Spojeni osudem: Koalice SPOLU a Petr Fiala. Může existovat jedno bez druhého?

Pirátská strana, i když jí vlastně od počátku nebylo potřeba, se „musela“ stát členem vlády. A to ze dvou důvodů: jednak kandidovala společně se Starosty, kteří její nominanty brutálně přeskákali díky preferenčním hlasům, a nebylo myslitelné, že by je nyní ještě „zradili“ a vstoupili do kabinetu bez nich. 

Za druhé – ani ODS, KDU-ČSL a TOP 09 si nemohly dovolit zabouchnout jim dveře před nosem, protože i jejich voliči věděli, že de facto hlasují pro pětikoalici.

Od bezprecedentních demonstrací proti Babišovi bylo jasné, že občanští demokraté, lidovci, TOP 09, Piráti a Starostové se mu postaví společně, byť rozděleni do dvou koalic. Matematicky to vyšlo, bylo tedy nutné splnit slib a „jít do toho“; jakkoli se někomu mohlo zdát, že Piráti nic podstatného nepřinesou a budou jen překážet. Jinak by šlo o podvod na voličích, který by znamenal ztrátu důvěry a následně i hlasů.

Petr Fiala si je od počátku vědom, jaký kapitál pro vládu a pro něj osobně znamená udržet různorodou koalici pohromadě, děj se co děj. Jde o jeho nejvýraznější a nejcennější lídrovský rys. Bez ironie. Vytrval i ve chvílích, kdy by každému jinému (včetně autora těchto řádků) dávno došla trpělivost se stranou, která získala se čtyřmi poslanci tři ministerstva, přesto pořád kverulovala, hrála si na vnitřní opozici a opakovaně hrozila odchodem z vlády.

Premiér se samozřejmě nebál ztráty většiny, či vůbec oslabení vlády v jakémkoli smyslu. Šlo o onen étos a strach, že Piráti kolem sebe začnou kopat, obviní ho z podrazu a ze spiknutí s Babišem. Což se také nakonec stalo.

Nicméně tuhle kapitolu už je možné uzavřít a vidíme, že nejde o nic, co by mělo vzrušovat veřejnost, či ohrožovat Fialovu pozici. Ovšem SPOLU, to je něco jiného. Kdyby se mu rozpadla pod rukama, padl by i on.

Před volbami v roce 2021 vsadil Petr Fiala vše na jednu kartu. Stejně jako Marian Jurečka u lidovců a Markéta Pekarová Adamová v TOP 09. Vyšlo jim to, SPOLU získala zhruba o třetinu víc hlasů, než dával před jejím založením v prosinci 2020 dohromady prostý součet preferencí jednotlivých stran. Především šlo ovšem o to být první na pásce a získat „bonus“, jež volební systém přisuzuje největším subjektům.

Je více než jisté, že bez SPOLU by se Petr Fiala nikdy nestal předsedou vlády. Koalice vyplnila dlouhodobé přání voličů po integraci středopravicového spektra a stala se jediným možným vyzyvatelem ANO v boji o volební vítězství. Důkazem, jak moc předsedovi ODS záleží na jejím udržení, je fakt, že proti vůli spolustraníků je dotlačil ke společné kandidátce s KDU-ČSL a TOP 09 i v eurovolbách.

Ostatně stejně Fiala postupuje i „o úroveň výš“, když trval a trvá na tom, aby v klíčových regionech (Praha a Středočeský kraj) SPOLU po volbách tvořila koalice na vládním půdorysu. Nechce zkrátka dopustit, aby „jeho“ uskupení „kolaborovalo“ s ANO. Dokonce i za situace, kdy si s tím Piráti a Starostové nedělali v jiných krajích žádný velký problém. Jako by se pořad bál, že co projde jiným, neprojde ODS.

Nezadat si s ANO se zdá být pro Fialu důležitější princip než mocenské zisky a zájmy jeho spolustraníků v regionech. Bere si tak moc k srdci moudrost, že každý má jen jednu pověst? V každém případě je namístě klást si otázku, zda se neřídit úslovím, že košile je bližší než kabát. V tomto případě – zda není důležitější SPOLU než vládní koaliční partneři, nebo i ODS než SPOLU. K tomu se ještě dostaneme, vezměme to popořadě.

