KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Evropské automobilky vytáhly do boje proti povinnému snižování emisních limitů nových aut se spalovacími motory a také za rychlejší revizi nařízení o úplném zákazu prodeje nových „spalováků“ od roku 2035. Očekávají, že nová Evropská komise, která se ujme úřadu v prosinci, a také nově zvolený Evropský parlament budou na tyto požadavky citlivější než jejich předchůdci.
Postoj k „zelené transformaci“ se v Evropské unii mění. Místo Green Dealu se mluví o čistém průmyslu a o tom, že dekarbonizace musí jít ruku v ruce se zvyšováním produktivity a konkurenceschopnosti. To však neznamená, že by se unie zříkala svých cílů snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent ve srovnání s rokem 1990 a dosáhnout celkové uhlíkové neutrality do roku 2050.
Tímto prizmatem je třeba hledět také na stesky automobilového průmyslu. Ten věděl už od roku 2017, tedy před sedmi lety, že do roku 2025 musí snížit emise z benzínových a naftových motorů nových vozů o 15 procent, tedy na 93,6 gramu oxidu uhličitého na kilometr místo dosud platných 116 gramů (od 2021).
Dnes zástupci největších automobilek lamentují, že to nestihnou a že zavedení nové normy – nebo obrovské pokuty za její nezavedení – auta prodraží, což postihne jak je samotné, tak řadové motoristy.
Faktem je, že jak Evropská komise, tak průmysl počítaly s tím, že v roce 2025 se bude v Evropě prodávat mnohem víc elektrických aut domácí výroby, což by utlumilo negativní dopady nákladů spojených se zmíněnou přísnější normou pro spalovací motory.
Zájem o elektrovozy ovšem naopak klesá – podle Evropského sdružení výrobců automobilů (ACEA) se jich od začátku roku prodalo v EU o 8,4 procenta méně než loni. Jejich podíl na celkovém prodeji klesl z loňských 13,9 procenta na 12,6 procenta.
Vyhlídky nejsou o moc lepší. ACEA zveřejnila průzkum firmy McKinsey, podle něhož si jen 16 procent motoristů v EU přeje vyměnit své „spalovací“ auto za elektrické; v roce 2021 to bylo 18 procent. Celá pětina majitelů elektrovozů přiznala, že se při výměně auta přiklání k návratu ke klasickému motoru.
Hlavní příčinou této nedůvěry nejsou sama elektroauta, ale spíše nedostatečná infrastruktura, zejména hustota a kvalita dobíjecích míst, a s tím spojené nepohodlí. Roli samozřejmě hraje nadále vyšší cena elektrických vozů a nedostatek levnějších ojetin. Na ty evropské automobilky, které vsadily převážně na elektrovozy, hrozí navíc dopadat laciná konkurence dovozů z Číny.
Nejen automobilky tak budou s napětím sledovat, zda členské státy v příštích dnech podpoří návrh Evropské komise na zatížení těchto dovozů cílenými cly.
