S předsedkyní sociální demokracie Janou Maláčovou jsme probrali současnou kondici strany i plány, který by ji měly vrátit na politické výsluní. V čem se chce odlišit od Andreje Babiše a co bude říkat lidem, aby je přetáhla na svou stranu? Jak hodnotí vládu Petra Fialy? A vznikne předvolební aliance, jejíž součástí bude kromě SOCDEM také KSČM?
Za deset měsíců jsou volby. Vy jste před několika týdny kandidovala na předsedkyni s tím, že stranu dovedete zpět do Poslanecké sněmovny. V jaké fázi změn a příprav se nacházíte?
Jedeme podle plánu, v Lidovém domě to bzučí jako v úle. Je tady spousta nadšených lidí, spousta energie a už se nám spousta věcí podařila. Připravujeme se nejen finančně, ale i organizačně na kampaň. Začala jsem s výjezdy. Jsme zase srozumitelní.
Třeba včera jsem spočítala, že když premiér Fiala v zoufalosti slibuje za čtyři roky mzdy jako v Německu, tak by jen minimální mzdu příštích pět let musel každý rok zvedat aspoň o osm tisíc. Vždyť dnešní minimálka je 18 900 korun. Co to tedy je? Bohapustá lež? Nebo populismus či dokonce ztráta poslední soudnosti?
Přesně proto je sociální demokracie proti současné vládě. Mají na triku největší pokles životní úrovně mezi zeměmi OECD a teď si před volbami vzpomenou na lidi. A když se podívám na státní rozpočet na příští rok, je zjevné, že ani v posledním roce nic pro dobro občanů a jejich blahobyt nepředvedou. Nebetyčně lžou a z lidí dělají blbce. Je to celé trapné.
Data hovoří jasně: v Česku nemáme téměř žádný hospodářský růst. Česko má rekordní propad reálných mezd. Vláda nezvládla inflaci – neustále roste, kumulativně už za dobu této vlády zhruba 35 procent a dále se zdražuje už několikrát zdražené.
Osekali důchody, zvedli daně, podfinancovali školství, štvou lidi proti sobě a vše v rozporu se svými předvolebními sliby. Řetězce i producenti zkouší, co český spotřebitel ještě vydrží. Vláda tomu jen impotentně přihlíží, ceny másla nebo vajíček jsou ten poslední exces.
K tomu se ještě dostaneme. Pojďme ještě mluvit o kondici sociální demokracie. Protože vaše preference už nějaký čas stagnují. V každém případě nerostou. Takže kdy přijde ten zlom?
Sociální demokracie na tři roky úplně vyklidila prostor, to se teď bude těžko dohánět. Každý odborník vám řekne, že je to věc minimálně na půl roku. Protože – to si řekněme upřímně – naprostá většina obyvatel v této zemi politikou dennodenně nežije.
Proto nechci řešit, co bylo, ale co bude. Hlavní úkol všech sociálních demokratů teď je přesvědčit občany, že my se nad nikoho nepovyšujeme, budeme pomáhat a za normální lidi bojovat. A že žádný hlas tentokrát nepropadne.
V pátek soud pro Prahu 1 rozhodl, že sociální demokracie má potomkům právníka Zdeňka Altnera zaplatit téměř půl miliardy korun. Co to pro vás znamená?
Rozhodnutí obvodního soudu považujeme za nezákonné a ihned se odvoláme. Rozumíte, Nejvyšší soud nám dal před pěti lety za pravdu, vrátil to obvodnímu soudu a ten si zase rozhodl, jak chce. Zvláštní je, že paní soudkyně rozhodla těsně před svým odchodem do důchodu.
Navíc jsme se o rozsudku dozvěděli den předem od novinářů. Proto celé rozhodnutí působí jako politicky motivované. Ale my se nedáme, i kdybychom si měli znovu absolvovat celé soudní kolečko.
