Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová měla dnes předsedy politických frakcí v Evropském parlamentu seznámit s tím, jak si představuje strukturu budoucího kolegia EK a také rozdělení jednotlivých rezortů mezi konkrétní komisaře. Nakonec přesunula své oznámení na příští úterý, kdy se s čelnými europoslanci sejde na okraji plenárky ve Štrasburku. Má tak dodatečných šest dní na to, aby mohla doladit složitou operaci a zohlednit tlaky, které se, zejména ze strany parlamentu, v posledních dnech objevily.
O rozdělení portfolií se vedou už od června bohaté a mnohdy divoké spekulace. Českou republiku nejvíc zajímá, kterým rezortem bude pověřen její nominant Jozef Síkela. Na přelomu září a října mu většina dostupných dohadů přisuzovala energetiku, což je oblast, ve které se vyznamenal za českého předsednictví v EU a o niž také podle všeho Von der Leyenovou požádal. Na konci první zářijové dekády se objevilo několik souběžných informací, že mu nakonec připadne ještě prestižnější portfolio obchodu.
Nová Komise UVDL 2 bude podle dostupných informací postavena jinak než ta předchozí. Její šéfka se bude opírat o několik „výkonných místopředsedů“, kteří budou řídit skupiny komisařů odpovědných za víceméně příbuzné rezorty.
Výkonnými místopředsedy se mají stát „těžké váhy“ z velkých zemí – Francouz Thierry Breton, Ital Raffaele Fitto, Španělka Teresa Ribeirová a také dva ostřílení matadoři z minulých funkčních období, Lotyš Valdis Dombrovskis a Slovák Maroš Šefčovič. Plus zajisté „vysoká představitelka pro zahraniční a bezpečnostní politiku“ Kaja Kallasová z Estonska.
Odpadne tak kategorie „obyčejných“ místopředsedů; jednou z nich byla v posledních pěti letech i Věra Jourová. Von der Leyenová tak reaguje na kritiku, že někteří z těchto politiků neměli dostatečně přesnou náplň práce a nebylo jim podřízeno žádné generální ředitelství Komise, jakési evropské ministerstvo. Členské státy po této zkušenosti vesměs požadovaly, aby jimi vysílaní politikové měli na starosti konkrétní evropskou agendu a „veleli“ opravdovému aparátu.
Von der Leyenová sestavuje složité „puzzle“, přičemž ví, že nebude mít 27 rovnocenných portfolií. Některá jsou nutně významnější a vlivnější než jiná. Některým členským státům je třeba či záhodno vyjít více vstříc než jiným. Je třeba vzít v úvahu politickou příslušnost jedněch i druhých komisařů a také nálady v Evropském parlamentu. Vždyť poslední slovo při schvalování jednotlivých komisařů a potom kolegia jako celku budou mít právě europoslanci.
Šéfka Komise proto uvítala, že když Slovinsko na její nátlak vyměnilo tento týden původně nominovaného Tomaže Vesela za Martu Kosovou, mohla oznámení odložit s odůvodněním, že je třeba počkat, až Kosovou v pátek schválí slovinský parlament. Čas navíc podle všeho využívá i k dodatečnému tlaku na další země – mluví se o maličké Maltě – aby mužské nominanty nahradili ženami. Zjevně usiluje o to, aby v sedmadvacetičlenném týmu bylo nejméně 12 žen a pokud možno víc.
Evropská komise je výkonnou institucí EU. Má výlučnou pravomoc navrhovat evropské směrnice a nařízení, což jí dává značný vliv na celkovou podobu evropské legislativy, jež má přímý dopad na životy necelé půl miliardy občanů EU.
Jakmile členské státy a Evropský parlament zákony schválí, je Komise pověřena sledováním a kontrolou jejich uplatňování. Může vlády členských zemí popotahovat a trestat jak za to, že legislativu nepřevádějí řádně do národního práva, tak za to, že ji nedodržují. Právě proto se komisaři musí odstřihnout od svých zemí a zavázat se, že budou hájit a prosazovat jen společný evropský zájem.
Pravomoci Komise vyplývají ze základních smluv o EU. Je silná zejména tam, kde má unie výlučné kompetence, nebo je sdílí s členskými státy. V dalších oblastech, kde převládají národní kompetence, hraje koordinační úlohu. Spravuje rozpočet EU (naposled spolu s Fondem obnovy dva biliony eur na sedm let), řídí a kontroluje distribuci kohezních i zemědělských dotací a provozuje řadu dotačních programů, například známé Horizon či Erasmus.
K tomu všemu – a mnoha dalším úkolům – jí slouží hromada úřadů čítající 24.000 úředníků. V širším smyslu se pojem „Evropská komise“ vztahuje také na tento aparát.
