V sousedním Rakousku se právě nyní vede politická debata o pokračující závislosti země na ruském plynu. Ještě v září totiž pocházel plyn dovezený do Rakouska z 80 % z ruských zdrojů, což je stejný podíl jako před válkou na Ukrajině. Dnes míra dovozu z Ruska sice poklesla, stále se ale drží na 60 %. I v Česku se podle expertů (pro někoho možná překvapivě) v poslední době dovezený ruský plyn opět objevil, přičemž tvoří možná až 40 % celkového importu. Jak je to možné, vysvětluje v rozhovoru s INFO.CZ Michal Kocůrek, odborník na plynárenství a řídící konzultant společnosti EGÚ Brno.
Rakušané se dohadují, zda je možné závislost na ruském plynu snížit či nikoliv. Dovozci tvrdí, že pro náhražku ruských dodávek dodávkami německými zatím není vybudována dostatečná kapacita přeshraničního plynovodu, proto musí pokračovat dovoz z Ruska. Je to pravda?
Jen částečně. Kapacita pro kompletní nahrazení dovozu ruského plynu dovozem plynu z Německa do Rakouska přes hranici obou zemí skutečně není dostatečná. Na druhou stranu ale mohou Rakušané dovážet plyn od německých sousedů cestou přes Česko a Slovensko. V tom by technicky ani kapacitně neměl být problém.
A proč to tedy Rakousko nedělá?
Zřejmě z důvodů ceny. Doprava plynu z Německa přes Česko a Slovensko by byla pochopitelně dražší než přímo přes rakousko-německou hranici. Náklady na dovoz by se podle hrubých propočtů zvýšily o zhruba 3 eura na jednu megawatthodinu, což je podstatný rozdíl. Dovážet plyn z Ruska je dnes pro Rakušany pravděpodobně levnější.
Plyn ale proudí do Rakouska potrubím přes Ukrajinu a Slovensko, což někteří experti považují za velké bezpečnostní riziko. Jak dnes vlastně válčící strany, tedy Ukrajina a Rusko, řeší dopravu ruského plynu přes ukrajinské území?
Zatím ruský plyn, mířící na Slovensko a Rakousko, běžně proudí potrubím přes Ukrajinu, přičemž Rusové za tranzit Ukrajině platí. Ukrajinská vláda ale vyhlásila, že od konce příštího roku smlouvu o tranzitu plynu s Rusy neprodlouží.
Takže už nebude možné vůbec ruský plyn přes Ukrajinu přepravovat? Podle rakouského tisku prý ukrajinská vicepremiérka Olha Stefanišynová Rakušany ujistila, že budou moci dostávat ruský plyn přes ukrajinské území i nadále. Jak to jde dohromady?
To je otázka. Jestliže Ukrajina ukončí smlouvu o tranzitu plynu s ruským Gazpromem, plynovod může být využíván pro přepravu ruského plynu teoreticky i nadále, jen za jiných podmínek a jiných smluv mezi stranami. Pro dovozce to bude ale každopádně složitější než dnes.
Máte přehled o tom, kolik ruského plynu se nyní dostává do Česka?
Od začátku října sledujeme postupně narůstající dovoz do ČR ze Slovenska. V posledních dnech z tohoto směru zajišťujeme 30 až 40 % veškerého plynu, který se aktuálně do České republiky dováží. Podle toků plynu na Slovensko lze původ plynu relativně dobře identifikovat. Jedná se o ruský plyn, který se na Slovensko dostává buď přes Ukrajinu, případně také přes Maďarsko z Turecka.
Jak je to možné? Z prohlášení politiků by leckdo získat dojem, že jsme se závislosti na ruském plynu zcela zbavili a nahradili ho dodávkami odjinud…
V tom se ale pletou dvě věci. Žádné embargo na dovoz ruského plynu do EU neexistuje a ani neexistovalo. Samo Rusko se rozhodlo ukončit dodávky do některých zemí, včetně Česka, které byly zásobované plynovody Nord Stream a Jamal, nebo se rozhodly neustoupit ruským podmínkám třeba na platbu v rublech. Některé státy jako třeba Rakousko, Slovensko či Maďarsko ale plyn i nadále z Ruska dovážejí i za těchto podmínek, nikdo jim to nezakázal.
A jak to tedy s dovozem do Česka? Kdo sem ruský plyn dováží a za jakých podmínek?
Opět si musíme uvědomit, že obchod s ruským plynem nepodléhá embargu a obchodníci ho mohou běžně nakupovat a prodávat třeba i u nás. A pokud se jim to vyplatí, skutečně to dělají. Aby se nevystavili nějaké přímé kritice z etických důvodů, děje se to oficiálně třeba přes turecké firmy, případně tvrdící, že se jedná o ázerbájdžánský plyn. Ve skutečnosti jde o dodávky ruského plynu.
A to je zcela legální?
Ano. Znovu říkám, že žádné embargo na dovoz ruského plynu do EU neexistuje. Evropská unie chce dosáhnout absolutního konce dovozu z Ruska až v roce 2027, i tak ale zůstává otázkou, zda se jí to podaří. Jelikož Česko nemá jednoho monopolního státního dovozce, nemůže stoprocentně řídit, kdo a odkud k nám plyn dováží. Obchod s plynem je dnes plně liberalizovaný a na trhu působí mnoho obchodníků. Dokud se nezavedou celounijní sankce, nemá stát fakticky možnost, jak takovému obchodu s Ruskem zabránit.
