Ministři odpovědní za energetiku, které za Českou republiku reprezentoval Jozef Síkela, schválili 17. října v Bruselu novou reformu pravidel evropského trhu s elektřinou. Jde prakticky o první ucelenější reakci na růst cen této klíčové komodity poté, co došlo k „raketovému zdražení“ zemního plynu v důsledku napadení Ukrajiny Ruskem v únoru 2022. Řešit má nejen formu státních subvencí do bezemisních zdrojů včetně jádra, ale také širší ochranu jak dodavatelů, tak koncových spotřebitelů energie. Čerstvě přijatý návrh musí ovšem ještě projít „schvalovacím kolečkem“ v Evropském parlamentu.
Hned na začátku je nutné zdůraznit, že reformní opatření navržená Evropskou komisí jsou jen částečná a že navrženou reformu stejně ještě čeká projednávání v Evropském parlamentu. Dlouhé cestě ke smysluplné reformě tedy zatím není zdaleka konec.
A to se již předtím členské státy „zasekly“ mimo jiné na diskuzích o tom, za jakých okolností a do jaké míry bude možné z veřejných zdrojů financovat nejen obnovitelné zdroje, ale také jádro. Ačkoli už to samo o sobě představuje významný posun, protože ještě loni se sváděla bitva o to, zda vůbec bude jádro „připuštěno“ do evropské taxonomie coby bezemisní zdroj.
Hlavní příčinou zpoždění při schvalování energetické reformy ale bylo – zjednodušeně řečeno – německo-francouzské „jablko sváru“ ohledně využití specifické formy státní pomoci známé zkratkou CfD (Contracts for Difference). Spočívá v podstatě v tom, že státy investují do výroby elektřiny v době, kdy jsou její ceny nízko, a „hojí se“ na příjemcích této pomoci poté, kdy vydělávají na vysokých cenách.
