ANALÝZA STANISLAVA VÍTKA | Podle čerstvých informací deníku The Wall Street Journal poskytlo Rusko jemenským povstalcům z hnutí Ansar Alláh – známým jako Hútíové či Húsíové – údaje pro cílení jejich útoků raketami a drony na civilní lodě v Rudém moři. Rusko je tak spolu s Íránem zapleteno do komplotu s cílem zaškrtit jednu z hlavních tepen světového obchodu, pomstít se Západu a dále destabilizovat Střední východ.
Hútíové začali na obchodní lodě útočit koncem loňského roku. Nominálně kvůli válce v Gaze, ve skutečnosti pro svoje vnitřní politické cíle. K cílení svých útoků využívají ruské satelitní údaje – tolik alespoň uvádějí americké a evropské bezpečnostní zdroje WSJ.
Údaje měly být předávány prostřednictvím příslušníků íránských Islámských revolučních gard, kteří u Hútíů přímo na místě v Jemenu působí coby bezpečnostní poradci a tykadla teheránského režimu.
Tato přímá vojenská asistence, o níž se dosud nevědělo, ukazuje, jak daleko je ruský prezident Vladimir Putin ochoten zajít, aby podkopal mezinárodní řád pod patronátem Západu.
Jeho participace na teroristických útocích zasahujících civilní cíle na jedné z nejvíce frekventovaných námořních tras na světě je další z řady ruských eskalací s cílem vyvolávat nestabilitu od Blízkého východu až po Asii, jen aby se Kreml mohl vyčůrat do bazénu světového řádu, když ho nikdo nechce jako plavčíka.
Značnou nedokonalost této zpravodajské podpory a její operační implementace však ilustruje fakt, že navzdory slibům Hútíů, že ruské a čínské lodě nebudou napadány, k tomu opakovaně došlo.
Cílem se staly tankery převážející ruskou ropu pod krytím tzv. flotily duchů, tedy pomocí lodí vlastněných fiktivními společnostmi a plujícími pod cizími vlajkami, aby se vyhnuly sankcím. Moskva se přesto domnívá, že její lodě jsou při plavbě úžinou Báb al-Mandab v relativním bezpečí.
Od doby, co Hútíové začali už téměř před rokem útočit na plavidla v jimi kontrolovaných úžinách kolem jemenského pobřeží, pluje většina obchodních lodí oklikou kolem Afriky.
Většina z těch, které se na nebezpečnou plavbu poblíž Jemenu přece jen vydá, pak také po vzoru ruské flotily duchů začíná vypínat své rádiové transpondéry, což komplikuje snahy o jejich sledování.
Jakmile se plavidlo odmlčí, lze jeho pohyb v reálném čase průběžně monitorovat pouze prostřednictvím kvalitního satelitního sledování, ale komerčně dostupné satelitní služby mají tendenci trpět mezerami v pokrytí, zpožděním v přenosu a dozorem státních orgánů nad jejich klienty.
Ruská ruleta
Ruské vojenské představitele bylo možné spatřit na pracovní úrovni při oficiálních akcích Hútíů v San'á, při debatě s vysokými důstojníky hútíjské rozvědky nebo jak si vyměňují dárky s vysokými vojenskými představiteli Ansar Alláh již v roce 2016.
Zhoršující se vztahy Ruska se Západem po jeho plnohodnotné invazi na Ukrajinu v roce 2022 ho přiměly hledat nové partnery pro svou protizápadní agendu. Jednoho našlo Rusko v Íránu, který byl (a je) ochoten Moskvě dodávat bezpilotní letouny a munici, která je nutně potřebuje k vedení své války na Ukrajině.
Moskva vidí v Teheránu určitý vzor i v otázce ochoty Íránu vzpírat se západním požadavkům navzdory tvrdým sankcím, které na něj byly kvůli tomu uvaleny. Regionální proxy síly Teheránu, včetně Hútíů, jsou pak Moskvou také stále více vnímány jako potenciální partneři „globální protizápadní koalice“, a ruská státní propaganda tak začala otevřeně opěvovat jejich teroristické útoky.
Hútíové se svými útoky nehodlají přestat navzdory západním trestným výpravám. Svými aktivitami jednak podkopávají západní ekonomiky, za druhé vyčerpávají západní vojenské zdroje (zejména protiraketovou obranu) a k tomu poškozují prestiž Západu a vytváří politická dilemata pro západní vůdce – to vše dohromady z nich činí pro Rusko velice atraktivního partnera.
Změna v přístupu Ruska ke globální geopolitice je patrná z výrazného rozdílu v reakcích Moskvy na současné narušení lodní dopravy v Rudém moři ve srovnání s jejími reakcemi na íránský útok na tankery Spojených arabských emirátů v Ománském zálivu v roce 2019.