Další věc: pokud by některé strany vládní koalice kandidovaly samostatně, dopadly by v danou chvíli podobně jako vy. Zachraňuje je jenom to, jsou součástí nějaké integrace, což je věc, o které jste na sjezdu a před ním také mluvila…
Extrémně silným prvkem několika posledních let v české politice je strach z propadlého hlasu. To je naprosto jasné a pochopitelné. Lidé mají také plné zuby toho, jak se politici neustále dohadují a přetahují mezi sebou. Jak se vymlouvají tu na opozici, tu na koaliční partnery, že nedoručují, co slíbili.
Takže kromě obavy z propadlého hlasu je tady druhá silná věc. A tedy že voliči od svých politiků očekávají, že se domluví, že představí konečně plán, jak tuto zemi posouvat. Pozitivní změny, žádné antiprogramy.
Protože jak jsem už zmínila – Česká republika stagnuje, tato parodie na vládu nezvládá ekonomiku a lidé potřebují, aby se jim – když pracují – dařilo lépe. Aby se jim slušně žilo a nekončili na dávkách, protože s výplatou nevyjdou.
To slyším nejčastěji, lidé se chtějí uživit z výplaty. A to teď často nejde a oni se za to hodně stydí, protože jim vláda namluvila, že je to jejich osobní selhání.
Sjednocení levicových stran ve Francii se vyplatilo, je to cesta i u nás.
A pokud jde o tu roztříštěnou scénu?
Volby do Sněmovny příští rok budou o spojování a spolupráci. I my s tím počítáme a pracujeme na tom. Protože ten strach z propadlého hlasu je silné téma a protože deset měsíců je hodně krátká doba.
Neobáváte se, že uvnitř strany narazíte na nějaký odpor?
Já jsem na sjezdu jasně řekla, že spojování a předvolební koalice je jeden z realistických scénářů. A že sociální demokracie musí vážně uvažovat, jak se popasuje s tím strachem z propadlého hlasu. Navíc, podívejte se, kolik je v Česku politických stran do deseti procent, to už je vážně na palici.
Nedávno jsem mluvil s jedním z bývalých předsedů SOCDEM a ten mi věcně a naprosto realisticky řekl, že byl výsledek sjezdu natolik přesvědčivý, že SOCDEM bude skoro jistě součástí uskupení, jako je Stačilo… A nedělal z toho vůbec žádnou vědu. Mluvil o tom tak, že se to vyloženě nabízí.
To je jasné. Je snad někdo, kdo má nějaký jiný realistický plán, jak se zbavit této asociální vlády a vrátit sociální demokracii tam, kam patří, tedy do Poslanecké sněmovny a vlády? Chceme být debatní kroužek, nebo politická strana? Proč by nás jinak měli lidé volit?
Na sjezdu jsem jasně řekla, že jestli chtějí debatní kroužek, tak ať volí mé protikandidáty. A že jedním z předpokladů toho, abychom byli zase relevantní strana, je, že se vrátíme do Sněmovny. Sjednocení levicových stran ve Francii se vyplatilo, je to cesta i u nás.
Voličům jde o to, aby se zbavili amatérů, kteří jsou momentálně v čele země, ne o to, abychom se dohadovali, kdo je ideově kovanější. Primárně jde o naši domácí politiku, která musí mít přednost před politikou zahraniční, za kterou si u nás nic nekoupíme.
A pak je tady ještě jeden faktor: Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Jeho preference jsou přes třicet procent, pevné jádro voličů přes pětadvacet procent. Přitom spousta lidí to má tak, že se nakonec vždycky přikloní k vítězi. Nikdo nechce prohrávat. Takže není vaším hlavním protivníkem – pokud jde o voliče – právě on?
Kromě toho nejsilnějšího momentu propadlého hlasu, kterému se nečelí jednoduše, máme za sebou tři roky mimo Sněmovnu a sérii porážek. A pokud něco vnímám, je to extrémní naštvanost úplně všech lidí.
