Hřibův „double trouble“: Piráty chce centralizovat, ale nechce je vést jako lídr do sněmovních voleb

Zásadní pro identitu Pirátů vždy bylo, že jsou historicky stranou kladoucí klíčový důraz na vnitřní demokracii a vnitrostranická referenda. To se týkalo každého zásadního rozhodnutí strany, včetně vzniku kandidátek pro jednotlivé volby.

Jinak řečeno: Piráti vždy byli na české poměry radikálně decentralizovanou formací. Což je ale přesně ta věc, kterou chce jejich nový předseda Zdeněk Hřib změnit. Do volby předsedy šel s „balíkem“ změn, jejichž podstata tkví naopak v její centralizaci.

V zákulisí strany lze dokonce zaslechnout názory, že střet o nového předsedu byl ze všeho nejvíc soubojem o podobu budoucích primárek – a tedy o to, jaký vliv bude mít nové vedení na vznik kandidátních listin včetně té pro volby do Poslanecké sněmovny, které budou za necelý rok.

Vše ostatní jsou pouhé nuance. Hřib ve svém projevu zdůraznil, že chce stranu vycentrovat tak, aby se stala hlavní politickou silou v liberálním politickém středu. Což nebude jednoduché, protože ve stejném prostoru operuje několik dalších stran: třeba STAN a TOP 09.

Piráti se podle nového předsedy mají zaměřit na problémy běžných lidí. Zmínil také, že je strana musí řešit „s důrazem na expertízu, data a fakta“. Za klíč k budoucí prosperitě Česka pak označil férovou ekonomiku, která bude vyrovnávat sociální rozdíly ve společnosti.

„Pokud chceme změnit tuto zemi, musíme se především změnit my sami,“ dodal. Proto se o post předsedy ucházel s reformním programem, jenž se týkal v úvodu zmíněného vnitřního fungování strany. Jejím cílem je podle Hřiba učinit Piráty znovu srozumitelnou a důvěryhodnou stranou. „Pokud se nezměníme, čeká nás sešup ke třem procentům,“ varoval na závěr svého projevu. 

To vše by nejspíš více méně podepsal každý z Pirátů. Co mnoha z nich naopak vadí, je podoba navrhované reformy, kterou odmítají s tím, že „vykosťuje“ vnitrostranickou demokracii.

Někteří Piráti v diskusi, která po volbě předsedy následovala, Zdeňka Hřiba dokonce kritizovali v tom smyslu, že likviduje vnitřní demokracii strany. Odkazovali se přitom na osmý bod jeho reformy, který spočívá v tom, že by budoucí předseda mohl sestavovat kandidátku. Hřib se bránil – podle něj bude její podobu jen navrhovat.

Ať už to s finální verzi reformy dopadne jakkoli, nelze vyloučit, že stranu začnou někteří její členové opouštět s odůvodněním, že se pod Hřibem zařadí po bok ostatních tradičních stran, jako je ODS nebo lidovci. A tedy že k nim nebudou tvořit alternativu, jak vždycky chtěli. To je první věc, která může Piráty srážet.

Ta další spočívá v tom, že Hřib jako předseda neplánuje vést stranu do příštích sněmovních voleb. Pokud tento svůj slib dodrží, bude to obrovská chyba. Lidé tomu nebudou rozumět a politická konkurence ho bude vykreslovat jako někoho, kdo nemá odvahu říct si o hlasy voličů a podstoupit klíčový souboj se svou konkurencí o budoucí charakter české politiky.

A pak je tady ještě jedna ošemetná věc: kauza Dozimetr, která se týká Pražského dopravního podniku. I kdyby se nakrásně ukázalo, že v ní Hřib není namočený, může a skoro jistě ho bude poškozovat (a tedy i Piráty jako celek), že na podnik a jeho fungování dohlíží patnáctičlenná dozorčí rada, které on sám předsedá.

Nakonec ještě několik slov k volbě zbytku vedení: přestože se v zákulisí spekulovalo, že Hřiba mohou ve vedení strany obklopit jeho vnitrostraničtí kritici (a že v něm tedy bude osamocený), nakonec mu Piráti navolili vedení složené spíše z jeho spojenců. A z politiků, kteří mají blízko k Ivanu Bartošovi.

Například Michal Bláha, který mu pomáhal se zpackanou digitalizací stavebního řízení, nebo Hana Hajnová, která byla lídryní strany v letošních krajských volbách na Vysočině. V tomto ohledu lze říct, že je volba nového vedení spíše projevem nějaké kontinuity než radikálního obratu jinam.

S tím souvisí úplně poslední zásadní věc: jelikož volba nového vedení Pirátů byla střetem o primárky a podobu kandidátky strany do sněmovních voleb, navíc v situaci, kdy Hřib nechce být jejím lídrem, bude zajímavé sledovat, kdo stranu do příštích sněmovních voleb nakonec povede.

Protože už teď se hovoří o tom, že by to mohl být někdo ze stávajících poslanců – typicky Olga Richterová. I v tomto ohledu by pak šlo zvolení Hřiba interpretovat spíše jako odraz kontinuity. Ostatně mezi spojence Hřiba lze kromě Richterové počítat také Jakuba Michálka nebo Mikuláše Ferjenčíka. A vlastně i Ivana Bartoše.

Hřib tedy vyhrál volbu předsedy s návrhem reformy, která ho bude skoro jistě oslabovat dovnitř strany. Navenek pak vsadil spíše na kontinuitu s jejím dosavadním směřováním. 

A je otázka, zda Piráti v danou chvíli nepotřebují ve vztahu k voličům přijít s neokoukanými lídry, kteří nenesou odpovědnost za její pád a debakl v evropských i krajských volbách.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.