Bolívie přežila asi nejkratší pokus o vojenský převrat v dějinách. Kuriózní epizodou vyvrcholilo politické napětí v odlehlé zemi, která hledá cestu ven z ekonomických problémů a izolace. Vláda chce utlumit dotování cen benzinu a dalšího zboží a rozšířit obchod se zahraničím.
Hned dvě jihoamerické země, které byly dříve reklamou na „socialismus pro 21. století“, v posledních dnech plní stránky světových médií. A ne úplně v lichotivém světle.
Venezuelu, odkud onen termín pro latinskoamerické země sympatizující s myšlenkami socialismu vzešel, rozbouřily zmanipulované prezidentské volby. Ty vyústily ve vlnu pouličních demonstrací a násilností.
To Bolívii čekají prezidentské volby až příští rok. Zemí ale zase otřásl v červnu kuriózní pokus o armádní puč. Do dějin se zapíše možná jako nejkratší převrat v historii. Ozbrojenci vedení generálem Juanem Josém Zuňigou se pokusili vniknout do prezidentského paláce v La Pazu.
A generál ihned promluvil do médií s tím, že chce v zemi nastolit změnu: „Bude nová vláda a ministři, věci se jistě změní, ale naše země už takto dále pokračovat nemůže,“ řekl do kamer Zuňiga, který byl ale záhy zatčen a celý pokus o puč skončil za méně než tři hodiny. Veřejnost zůstala zmatena, čeho chtěla skupinka pučistů vlastně dosáhnout.
V andské zemi taková situace není žádnou novinkou. Tento stát prošel od svého založení v roce 1825 už více než 190 pokusy o převrat, což dělá z Bolívie nechtěného světového rekordmana. Ten poslední incident letos v červnu poukázal na rostoucí vnitropolitické napětí, které vyvěrá z hospodářských problémů, jež země řeší.
Bolívii totiž docházejí finanční rezervy, které nakumulovala prodejem plynu a ropy. Bolivijská centrální banka oznámila, že k letošnímu lednu klesly její rezervy na 1,7 miliardy dolarů, zatímco před deseti lety měly výši 15 miliard dolar.