Minulý týden jsem byla v Písku a měla jsem tam několik schůzek: s lidmi ze sociálních služeb, ze zdravotnictví, s policisty, s odboráři. Byla jsem ve školní jídelně mezi kuchařkami. Ta naštvanost lidí, že se neuživí z výplaty, je tak obrovská, že je skutečně mým cílem, kromě toho, abychom se vrátili do Sněmovny, přinést změnu a přispět k tomu, aby tahle apatie a rezignace na to, že politika přinese nějakou změnu, nepokračovala.
A pojďme se ještě vrátit k volbám v roce 2021: Fialova vláda mohla vzniknout jen díky tomu, že propadl milion hlasů. A to je to, co mám před očima. Jeden milion hlasů, jeden milion lidí, které v politice nikdo nezastupuje.
Faktem je, že v Česku už není skoro nikdo, kdo nestávkoval nebo se proti vládě nějak nebouřil. Stávkovalo se ve školství, na soudech, protesty byly ve zdravotnictví, teď se ozvali policisté, hasiči k tomu nemají daleko…
Všem těmhle lidem vláda říká, že se málo snaží, že si mají najít jinou práci nebo že prostě nejsou peníze. A pak si sami sobě politici navrhnou přidat čtrnáct procent a upřímně se diví té reakci.
Co jim budete během těch deseti měsíců říkat, abyste je přitáhli na svou stranu?
V tuhle chvíli mám pocit, že lidé nejvíce touží, aby je někdo vůbec bral vážně. Aby se politici nechovali jako nějaká vrchnost. Tahle vláda občany často vypeskuje. Občané ale nejsou poddaní, naopak, očekávají výkon.
Za prvé jim připomenu, že co jsme slíbili, to jsme také splnili. Od toho, že jsme obnovili proplácení nemocenské v prvních dnech nemoci, zavedli jsme náhradní výživné, valorizovali rodičovskou, pomohli jsme lidem s postižením až po růst mezd a ekonomiky od roku 2014 do roku 2021.
Za nás mzdy rostly, prosadila jsem elektronickou neschopenku, podrželi jsme lidi během covidu. Za nás v Česku nenastal propad životní úrovně, i když pokles ekonomiky byl bezprecedentní. Ten hlavní úkol ministra práce a sociálních věcí v čase krize je, aby neklesaly reálné mzdy, aby se lidé z výplaty uživili. V tomto současný ministr práce Marian Jurečka extrémně selhal, on vůbec nepochopil, že je ministrem práce.
Za druhé, svět kolem nás se hodně mění. Ve Fialově Česku se rozpadá zdravotnictví, školství, bydlení je neúnosně drahé, rodí se málo dětí, soudy nestíhají, v policii jsou obrovské podstavy, nikdo neví, co bude s automobilovým průmyslem.
A narůstá také třeba počet duševních nemocí. Lidé jsou zjevně vynervovaní a osamocení. Náš příběh bude tudíž o tom, že chceme lidem vrátit jistoty. Potřebujeme společenskou smlouvu, že základní věci budou fungovat, jedno co bude.
Když lidé pracují, musí se uživit. Když celý život pracovali, čeká je spravedlivý důchod. Že budeme jako společnost držet pohromadě. Že stát chce, aby mladí měli děti a děti rády chodily do školy a sportovaly.
A ještě jedna věc: ať přijde jakákoli krize, strašně moc vždycky záleží, jak stát zareaguje. Což Fialově asociální vládě vyčítám snad úplně nejvíc. My jsme vždycky řekli, že lidi nenecháme padnout a uděláme všechno pro to, abychom to společně zvládli.
A oni? Chtějí propouštět lidi z práce bez udání důvodu, neumí nic jiného než tupé škrty na úkor pracujících, rodin s dětmi i důchodců. Namísto toho, když přicházejí špatné časy, aby povzbudili důvěru ve stát a ekonomiku, jenom zvyšují paniku a nervozitu v celé společnosti.
Oni to vždycky jenom zhorší. Pokaždé, když se ODS dostane k moci, tak to jenom zhorší. Pokaždé. A výsledek je pokaždé stejný: zatímco ostatní země jsou už z krize venku, naše se v tom pořád plácá, a my sociální demokraté pak pokaždé potřebujeme osm let, abychom po ODS tu spoušť uklidili.
