Ochranný svaz autorský uspěl ve své snaze o zavedení poplatků za užívání tzv. chytrých telefonů. Nejvyšší soud totiž v aktuálním rozhodnutí dospěl k závěru, že dosavadní výjimka pro mobilní telefony, kterou zavedla v roce 2006 vyhláška Ministerstva kultury, již neodpovídá technickému vývoji. Poplatek by měl činit 1,50 koruny za 1 gigabyte paměti, nejvýše však 90 korun za přístroj.
Až u Nejvyššího soudu (NS) skončila právní bitva mezi Ochranným svazem autorským (OSA) a společností Vodafone Czech Republic a.s., v níž se svaz domáhal po zmíněné společnosti informace o počtu tzv. chytrých telefonů, které nabízela k prodeji v letech 2017 až 2019.
Důvodem bylo, že OSA chtěla po společnosti uplatnit poplatek za autorská práva, neboť měla za to, že se na ně nevztahuje výjimka z vyhlášky Ministerstva kultury z roku 2006. Ta z režimu poplatků sice vyjmula mobilní telefony, avšak podle OSA to již neodpovídá technologické realitě.
Protože Vodafone požadavek OSA odmítl, podal svaz civilní žalobu. V ní tvrdil, že ačkoliv jsou mobilní telefony vyhláškou vyjmuty z kategorie přístrojů ke zhotovování rozmnoženin záznamů, platí se u tzv. chytrých telefonů náhradní odměna z paměťového média zabudovaného (nebo zabudovatelného) do přístroje.
Podle Městského soudu v Praze, jehož rozhodnutí následně potvrdil i Vrchní soud v Praze, se však poplatková povinnost podle autorského zákona na tzv. chytré telefony nevztahuje.
Oba soudy totiž dospěly k závěru, že je nutné rozlišovat multifunkční přístroje, jako jsou například tablety, od mobilních telefonů. Mobilní telefon je totiž podle nich, na rozdíl od jiných elektronických prostředků typu tabletu, určen primárně k telefonování, jak vyplývá z jeho názvu, a nikoliv k dalším funkcím, včetně ukládání děl.
Telefon nejen k telefonování
Nejvyšší soud však nyní názor soudů nižších instancí zvrátil, když dospěl na základě dovolání OSA k závěru, že tzv. chytré mobilní telefony již – jednoduše řečeno – nejsou určeny primárně k telefonování, ale ke sdílení a rozmnožování obsahu.
Podle NS totiž sice vyhláška ministerstva kultury operuje s výjimkou pro mobilní telefony, avšak je třeba ji vykládat „eurokonformně“, tedy v souladu s evropskými normami a aktuální judikaturou Soudního dvora EU.
Zásadní roli při tom hraje existence nezbytné spojitosti mezi právem autora na odměnu a způsobilosti přístrojů a nosičů k pořizování kopií záznamů děl jejich uživateli pro jejich osobní potřebu. Už jen schopnost přístroje toto realizovat postačuje podle NS k tomu, aby v souvislosti s ním vzniklo právo autora na odměnu podle autorského zákona.
Spor se vrací k Městskému soudu v Praze
„Shora uvedená výjimka se tudíž zásadně nemůže uplatnit pro výrobky označované v běžném v obchodním styku jako tzv. chytré mobilní telefony vyznačující se standardní uživatelskou schopností rozmnožování záznamů, včetně záznamů děl pro osobní potřebu jejich uživatelů, a to vzhledem k tomu odpovídajícímu implementovanému digitálnímu paměťovému zařízení, zařízení umožňujícímu přístup ke zdrojům pořizování rozmnoženin (včetně připojení k síti Internet), způsobilému uživatelskému rozhraní a účinnému softwaru,“ konstatuje se v odůvodnění rozhodnutí NS.
Spor se tak nyní vrací před Městský soud v Praze, který bude muset ve věci znovu rozhodnout, a to v souladu s právním názorem NS.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
