GLOSA VOJTĚCHA KRISTENA | Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval dva nové ministry Fialovy vlády. Na Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) usedne první místopředseda STAN Lukáš Vlček, Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) obsadí bývalý karlovarský hejtman Petr Kulhánek (STAN). Trable, které hledání nových ministrů provázelo, však ukazují na krizi tuzemské vnitrostranické soutěže.
Politika v Česku netáhne. Patrné je to třeba na setrvalém poklesu členů většiny tuzemských stran nebo na míře důvěry veřejnosti v politiky. Důsledky těchto trendů sice nejsou vidět na první pohled, v konečném důsledku je však pocítíme všichni.
Méně „profesionálních“ politiků znamená menší vnitrostranickou soutěž, která generuje slabé lídry. Ukazuje se to při výběru nových ministrů, kteří nyní usedli do Strakovy akademie po odchodu Pirátů z vlády a Jozefa Síkely do Evropské komise.
Ale nejdřív k té soutěži: Její absence se ukazuje v několika rovinách. Je tak například pozoruhodné, že v posledních deseti letech vymizel institut stínové vlády, kdy opozice své lídry a týmy aktivně připravuje na převzetí moci.
Zabolelo nás to u Fialovy vlády, jejíž ministři po nástupu do úřadu často nevěděli, u jaké agendy vlastně začít. Jednoduše: nebyli připraveni. Pravda, hnutí ANO nyní stínovou vládu má, její výstupy se však mnohem víc než racionálními argumenty řídí spíše píárovou využitelností. Patrné to bylo například u divadla k důchodové reformě.
Ještě výrazněji se absence vnitrostranické soutěže ukazuje na všemožných předvolebních sjezdech, sněmech a kongresech. Zde platí jednoduché pravidlo: o předsedovi s prvním místopředsedou se nepochybuje a nikoho ani nenapadne kandidovat proti nim.
Zde je to ještě do jisté míry pochopitelné, ovšem že počet kandidátů na řadové místopředsednické pozice většinou odpovídá počtu místopředsednických pozic, už je na pováženou. Vždyť kde jinde má strana hledat nové lídry, nové směry, nové ideje?!
Výjimkou z uvedeného jsou strany v křeči, což nyní platí o odcházejících Pirátech a před dvěma lety na post-dozimetrovský STAN. Nebýt těchto dvou případů, jsou pozice zablokované. Nedostatek soutěže, která nemůže generovat nové lídry, se v politice ukazuje pokaždé, když je třeba obsadit významnou funkci. A je jedno, zda jde o pražského primátora, prezidenta, eurokomisaře, anebo ministry průmyslu a místního rozvoje.
Jak Lukáš Vlček na MPO, tak Petr Kulhánek na MMR si rozhodně zaslouží čas na hájení a hodnocení podle jejich činů, jakkoliv budou omezené dobíhajícím mandátem této vlády. Přesto si neodpustím pár postřehů, které jim výchozí pozici vůbec neulehčují.
Lukáš Vlček, mezi jehož priority patří mimo jiné energetika včetně dotáhnutí jaderného tendru, čelí velké kritice za to, že jde o starostu malé obce. Větší problém je však jinde: byznysu je neznámý. „Pan Lukáš Vlček je pro nás málo známou osobou, z oblasti byznysu jej neznáme,“ uvedla pro Blesk generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová.
Navíc, otazníky se vynořují i kolem jeho kompetencí. I když lidé kolem něj tvrdí, že se Vlček na funkci pečlivě připravoval, ještě na stranickém „post-dozimetrovém“ sněmu v roce 2022 patřily mezi jeho priority hybridní hrozby, životní prostředí a management veřejné správy. To je od aktuálních výzev, kterým jeho ministerstvo čelí, poměrně daleko.
Ani v případě nového ministra pro místní rozvoj nejde o kovaného kandidáta. Bývalý karlovarský hejtman Kulhánek rovněž čelí výtkám, že jde o neviditelného kandidáta, o kterém nebylo během povodní slyšet, následně prohrál krajské volby a nyní byl „za odměnu“ vytáhnut na jedno z nejviditelnějších míst celostátní politiky.
Třeba oba politici v dobrém překvapí, účtovat budou voliči za rok ve sněmovních volbách. I tak by však stálo partajím za zamyšlení, zda do svých stranických funkcí, které často připomínají zákopy z 1. světové války, vnitrostranickou soutěží, diskusí a výchovou budoucích lídrů nevpustit novou, dravou krev. Mohou na tom jen vydělat.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