Kdyby tady na mém místě seděl Petr Fiala, opáčil by, že na rozdíl od vás konsolidují veřejné rozpočty. A ještě by dodal, že ty rozpočty zdědili po vás…
Tak zaprvé: slíbili, že budou konsolidovat o jedno procento HDP a reálně konsolidují o 0,37 procent. Což je třetina toho, co slíbili. A já stále čekám, že pan Skopeček, ekonomický expert ODS, najde těch 100 miliard, které slíbil ušetřit, aniž to měl kdokoli poznat. To tvrdil ještě tři dny před volbami. Nekonsolidují nic, akorát tahají z lidí peníze zvýšenými daněmi a inflací.
Vláda ve Sněmovně předminulý týden prosadila důchodovou reformu, na což hnutí ANO reagovalo tím, že až se vrátí k moci, tak ji zruší. Pokud byste byli po příštích volbách ve Sněmovně, předpokládám, že byste se k hnutí ANO v tomto připojili…
Řeknu to takto: budeme spolupracovat s těmi, kteří vrátí důchody na stav, ve kterém jsem ho v roce 2021 jako ministryně práce a sociálních věcí předávala. To znamená, že zrušíme všechna škodlivá opatření, které tato vláda zavedla, včetně prodloužení věku odchodu do důchodu.
I 65 let je moc. Lidé z toho mají vážně obavy. Už nemůžou. A mě osobně už rozčilují ty řeči, že to vláda dělá pro mladé. Pokud chce někde pomoct mladým, ať řeší bydlení. To je akutní problém mladých – nemají kde bydlet. Kvůli tomu klesá i porodnost.
A není pravda, že se lidem nechce pracovat. V Česku máme dlouhodobě nejnižší nezaměstnanost v celé EU. Máme nejdelší fond týdenní pracovní doby, podprůměrný počet státních svátků a jen čtyři týdny dovolené. Pokud to dáte dohromady, vyjde z toho jediné: Češi v průměru odpracují o devět let více než Němci, mzdy jsou ale v porovnání směšné. 35 let po revoluci! A připomínám, za téhle vlády jsme zchudli o třetinu.
K tomu je v Česku velmi špatný zdravotní stav obyvatelstva, který souvisí mimo jiné s tím, že máme průmyslovou ekonomiku, kde převažují těžké práce. A k tomu je mizerná zdravotní prevence. Věk dožití ve zdraví je tudíž logicky o rok nižší než průměr v Evropě. A v tomhle stavu, když Fiala a spol. ví, že lidé nevydrží tak dlouho pracovat, varovalo je i ministerstvo zdravotnictví, zvedají věk odchodu do důchodu. To je absurdní a nebezpečný experiment se zdravím i důvěrou lidí ve stát.
Projeví se to na invalidních důchodech, na dražší zdravotní péči, na nemocenské nebo v podpoře nezaměstnanosti. A na to všechno stát bude muset vydat peníze, akorát z jiné kapsy, protože se bude muset postarat o armádu občanů, kteří nemohou do důchodu. A ještě k tomu bude potřeba spousta úředníků. A co trh práce, zvládne stárnoucí Čechy? Já o tom pochybuji.
V Česku musí pravičáci pochopit, že důchody nelze financovat jenom ze sociálního pojištění.
A co námitka, která spočívá v demografických trendech? Rodí se čím dál méně lidí, na pracovním trhu tedy budou za několik let slabé populační ročníky, zatímco v důchodovém věku naopak ty silné. To přece nejde moc dohromady.
Demografie je neúprosná – to je jasné. Ale právě proto je potřeba přepnout a přestat financovat důchod jenom ze sociálního pojištění, což je zdanění práce. Musíme do důchodů začít systematicky dávat peníze i z jiných produkčních faktorů. Kapitál a informace – tam se nyní vytváří nejvíc finančních prostředků. A o tom byla moje spravedlivá důchodová reforma z roku 2021.
