Po téměř dvou letech dovezla Evropská unie opět více plynu z Ruska než z USA. Vyplývá to z údajů bruselské poradenské firmy Bruegel. Rusko se tak mezi dovozci plynu do EU znovu vyhouplo na druhou příčku, kterou zastávalo před válkou na Ukrajině.
Po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 většina evropských států dovoz ruského plynu výrazně omezila, případně dokonce zastavila. Ruské dodávky nahradil import od jiných dodavatelů, zejména z USA. Zároveň se státy EU dohodly na tom, že do roku 2027 dovoz ruského plynu postupně zcela zastaví.
Jak ale ukazují aktuální čísla importu, nebude to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Podle údajů bruselské poradenské společnosti Bruegel nakoupila EU od letošního dubna do června od Ruska takřka 12,7 miliardy metrů krychlových plynu, zatímco dovoz z USA dosáhl „jen“ 12,3 miliardy m3.
Po dvou letech se tak Rusko vrátilo na pozici druhého největšího dovozce, na které ji po zahájení ruské agrese na Ukrajinu vystřídaly právě Spojené státy. V porovnání s prvním čtvrtletím roku 2024 sice dodávky z Ruska do celé EU mírně poklesly, import z USA ale klesl mnohem výrazněji.
Největším dodavatelem plynu do EU zůstalo ve druhém čtvrtletí s 23,9 miliardami m3 Norsko. Pořadí největších dovozů se tak vrátilo na úroveň před ruskou invazí na Ukrajinu.
Jak obtížné je snižování závislosti Evropské unie na ruském plynu, dokazují například čísla z Rakouska. Plyn spotřebovaný v Rakousku pocházel v prosinci 2023 z 98 % z ruského dovozu, v květnu 2024 to bylo ještě z 90 % procent a v červnu činil podíl ruského plynu 83 %.
EU dováží polovinu ruského LNG
Velmi znepokojivý je přitom podle odborníků zejména nárůst dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. I když byly dodávky potrubím omezeny, dostává se ruský plyn do EU ve větším měřítku ve zkapalněné formě.
Podle odhadu organizace Global Witness dovezla EU mezi lednem a červencem 2023 22 milionů m3 ruského LNG ve srovnání s 15 miliony m3 ve stejném období v roce 2021. Jedná se tedy o nárůst ve výši 40 %.
Největšími odběrateli ruského LNG jsou z pochopitelných důvodů některé přímořské státy, které ale s tímto plynem, dovezeným lodní dopravou, obchodují dál. Podle serveru Euronews figurovaly v žebříčku největších odběratelů ruského zemního plynu hned tři státy EU.
Největším odběratelem byla Čína s (8,7 mil. m3), následovaná Španělskem (7,5 mil. m3), Belgií (7,1 mil. m3 ), Japonskem (7 mil. cm3) a Francií (4,5 mil. m3). Celkově se odhaduje, že EU v období od ledna do července nakoupila 52 % veškerého ruského vývozu LNG (tedy většinu) a utratila za něj 5,29 miliardy eur (132,4 miliard korun).
„Nákup ruského plynu má stejný dopad jako nákup ruské ropy. Obojí financuje válku na Ukrajině. Každé euro znamená další krveprolití. Zatímco evropské země válku odsuzují, dávají peníze do Putinových kapes,“ dodává pro Global Witness expert na fosilní paliva Jonathan Noronha-Gant.
