Jeden ze starých německých názvů Klínovce se dá přeložit jako „sluneční vír“. A právě pohyb a energie, které evokuje, dobře popisují, co se v posledních letech na Klínovci děje. Majitel lyžařského areálu Petr Zeman zůstal z někdejší privatizační party nadšenců jako jediný vlastník a staví rodinný podnik, do nějž za posledních patnáct let natekla miliarda korun. Areál s nejdelší sjezdovkou v zemi je teď na prahu nového rozvoje.
Při takzvané malé privatizaci, kterou tehdejší Československo spustilo v lednu 1991, vydražila krušnohorský areál na Klínovci parta čtyř novodobých podnikatelů. Sám Petr Zeman se do skupiny vlastně moc nehodil. Nebyl ze severu Čech, pochází z Tábora. Zkušenosti také neměl, ale v době, jež tehdy přicházela, žádné velké mantinely neplatily. „Bylo to tehdy riziko. Kupovali jsme vlastně jen staré vleky bez pozemků. Smlouvy nebyly dlouhodobé a mohlo to dopadnout jakkoli,“ vypráví dnes.
Klínovec poznal zprvu jen jako turista a na místo ho dovedla spíše shoda okolností a společní známí jeho manželky, která je původem z Mostu. Vášeň pro byznys a lyžování je ale hnala dál složitou dobou, až v roce 2021 stáli už ve dvou se spolumajitelem Martinem Píšou před rozhodnutím, jak dál. Martin Píša je mimochodem rodilý Chomutovák, odmalička na Klínovci lyžoval, závodil i za místní lyžařský klub.
Domluva obou byznysmenů byla nakonec taková, že druhý největší areál v zemi přebere Petr Zeman, a Martin Píša odešel s vyplaceným podílem v objemu zhruba 150 milionů korun. „Měli jsme za sebou hodně práce, postavili jsme nové lanovky, areál rozšířili. Stala se z nás firma s více než stovkou zaměstnanců. Když bylo Martinovi šedesát, rozhodl se dál nepokračovat a odejít na aktivní odpočinek. Trochu jsem měl na začátku obavy, protože on byl hodně zapojen v každodenním provozu areálu, ale mohl jsem se opřít o naše zkušené zaměstnance,“ vypráví o nejistém začátku své sólo kariéry Petr Zeman.
Jednu výhodu však jeho osamění ve vedení areálu mělo. Daleko rychleji se mohl rozhodovat o investicích a změnách v areálu. Právě nyní uzrál čas na to, aby o nich promluvil. První z aktuálních projektů směřují vlastně k tomu nejzákladnějšímu, z čeho se musí na sjezdovkách vycházet – aby byl dostatek sněhu. Důvod je prostý: klima i ceny energií se mění k horšímu. „Chceme stavět větší retenční nádrže, protože jsou daleko příznivější ke krajině – mění k lepšímu mikroklima a my nezatěžujeme vodní toky čerpáním vody pro zasněžování,“ popisuje Petr Zeman.