V Česku musí pravičáci pochopit, že důchody nelze financovat jenom ze sociálního pojištění. Je třeba dodělat ten rest, který udělala celá Evropa už před deseti až patnácti lety. U nás se důchody financují ze tří čtvrtin ze zdanění práce, v Evropě je to padesát na padesát. Už dávno venku vědí, že potřebují i jiné daňové zdroje. Jinak to nejde utáhnout.
A samozřejmě je potřeba nastartovat hospodářský růst. Bez toho budeme namydlení úplně ve všem. No a pak je potřeba podpořit porodnost. Což spolu podle všeho souvisí. Špatná ekonomická situace vede k nižší porodnosti. Lidé se v čase prohlubujících nejistot bojí mít děti.
A ještě něco: pokud pominu, že Petr Fiala před volbami sliboval, že nebudou zvyšovat věk odchodu do důchodu, zaráží mě, jak SPOLU a PirStan říkali, že mají vše promyšlené. Nakonec celou důchodovou reformu asi pětkrát měnili a do poslední chvíle improvizovali. Tahle důchodová reforma je jenom jako. Nic se neušetří. Vláda za tři roky nic pořádného neudělala, tak schválili tenhle paskvil, aby měli co zmiňovat v předvolebních debatách.
Vždyť pokud jde o tolik diskutované náročné profese, původně se to mělo týkat asi půl milionu lidí, pak 150 tisíc, nakonec jich je asi jen dvanáct tisíc. Ale nejen to, změnili i tempo růstu penzí a snížili výšku budoucích penzí změnou výměrového základu. O veletočích u výchovného raději pomlčím, kdo se v tom všem má vyznat. Jsou k smíchu.
Jak hodnotíte návrh státního rozpočtu na příští rok?
Já jsem doufala, že aspoň v tom posledním roce něco předvedou, ale ono je to celé postavené na vymyšlených číslech. Celý systém začíná být neúnosný, bobtná šedá ekonomika. Konsolidační balíček jen posílil ten nespravedlivý daňový mix. A ministr financí mluví jen o navýšení DPH jako dalším zdroji.
Nejsou tam žádné investice, snad kromě obrovské injekce do obrany. Ta nám ale hospodářský růst nerozproudí. Ten státní rozpočet neřeší ani jeden systémový problém této země. Navíc se ukazuje, že tato vláda amatérů neumí vybírat daně.
To říká i Andrej Babiš…
Fialovi profesionální ožebrovači lidí si vymyslí daň z mimořádných zisků a pak zjistí, že se sekli o 60 miliard. V každé normální zemi by v takové situaci ministr financí odstoupil. Jak je to možné, že si vymyslí novou daň a nevyjde mu to o 60 miliard? Vždyť důchody se osekávaly kvůli patnácti miliardám…
Dokážete si představit, že bych to udělala já? Nebo Bohuslav Sobotka? Nebo dokonce Jiří Paroubek? Kdyby něco podobného udělala naše vláda – která se o lidi i firmy opravdu starala, za nás byl růst a důchody v plusu – máme to na talíři od rána do večera. A u téhle vlády, která lže jak na běžícím pásu a seká jednu chybu za druhou, média jen mlčí. Čest výjimkám.
Dokážete se v této kritice vlády odlišit od Andreje Babiše?
Česká politika degeneruje. Média by měla jít každé vládě po krku. Aby všechny politické strany musely makat a držet slovo. Jenže jak je to u nás? Vždyť ODS působí jako chráněná dílna, oni nemusí zdůvodňovat své kroky, vysvětlovat proč lhali. A když něco pokazí, tak si zase něco vymyslí, nikdo je netlačí k tomu, aby přijali odpovědnost.
Česká politika klesá hloub a hloub a lidé jsou čím dál víc apatičtí. Jsou strašně naštvaní a politice už vůbec nevěří. A pokud to nezměníme, celé to může dopadnout hodně špatně.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.