Evropské země chtějí „lepit“ deficity milionářskými daněmi, superboháči jim ale práskají dveřmi

Je to typické conundrum (hlavolam, pozn. red.) evropských politiků z posledních let: kde vzít další peníze na rostoucí výdaje, které často živí přebujelý sociální stát? Politicky nejpragmatičtější odpovědí je nějaká forma milionářské daně, která nerozhněvá voliče (spíš naopak) a zároveň slibuje tučné inkaso. Jenže daňové sociální inženýrství „od stolu“ se s realitou úplně nepotkává a superboháči namísto toho, aby platili, radši mění své daňové rezidence. 

Typickým příkladem je Norsko, země, jejíž levicová vláda v roce 2022 zvýšila „daň z bohatství“ o deset procent. Politici si od kroku slibovali dodatečné prostředky na udržení chodu sociálního státu – jenže se přepočítali. Výsledkem byl totiž odchod více než tří desítek miliardářů a multimilionářů ze země – což je větší exodus než v předchozích 13 letech dohromady. 

Norsko tímto krokem nepřišlo „jen“ o předpokládané daňové výnosy. Mnohem citelnějším zásahem je odliv těch nejschopnějších podnikatelů do zahraničí, čímž země přichází o talent i konkurenceschopnost. Příkladem je třeba odchod čtvrtého nejbohatšího Nora Kjella Inge Røkkeho, který se raději přesunul do Švýcarského Lugana. 

Norsko není jedinou zemí, která si chce vyspravit rozpočet zavedením či rozšířením daní cílící na milionáře. Například Francie už před dvanácti lety za vlády socialisty Francoise Hollandea zavedla 75procentní zdanění příjmů nad milion eur. Krok však ponejvíce vyhnal desítky superbohatých Francouzů do okolních zemí – nejčastěji do Monaka, Švýcarska či Belgie. Například Gérard Depardieu však raději zamířil do Ruska, kde přijal ruské občanství a z herce se stal profesionálním idiotem putinovské propagandy. 

Milionářská daň sice byla po pár letech zrušena, vysoká daňová progrese však trvá a současná vláda s premiérem Michelem Barnierem plánuje její rozšíření. Ostatně, při rozpočtovém deficitu 6,1 procenta HDP, který Francie letos vyprodukovala, jsou dostatečné příjmy jistě namístě. 

Jako další evropské vlády, i ta francouzská však chce rozpočet lepit vyšším zdaněním superboháčů. „Navržená daňová opatření nezasáhnou ani nízkopříjmové skupiny a střední třídu, ani pracující,“ uvedl při představení daňové reformy Laurent Saint-Martin, ministr zodpovědný za sestavení rozpočtu.

Zbývají pochopitelně ti nejbohatší, konkrétně 0,3 procenta Francouzů, kteří se mají podílet na dodatečných příjmech francouzské kasy ve výši 20 miliard eur. Tak schválně – čeká Francii další kolečko odchodu boháčů jako po roce 2012? 

I Velkou Británii čeká tento týden jednání o vyšším zdanění superboháčů. V rámci komplexní daňové reformy došla ministryně financí Rachel Reeves k podobným východiskům jako Francie. Centrem jejího návrhu je kromě zrušení řady daňových výjimek (včetně tzv. pravidla non-dom, které se týká omezeného zdanění příjmů ze zahraničí) návrh dvouprocentní „daně z bohatství“, která by měla platit pro Brity s majetkem nad deset milionů liber. 

Pokud daňová reforma projde, Británie bude nejspíš o řadu miliardářů chudší. Podle studie think-tanku Oxford Economics v takovém případě zvažuje odchod z Británie do dvou let od přijetí reformy téměř dvě třetiny superbohatých investorů. 

Velká Británie přitom už nyní patří k zemím, odkud superboháči doslova prchají. Zpráva společnosti Henley & Partners ukazuje, že ostrovy letos opustí téměř 10 tisíc superboháčů, kteří zamíří nejčastěji do evropských zemí, Spojených arabských emirátů, Spojených států a Austrálie. Mezi těmito UHNWI (ultra high net worth individual – superboháči) je podle společnosti 10 osob s kapitálem přes miliardu dolarů a 85 osob s kapitálem přes 100 milionů dolarů. 

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.