Evropa chce během patnácti let vychovat svou první beztabákovou generaci. To nejlepší, co může pro splnění tohoto cíle udělat, je vzít si příklad ze Švédska. Tamní populace totiž nekouří už nyní, což je také důvodem, proč mají Švédové nejnižší výskyt rakoviny plic ze všech evropských zemí.
Jestli se chce Evropa posouvat vpřed, musí sázet na politiky, které fungují a jsou podložené vědou a daty. V případě problematiky závislostí na tabákových a nikotinových výrobcích je modelovým příkladem Švédsko. V této severské zemi totiž nyní kouří už méně než pět procent populace. V důsledku toho Švédsko eviduje nejméně případů rakoviny plic na obyvatele v celé Evropě.
Důvod „proč právě Švédsko“ je v podstatě triviální: země má více než stoletou tradici v užívání snusu – původně v mořské vodě marinovaného tabáku, nyní sáčků plněných tabákem či pouze nikotinem, který se vkládá pod horní ret. I když se snus od 18. století výrazně vyvinul a v moderní formě jej nahrazují nikotinové sáčky, které tabák vůbec neobsahují, vliv na mizivý výskyt rakoviny plic ve Švédsku je podle odborníků nezpochybnitelný.
„Dnes už ve Švédsku kouří cigarety v zásadě jen dvě skupiny obyvatel,“ říká v rozhovoru po INFO.CZ vládní poslanec a člen zdravotnického výboru Jesper Skalberg Karlsson. „Jsou to mladí imigranti, u kterých je to kulturní záležitost, a starší švédské ženy.“
Rovnice rizika je přitom prostá – rakovina plic vzniká zejména kvůli karcinogenním látkám, které se uvolňují při spalování tabáku. U snusu, nikotinových sáčků či dalších alternativ žádný tabák nehoří – karcinogenní látky tím pádem nevznikají. I když Švédská cesta na datech i vědeckých studiích přesvědčivě dokládá, jak alternativy cigaret dokázaly srazit výskyt rakoviny plic, Evropa to nevidí.
Prodej snusu je totiž v zemích Evropské unie striktně zakázaný a jedinou výjimku má právě Švédsko kvůli tradici jeho užívání. O této výjimce se přitom na evropské půdě dlouho vyjednávalo a obecně se má za to, že pokud by ji Brusel zemi nenabídnul, Švédové by vstup do EU odmítli. Ať tak či onak, výsledkem je, že zatímco škodlivější cigarety jsou v EU legálně prodávané, snus, tedy méně škodlivá alternativa, zde má stopku.
Švédský přístup však není jen o tradici či nějaké ideologii. Ve svém důsledku je vrcholně pragmatický. „Náš přístup je takový, že ve zdravotnictví bychom nejraději utráceli peníze pouze na ty nemoci, kterým není možné předejít. Rakovině plic pochopitelně předcházet můžeme, pokud se zbavíme kouře z cigaret, které nahradíme méně škodlivými alternativami,“ vysvětluje Jesper Skalberg Karlsson. „Snus i další alternativy tak plní dvojí roli – jednak pomohou lidem skončit s cigaretami, jednak vedou k tomu, že jsou veřejné prostředky využívané efektivněji.“
Snus – i jeho modernější beztabáková verze nikotinových sáčků – je přitom ve Švédsku všudypřítomnou součástí tamní kultury. Zatímco v Evropě máme trafiky k prodeji cigaret, ve Švédsku existují obchody vyhrazené výhradně na prodej snusu a nikotinových sáčků. A podobně, jak si v lidé u nás v kavárně na stůl odloží mobilní telefon a krabičku cigaret, ve Švédsku je to telefon s krabičkou snusu.
Snížení daní u snusu, zvýšení u cigaret
Trend užívání snusu byl doteď přirozený a vycházel čistě z tradice – nyní se však švédská vláda rozhodla trend podpořit v souladu s principy Harm Reduction. Podpora je v první řadě daňová: vláda u snusu snížila spotřební daň o 20 procent, zatímco u spalovaných tabákových výrobků, jako jsou cigarety, daň o devět procent zvýšila. „Důvodem je pragmatická podpora méně škodlivého produktu,“ vysvětluje Karlsson.
Zatímco nyní ve Švédsku vyjde krabička cigaret přibližně na dvě stě českých korun a krabička snusu na polovinu, po daňové úpravě to bude 225 korun oproti 80 korunám. „Snažili jsme se, aby tato daňová reforma byla z pohledu vládních příjmů negativní, ale zároveň nepodněcovala nelegální import a riziko černého trhu,“ doplňuje Karlsson.
Mimochodem, právě velký růst černého trhu – a v důsledku daňové úniky za miliardy korun – kvůli příliš rychle zvyšovaným daním u cigaret trápí i Česko. Problém je nejen s cigaretami, ale i s neoriginálními alternativními výrobky, jako jsou právě nikotinové sáčky. Nová regulace platná od října však tuto situaci alespoň částečně napravuje, protože i nikotinové sáčky je možné prodávat pouze s oficiálním kolkem.
Zásadní změna přístupu
Ještě podstatnější změnou je však celospolečenský přístup k tabáku a nikotinu. „Politické zadání pro agentury zabývající se veřejným zdravím u nás bylo vždy bylo takové, že je třeba snižovat počet uživatelů tabáku a nikotinu,“ vysvětluje Karlsson. „Nyní se však ve vládě tento přístup změnil a agentury dostaly zadání, že je třeba se zaměřit na omezování škodlivých dopadů tabáku a nikotinu.“ Byť to zní jako detail, jde o zásadní změnu paradigmatu.
Namísto restriktivní politiky, která znamená na sílu snižovat počet uživatelů tabáku a nikotinu, jde dnes Švédsko pragmatičtější cestou snižování rizik jak pro samotné konzumenty, tak pro jejich okolí. I když totiž stále platí, že konzumace nikotinu, například v nikotinových sáčcích, jistě zdravá není a vede ke vzniku závislosti, rakovinu plic kvůli tomu uživatelé nedostanou.
V důsledku jsou tak dopady užívání beztabákových nikotinových alternativ na zdravotní systém i na okolí o několik řádů nižší než u spalovaného tabáku a cigaret.
