Vláda se přesně rok před volbami rozhodla splnit jeden ze svých slibů. Jde o změnu Ústavy, konkrétně zavedení tzv. klouzavého mandátu pro poslance či posílení pravomocí Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ). Návrh, který do vlády předložil odcházející ministr pro legislativu Michal Šalomoun, obsahuje i omezení pravomocí prezidenta republiky při jmenování členů bankovní rady České národní banky (ČNB) a také zjednodušení procesu při podávání ústavní žaloby na hlavu státu.
Rok před koncem svého mandátu bude vláda projednávat zásadní návrh na změnu Ústavy. Vládě ho předložil poslední den ve funkci ministr pro legislativu Michal Šalomoun.
Nejedná se však o žádné překvapení. Návrh z velké části vychází z programového prohlášení vlády (klouzavý mandát poslance, posílení Senátu a NKÚ) a kopíruje dosavadní politické debaty i některé předchozí (neúspěšné) návrhy.
V případě NKÚ se navrhuje rozšíření jeho kontrolních pravomocí obecně vůči všem, kdo nakládají s veřejnými prostředky, tedy nejen s majetkem státu.
Nově by tak do kontrolní kompetence NKÚ spadaly státní fondy, příspěvkové organizace, národní podniky, regiony soudržnosti, ale také Česká televize a Český rozhlas. NKÚ by také mohl kontrolovat hospodaření zdravotních pojišťoven, ČNB či právnických osob, kde má stát většinový podíl na základním kapitálu nebo vůči kterým je v postavení ovládající osoby.
Ministři, kteří by byli zároveň poslanci, by se mohli vzdát dočasně, po dobu výkonu vládní funkce, poslaneckého mandátu, který by přešel na náhradníka.
Návrh se však týká i omezení pravomocí prezidenta republiky, a to vůči ČNB. „Aby nedocházelo k pochybnostem o postavení prezidenta republiky a o charakteru státního zřízení České republiky jako republiky parlamentního typu, předkladatel navrhuje úpravu nesystémového a dlouhodobě kritizovaného procesu jmenování členů Bankovní rady České národní banky,“ vysvětluje se v odůvodnění návrhu.
Konkrétně by měl při jmenování členů Bankovní rady ČNB postupovat prezident republiky stejně jako při nominaci ústavních soudců. Tedy musel by si vyžádat souhlas Senátu.
Prezidenta republiky se týká i další z navrhovaných změn, totiž změna v procesu při podávání ústavní žaloby na něj. Podle současného znění Ústavy podává žalobu Senát, a to za podmínky souhlasu třípětinové většiny přítomných senátorů. K podání žaloby na prezidenta k Ústavnímu soudu ale zároveň potřebuje Senát také třípětinový souhlas všech poslanců Poslanecké sněmovny (PS). Návrh počítá s tím, že nově by byl potřeba souhlas jen nadpoloviční většiny všech poslanců.
„Aby však ústavní žaloba byla v praxi využitelným nástrojem, navrhuje se snížení požadovaného kvora k vyslovení souhlasu Poslanecké sněmovny z kvalifikované třípětinové většiny všech poslanců na většinu absolutní, tj. nadpoloviční většinu všech poslanců,“ uvádí se k tomu v důvodové zprávě k návrhu.
