I FLiRT dostane člověka do postele. Nyní ale přichází XEC. Řeč je o variantách covidu, které aktuálně dominují v Evropě. Jak se projevují? Vesměs stejně jako jiné respirační choroby. Kdo se necítí dobře, měl by si udělat test a zůstat doma. Podobně se zachovalo Švédsko už na začátku pandemie. Důraz na osobní zodpovědnost namísto lockdownů mu přinesl v součtu méně mrtvých dospělých. A zřejmě i méně poškozených mozků dospívajících.
Jen za pondělí 23. září přibyly téměř dva tisíce nakažených covidem (z toho necelá tisícovka reinfekcí). Letos v září, které ještě nekončí, mělo dvě čárky na testu více než 10 tisíc lidí, každý třetí testovaný. Do statistik se navíc dostanou jen nahlášené infekce, reálně jich bude násobně více. Vzhledem k počasí bude přibývat všech sezónních respiračních onemocnění.
Jediným způsobem, jak od sebe odlišit covid, chřipku nebo běžné nachlazení, je pouze test. Američané budou dostávat bezplatné testovací sady až domů. V Česku si lze nejlevnější test zakoupit v lékárně zhruba za 50 korun.
Jak se projevují subvarianty FLIRT a XEC
V létě se nejčastěji objevovala subvarianta Omicron pojmenovaná FLiRT, na podzim by pak mohla převládat nová, nazvaná XEC, která se zatím jeví jako nakažlivější.
Mezi hlavní příznaky patří:
- Ucpaný nos nebo rýma
- Kašel
- Průjem
- Únava
- Horečka nebo zimnice
- Bolest hlavy
- Bolest svalů nebo těla
- Nová ztráta chuti nebo čichu
- Nevolnost nebo zvracení
- Dušnost nebo potíže s dýcháním
- Bolest v krku
Světová zdravotnická organizace (WHO) upozorňuje i na méně běžné příznaky:
- Vyrážka na kůži nebo změna barvy prstů na rukou či nohou
- Červené nebo podrážděné oči
Americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) doporučuje vyhledat pohotovostní lékařskou péči, pokud se objeví tyto příznaky:
- Neschopnost probudit se nebo zůstat vzhůru
- Bledé, modré nebo šedé rty, kůže či nehty
- Delirium (krátkodobý zmatek, dezorientace, paranoia, halucinace)
- Trvalá bolest nebo tlak na hrudi
- Problémy s dýcháním
Drtivá většina nakažených má ale mírné příznaky, na které pomohou volně prodejné léky typu ibuprofen nebo paracetamol. Důležité je zachovat se zodpovědně, zůstat doma v posteli a nemoc nešířit.
Švédsko versus Česko
Tak se koneckonců zachovalo Švédsko již na počátku pandemie covidu – specifický přístup bez striktních lockdownů kladl důraz na osobní zodpovědnost občanů. Mimo jiné se prakticky téměř vůbec nezavíraly základní školy, na distanční výuku dočasně přešly jen univerzity a střední školy (od 16 let).
Švédské úřady argumentovaly, že zavření škol by mělo negativní dopad na vzdělání, sociální interakce a duševní zdraví dětí, zatímco riziko vážného onemocnění covid-19 u mladších dětí bylo podle nich nízké.
Liberálnější přístup sice vedl k relativně vysoké míře
úmrtnosti v prvních vlnách pandemie, zejména mezi staršími
lidmi v domovech pro seniory, ale v absolutním součtu zemřelo ve
Švédsku výrazně méně lidí než v České republice.
První lockdown na jaře roku 2020 u nás covid zdánlivě „zkrotil“. Později se „best in covid“ zvrtlo a během dalších vln Česko zaznamenalo jednu z nejvyšších úmrtností na covid-19 v Evropě. Celosvětově se Česká republika umístila mezi desítkou nejpostiženějších zemí.
V konečném důsledku země s velmi podobným počtem obyvatel (byť s jinou hustotou osídlení) vykazovaly značně rozdílné výsledky. Podle statistik z července roku 2022 se v Česku nakazily covidem téměř 4 miliony lidí, oproti 2,5 milionům ve Švédsku. Zemřelo pak 40 334 Čechů, Švédů „jen“ 19 144.
Jak se sociální izolace podepsala na mozku dospívajících
Nejspíš se už nikdy nedozvíme, kolika dětem a dospívajícím ublížila sociální izolace, která doprovázela přísná opatření. Díky vědcům ale máme potvrzené, že dopad měla dopad nejen na psychiku, ale i přímo na mozky mladých lidí.
Podle studie publikované v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences se kvůli lockdownům zrychlil vývoj mozků dospívajících, ovšem včetně přirozeného ztenčování mozkové kůry, ke kterému dochází při stárnutí. K podobným závěrům došli vědci již ve dvou předchozích studiích, v nichž bylo rovněž patrné zrychlené ztenčování kůry u dospívajících po roce 2020.
„Pandemii COVID-19
vnímáme jako zdravotní krizi, ale víme, že přinesla i další
hluboké změny v našich životech, zejména pro dospívající,“
říká hlavní autorka studie Patricia Kuhl, ředitelka Institutu
pro učení a vědy o mozku na Univerzitě ve Washingtonu.
Studie byla zahájena již v roce 2018, vědci původně plánovali dlouhodobé zkoumání změn v mozcích dospívajících. Tehdy shromáždili data od 160 dětí ve věku od 9 do 17 let.
Mozková kůra se přirozeně ztenčuje s věkem, dokonce i v dospívání, a její tloušťka může sloužit jako ukazatel celkového vývoje mozku. Výzkum ukázal, že chronický stres může její ztenčování urychlit, což je spojeno s vyššími riziky rozvoje neuropsychiatrických a behaviorálních poruch, včetně úzkosti a deprese.
Dívky trpěly více, mozek jim stárl až třikrát rychleji
Snímky z magnetické rezonance ukázaly zrychlené zrání mozků dospívajících po pandemii covidu, přičemž výraznější efekt byl zaznamenán u dívek. Jejich mozky byly ovlivněny ve všech lalocích a obou hemisférách. U chlapců bylo ztenčování omezeno na zraková centra, u dívek byl efekt mnohem rozsáhlejší. U chlapců zrychlení odpovídalo 1,4 letům navíc, u dívek to pak bylo až o 4,2 let nad standard.
„Pro ženy jsou vrstevnické vztahy klíčové pro rozvoj sebepojetí a znamenají pro jejich emocionální podporu více než pro muže,“ píší autoři studie. Pro dospívající chlapce jsou vrstevnické vztahy spíše o společném trávení času a sdílených aktivitách. „Pandemie izolovala všechny dospívající, ale dívky trpěly více. Mělo to na jejich mozky mnohem dramatičtější vliv,“ upozorňuje Patricia Kuhl.
Nejen pro důkladnější prozkoumání těchto rozdílů, ale i pro výzkum šance na zotavení, budou vědci ve svém bádání dále pokračovat. Jisté je, že dlouhodobá izolace dětí možná o něco zpomalí šíření infekce a možná i zachrání nějaké životy, do budoucna jich ale nepoměrně větší množství může natrvalo poškodit.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
