AKTUALIZOVÁNO | V úterý večer a ve středu ráno. Během krátkého časového rozpětí, ve dvou blízkovýchodních metropolích ležících od sebe vzdušnou čarou 1500 kilometrů, byli zabiti vysoce postavení činitelé dvou hnutí, která jsou ve válce s Izraelem – Fuád Šukr z organizace Hizballáh a Ismáíl Haníja z Hamásu. K prvnímu útoku na předměstí libanonského Bejrútu se Izrael přihlásil, k druhému v Teheránu ne, ale Írán ho z něj již obvinil. Je tento „double kill“ dalším krokem na eskalátoru rozjíždějícího se k vypuknutí rozsáhlého konfliktu na Blízkém východě?
V prvním případě jde o letecký útok IDF na předměstí Bejrútu, jehož cílem a obětí byl Fuád Šukr, vysoký armádní velitel Hizballáhu.
Přesně mířený úder na budovu ve čtvrti Haret Hreik, kde se nachází hlavní bašta této organizace, se odehrál cca v 19:40 hodin místního času – jeden ze svědků agentuře Reuters sdělil, že se v tu dobu ozval hlasitý výbuch a z jižního předměstí začal stoupat sloup černého kouře.
První informace, pocházející mimo jiné od Hizballáhu, tvrdily, že Šukr izraelský útok přežil, následně ale jeho smrt potvrdilo více nezávislých zdrojů. Zprávy o dalších obětech se ovšem rozcházejí – podle posledních údajů deníku Haaretz, který cituje zdroje libanonského ministerstva zdravotnictví, zemřeli čtyři lidé a desítky byly zraněny.
Izraelská armáda uvádí, že útok byl odvetou za minulou sobotu, kdy na fotbalovém hřišti na Golanských výšinách v městečku Madždal Šams zabila raketa vypálená z jižního Libanonu 12 chlapců, náležejících do komunity Drúzů, kteří zde zrovna trénovali.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu záhy po útoku prohlásil, že libanonská militantní skupina „zaplatí vysokou cenu, kterou zatím ještě nezaplatila“.
V druhém případě, který se odehrál nad středečním ránem (je uváděn čas dvě hodiny po půlnoci), byl cílem útoku vůdce Hamásu Ismáíl Haníja a obětí se stal nejen on, ale i jeho bodyguard. A to pár hodin poté, co se účastnil inaugurace nového íránského prezidenta Masúda Pezeškjána.
První zprávy pocházejících z iránských zdrojů, citované i světovými médii, naznačovaly, že stejně jako v případě Šukra šlo o útok raketou, přesně namířenou na Haníjovu jeho rezidenci v severní čtvrti Teheránu. Teprve později se ukázalo, že ve skutečnosti zabíjela bomba, kterou kdosi do přísně střeženého komplexu propašoval již před několika měsíci – a pak ji na dálku odpálil, když bylo potvrzeno, že se Haníja v domě nachází.
Izrael se k odpovědnosti za tento útok nepřihlásil, komentátoři ovšem poukazují na jeho prohlášení po loňském říjnovém řádění Hamásu (jemuž padlo za oběť na 1200 lidí a z dalších 250 se stala rukojmí), že bude stíhat a likvidovat vůdce teroristické organizace Hamás, včetně Ismáíla Haníji.
Izrael tradičně „tajemně mlčí“, tentokrát to ale může být jinak
Izrael se ovšem konzistentně a dlouhodobě nevyjadřuje k žádným akcím, které jeho ozbrojené síly a tajné služby provádějí v Íránu, právě i s ohledem na „management eskalace“ s úhlavním nepřítelem izraelské existence. Za standardních podmínek tomu tak bude i tentokrát, ale kolem poledne se sejde válečný kabinet a ohlásí další případné kroky.
Pokud by se Izrael k zabití Haníji nakonec veřejně přihlásil, znamenalo by to signál další eskalace konfliktu v regionu a další zvýšení pravděpodobnosti války v Libanonu, kde si Írán vydržuje svou největší zbraň, kterou bezprostředně hrozí Izraeli – šiítskou milici Hizballáh.
Obět ranního útoku, Ismáíl Haníja, který trvale pobýval mimo Gazu (v Kataru, což mu umožňovalo cestovat bez větších omezení po zemích Blízkého východu) byl ovšem považován – ve srovnání s představiteli militatního křídla Hamásu, za pragmatického a umírněného, fungoval i jako vyjednavač mezi touto organizací a Izraelem.
Že byl atentát na něj uskutečněn právě v Íránu připisují analytici faktu, že jeho zabití jinde na Blízkém východě by zhoršilo vztahy Izraelem s těmito zeměmi – ty však v případě Íránu už ani horší být nemohou.
Snad jen v případě vypuknutí otevřeného konfliktu, který si ale (údajně podle dosavadních, byť vyhrocených postojů a akcí) nepřeje ani jedna ze stran. K situaci se aktuálně vyjádřil americký ministr obrany Lloyd Austin – podle něj není širší válka na Blízkém východě nevyhnutelná a Spojené státy se nyní snaží „snížit stoupající teplotu“ napětí; ale v případě útoku zůstávají neochvějně při obraně Izraele.
Vývoj situace je ovšem těsně po útocích značně nepřehledný a může nepředvídatelně akcelerovat. V brzké době přineseme širší komentář o současné situaci na Blízkém východě.
Aktualizace: Izraelská armáda dnes ráno (ve čtvrtek 1. srpna) oficiálně oznámila, že v uplynulých hodinách obdržela zpravodajské informace potvrzující smrt šéfa vojenského křídla Hamásu Muhammada Dífa při izraelském náletu v oblasti Chán Júnisu na jihu Pásma Gazy, k němuž došlo již před více než dvěma týdny – v sobotu 13. července.
Díf je považovaný za jednoho ze strůjců útoku Hamásu na jihu Izraele z 7. října, který vyvolal válku v Gaze. Izrael se v minulosti pokusil Dífa zabít už několikrát, ale vždy se mu podařilo uniknou, opakovaně i kvůli použití omezené síly ze strany Izraele. Ten však po 7. říjnu výrazně rozvolnil pravidla pro útoky na vedoucí postavy hnutí Hamás a při poslední akci cílící primárně na Dífa přišlo – podle tehdejšího vyjádření úřadů v Pásmu Gazy (které jsou pod kontrolou Hamásu) – o život více než 90 dalších lidí, včetně civilistů.
Izraelská armáda doposud uváděla, že se snaží zjistit, zda byl Díf při úderu skutečně zabit, protože Hamás jeho smrt dosud trvdošíjně popíral. Izraelské oznámení o Dífově smrti přichází přesně ve chvíli, kdy se v íránské metropoli Teheránu koná pohřeb politického lídra Hamásu Ismáíla Haníji.
