Audioverze
Rodačka ze staré Bratislavy byla v minulosti často konfrontována s názorem, že jako Slovenka nemůže rozumět problémům hlavního města České republiky. Ovšem Adriana Krnáčová je – exaktně napsáno – dokonalým produktem kulturní střední Evropy a nevejde se do klasické národnostní škatulky. Její otec byl bratislavský (přešpurský) Němec a maminka Maďarka. Vyrůstala přímo v centru Bratislavy a to doslova „uvnitř hradeb“. Její rodnou řečí byla tedy němčina a další středoevropské jazyky ovládá se stejnou jistotou. Proto jsem jí položil první otázku, zda „Boží mlýny skutečně melou pomalu“ ve slovenštině „Božie mlyny melou pomaly“, v němčině „Gottes Mühlen mahlen langsam“ a také v maďarštině „Isten malmai lassan örölnek.“ A odpověděla, že: „Ne vždy. Ale u mě ano, protože potřebuji katarzi.“
Adriana Krnáčová totiž nedávno vydala svůj druhý román „Nemesis: Temné město“ a v jeho závěru, na rozdíl od první knihy, bohyně spravedlivé odplaty Nemesis skutečně roztočí kola božích mlýnů. Román pojednává o korupci (nejenom) v hlavním městě, především v dopravním podniku a také o zdánlivě nesouvisející smrti ministra vnitra.
Příjemně ironické je, že podcast o knize popisující korupci na dopravním podniku jsme nahrávali v naší redakci v pražských Vysočanech, která sousedí s budovou pražského dopravního podniku a tak naše redakce sledovala nedávný policejní zásah s antikorupčním motivem v přímém přenosu a na vlastní oči.
S Adrianou Krnáčovou jsme se ale nebavili jenom o jejím románu a o možné tematické inspiraci z dob, kdy působila na pražském magistrátě, ale také o tom, proč vstoupila do politiky, proč z ní zase vystoupila a proč do ní již vstupovat nechce, o tom, proč a v čem je obecní a regionální politika mnohem složitější než ta nejvyšší, o rozdílech ve správě velkoměsta v Německu, Rakousku a Česku, o absurdně vysokém množství aut v hlavním českém městě, o jejím dieselovém voze, o psychopatech mezi námi, o tom, proč by i politici na malých městech měli po pár letech odejít funkce a nedestruovat svou obec svou přítomností a také o rozdílech mezi českým vnitrozemím a pohraničím se zvláštním důrazem na situaci v nesmírně zajímavém městě Aš.
Samozřejmě že řeč přijde také na její přezdívku „Krnda“, na její podcast „Krnda a Lůzr“, který pravidelně natáčí s podnikatelem Petrem Stuchlíkem a také na její nejproslulejší výrok o tom, že Pražáci jsou zpovykaní. Tohoto kdysi mediálně tisíckrát promrskaného výroku Adriana Krnáčová nelituje, považuje jej za stále platný a v podcastu vysvětluje proč.
