodržovat základní hygienická pravidla.

Enterohemoragická Escherichia coli neboli EHEC je jedním z mnoha kmenů bakterie Escherichia coli. Tento kmen u lidí způsobuje závažné střevní infekce. Produkuje totiž silný toxin (tzv. shiga toxin), který poškozuje sliznici střevní stěny a způsobuje krvavý průjem. U starších osob a dětí může mít na svědomí i hemolyticko-uremický syndrom (HUS), nejčastější příčinu akutního selhání ledvin u dětí.

Do těla se může dostat prostřednictvím nepřevařeného kravského nebo kozího mléka, nedostatečně tepelně upraveným hovězím masem („hamburger-disease“), skrze doma vyrobené džusy ze zeleniny kontaminované touto bakterií nebo třeba koupáním v bazénu se znečištěnou vodou.

Mezi nejrizikovější potraviny, které mohou být infikovány bakterií Listeria monocytogenes, patří nepasterizované mléko a výrobky z něj, ryby a mořské plody, masné výrobky včetně například paštik, nedostatečně tepelně upravené maso, potraviny obsahující syrová vejce a především zrající sýry typu camembert, brie či gorgonzola. Listerie se množí i při nízkých teplotách v chladničkách, přežije i při nedostatečném prohřátí v provozovnách rychlého občerstvení.

V těhotenství se může přenést na plod. Následkem může být potrat, narození mrtvého dítěte, případně novorozenecká sepse nebo meningitida. Ohrožení jsou ale i senioři, osoby po transplantacích a pacienti s poruchami imunity.

Přibližně za 20 až 30 hodin po požití kontaminované potravy se listerióza projeví jako zánět tenkého střeva, který je někdy doprovázen horečkou. Inkubační doba ale může být i mnohem delší, přibližně 2 až 3 týdny. 

Slabší imunita zánět pustí dál do těla – do jater, kde se dále množí, případně do centrálního nervového systému. Důsledkem může být zánět trávící soustavy, ale i postižení lymfatických uzlin, podobně jako u infekční mononukleózy. U oslabených jedinců může dojít k sepsi, ale i k příznakům podobným hnisavé meningitidě se smrtností 30 – 50 %. Méně častý je pak zánět mozku, listeriová endokarditida (zánět vnitřního povrchu srdce) nebo zánět pobřišnice.

K průjmovému infekčnímu onemocnění střev vyvolanému nejčastěji bakterií Yersinia enterocolitica obvykle dochází po konzumaci kontaminovaných potravin, zejména masa (drůbežího, vepřového, hovězího), mléka a mléčných výrobků, případně zeleniny nebo zmrzlin. 

Bakterie jsou schopny přežívat v chladničce, vysoké teploty je ničí. Mezi příznaky, které mohou imitovat zánět slepého střeva, patří zpočátku vysoké horečky (až 40°C), výrazné bolesti břicha, průjmová stolice s příměsí hlenu a krve a zvracení. 

Onemocnění se takto projevuje většinou po 3 až 7 dnech od nákazy a trvá obvykle týden. Pro seniory je ale tato infekce obzvláště nebezpečná, protože se vlivem nedostatečně fungujícího imunitního systému bakterie rychleji šíří do krve a mohou vést k sepsi nebo dalším život ohrožujícím komplikacím.

Vzácná infekce vyvolaná bakterií Brucella může být přenášena konzumací nedostatečně tepelně zpracovaného masa z infikovaných zvířat (zejména hovězího, ovčího nebo kozího masa) a nepasterizovaných mléčných výrobků, jako jsou sýry a mléko. 

Onemocnění, kterému se dříve říkalo také vlnitá horečka, maltská horečka, Bangova choroba nebo infekční zmetání skotu, postihuje lidi i zvířata a může vést k dlouhodobým horečkám, bolestem kloubů a svalů, nočnímu pocení a únavě. Multisystémové onemocnění (postihuje více orgánových soustav) může vést i k chronickým zdravotním problémům, jako jsou například infekce kostí a kloubů. 

V minulosti patřila brucelóza mezi kandidáty na výrobu biologických zbraní. V České republice byla díky opatřením prakticky vymýcena. V roce 2004 přiznala Evropská unie Česku status země prosté od brucelózy. V letech 2007 a 2008 se ale objevila u několika zajíců, následně byla nařízena mimořádná veterinární opatření.

V roce 2019 se brucelóza objevila u čtyř Čechů, kteří se nakazili na dovolené v Arménii z tepelně neošetřeného kozího mléka z horských chovů. Onemocnění bylo potlačeno antibiotiky.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.