Přes dvacet tisíc lidí žije podle oficiálních údajů v Jindřichově Hradci. V souvislosti s populací se však město potýká hned se dvěma zádrhely – sice se vylidňuje a obyvatelé se stěhují do větších měst, zároveň zde ale podle dat od operátorů žije více lidí, než kolik je jich zde trvale hlášených.
Jindřichohradecký starosta Michal Kozár vidí hned několik možností, jak lidi ve městě udržet. Ani jedna z nich ale není jednoduchá. Je třeba rozšířit portfolio pracovních nabídek, nalákat investory a zajistit potenciálním pracovníkům bydlení.
Z kraje do kraje
„Může přijít investor a říct, že nabízí 500 pracovních míst, ale narazí na to, že ti lidé nebudou mít kde bydlet. Snažíme se zajistit zasíťování našich pozemků a nebráníme se ani tomu, když někdo chce rozumně realizovat výstavbu na soukromých pozemcích. Není to ale jednoduché – od myšlenky k realizaci uběhne klidně i pět let, a to jsme na tom ještě dobře,“ popisuje Michal Kozár realitu ve středně velkém českém městě.
Před tím, než se chopil vedení radnice, šéfoval pelhřimovské nemocnici. Dobře tak ví, jak jsou na tom česká města s kvalitou a dostupností zdravotnictví. Srovnávat může i díky tomu, že každý den dojížděl do nemocnice z jednoho kraje do druhého – Pelhřimov leží v kraji Vysočina, Jindřichův Hradec v Jihočeském kraji.
„Vnímal jsem i dvě struktury – pelhřimovská nemocnice je příspěvková organizace, jindřichohradecká je akciovou společností. Každý kraj má jiný systém. Otázka, kolik nemocnic by kde mělo být a jak by měly být velké, není správná. Správná otázka zní, kdo a jak zajistí péči, protože největší problém jsou lidské zdroje.“
Nejsme konkurenceschopní
Nyní totiž suplují nemocnice část nedostatkových specialistů – chybí dětští lékaři, praktici, zdravotní sestry. „Určitých odborností už není na trhu práce tolik. Potřebujeme i odborné pracovníky, hospodářsko-technické pracovníky, IT specialisty... Tyhle profese jen tak neseženete a nejsme ani konkurenceschopní,“ poznamenává starosta Jindřichova Hradce. Coby bývalý ředitel „nemocnice na kraji města“ se domnívá, že do budoucna takových nemocnic ubude a dojde k větší koncentraci péče.
A přestože zdravotní péče, respektive její dostupnost a kvalita, jsou prokazatelně jedním z primárních požadavků, které lidé na místo svého bydliště mají, samospráva má svázané ruce. „Možnosti jsou hodně omezené. Síť definují zdravotní pojišťovny, ty by měly péči zabezpečit. My toho nejsme schopni. Podporujeme ale třeba finančním darem půl milionu korun toho, kdo otevře ambulanci pro děti či dospělé nebo zubní ordinaci a setrvá u nás nejméně pět let. Zatím jsme schvalovali jednu žádost, další se nám rýsuje.“
Výzva pro příští rok
Jindřichův Hradec je město historické, ostatně jeho jádro je městskou památkovou rezervací a poprvé byl Hradec zmíněn jako město v roce 1293. Je vstupní branou do přírodní oblasti České Kanady, je tady třetí největší zámecký komplex v Česku, ale třeba i Krýzovy jesličky, což je největší mechanický lidový betlém na světě zapsaný v Guinnessově knize rekordů. A také jde o město s muzeem gobelínu!
„Je to činnost, která pomalu, ale jistě zaniká. U nás navíc není jen muzeum, ale i dílna. Když tam někdo přijde, uvidí stroje a uvidí lidi, jak na nich pracují. To už moc k vidění není,“ láká Michal Kozár turisty na městské zajímavosti.
O Jindřichově Hradci bude navíc hodně slyšet příští rok – získalo totiž nesoutěžní titul Evropské město sportu pro rok 2025 v kategorii do 25 tisíc obyvatel. „Myšlenkou asociace, která uděluje toto hodnocení, je podpořit sport a rozvoj sportovních komunit. Posuzovalo se, jak se ke sportovcům a sportovištím chováme, a to jak k profesionálům, tak i amatérům, jestli mají lidé možnost zabavení se a vyžití, jestli jsou zde možnosti pro mladé i starší. Komisaři došli k závěru, že vše splňujeme.“
Podle starosty nelze říct, který sport je pro jindřichohradecké dominantní – největší úspěchy každopádně sklízí místní házená a basketbal. Ostatní kluby – karate, tenisové, fotbalové či plavecké – jsou sice v nižších soutěžích, ale mají široké členské základny.
Čistička a pivovar
Jindřichův Hradec má před sebou v následujících letech velké výzvy, některé lze realizovat i díky dotacím. Je totiž třeba dokončit práce na čističce odpadních vod, což je investice v rámci několika stovek milionů. Zahájena už byla rekonstrukce pivovaru, i ta bude stát závratné peníze. Je však součástí zámeckého komplexu a je nezbytně nutná – před lety vyhořel a chátral.
Jak město financuje místní sportoviště? Jaký spor je veden o místní úzkokolejku? A co vyroste v bývalém pivovaru?
Článek byl připraven ve spolupráci s podcastem KRNDA & LŮZR Adriany Krnáčové a Petra Stuchlíka a mediálním projektem Datarun.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