Koexistence s Piráty stála premiéra, lidovce i TOPku hodně sil, energie a stovky tisíc voličů, které otrávily hádky, kulturní války a ústupky. Byť u toho posledního je otázka, zda sama SPOLU neztrácí pravicový tah na branku tak jako tak. 

Nyní zbývá již jen STAN. Ten je se svými 33 poslanci pro udržení většiny ve Sněmovně na rozdíl od Pirátů důležitý. Přesto: stalo by se něco tak strašného, kdyby ve středních Čechách vznikla vláda SPOLU s ANO?

Krajské volby znamenaly pro SPOLU velkou dezintegraci. Kandidovala jen ve čtyřech krajích. V Moravskoslezském a Libereckém, kde byla bez šance, v Jihomoravském, kde vyhrála, a ve Středočeském, kde zůstala poněkud za očekáváním. Zatímco na jihu Moravy bylo předem jasné, že se dohodne se Starosty, ve středních Čechách měla na výběr. Petr Fiala však tlačil na „vládní půdorys“ – byť ne přímo, ale přes Martina Kupku, který odtud pochází .

Je možné, že lídr SPOLU (a místopředseda Sněmovny za ODS) Jan Skopeček by si raději vybral nabídku ANO a stal se hejtmanem. Což je pozice, jíž se jednička STAN Petra Pecková odmítla vzdát. Kdyby se tedy mohl rozhodovat zcela svobodně. Už se zřejmě nedozvíme, zda reakce pravicových voličů by byla natolik negativní, jak se zřejmě bál premiér. Musíme mu v každém případě uznat, že je důsledný.

Petr Fiala ale už není coby „superlídr“ tak úspěšný jako před třemi roky. Sice se drží nalinkované strategie, ale SPOLU de facto v hlasování o krajích neexistovala a ani neměla společnou celostátní kampaň tak jako ANO. Což jistě zhoršilo výsledky ODS, KDU-ČSL a TOP 09. To nebylo rozhodnutí lídra bloku, ale přání krajských organizací, a nelze mu ho tedy vyčítat. Strany SPOLU však doplatily i na spojení s Piráty, jež volby v podstatě vygumovaly.

Jak se říká: Spolu chyceni, spolu pověšeni. Opravdu neměl a nemá Petr Fiala nyní myslet více na vlastní koalici než na tu vládní? Ostatně i SPOLU je z jeho vlastní partaje pod jistým tlakem. Kritici, nejvýrazněji reprezentovaní hejtmanem Martinem Kubou, brblají, že samostatné ODS by bylo líp. Z čeho tak ale soudí? Krajské volby jsou hodně špatné měřítko. Ze vzorku jen čtyř krajů a bez centrální kampaně fakt nelze soudit na úpadek značky.

Ono to bylo jinak: Všechny vládní strany platily za nepopularitu kabinetu, což dokázali zlomit jen silní lídři. Jan Grolich v Jihomoravském a Martin Kuba v Jihočeském kraji – první za SPOLU, druhý za ODS (k níž se ovšem nehlásil). 

Co by se na tom asi tak změnilo, kdyby jednotlivé strany štvaly voliče každá sama za sebe, a ne společně? Jestliže úzkostlivé trvání na vládním formátu se zdá být problematické, se snahou udržet jednotu SPOLU má Fiala pravdu.

Aby samostatná ODS měla šanci uspět a vyzvat ANO na alespoň trochu rovný souboj, chtělo by to silného lídra. Kdo by to vzal? Rozpuštění SPOLU by implikovalo odchod Petra Fialy. Ten je s ní spojen doslova pupeční šňůrou. 

Faktem je, že po drtivém vítězství Andreje Babiše ucítili vlci krev. Co se donedávna zdálo nemyslitelné, je nyní diskutováno: mají občanští demokraté vyměnit předsedu? Případně ještě před volbami? A do nich jít možná sami?

Jenomže opravdu stojí Fiala proti smečce zabijáků? Nejde spíše o psíky, kteří štěkají, ale nekoušou? Ani Martin Kuba nejeví zájem o stranický trůn. Určitě ne před volbami. Většina důležitých členů si také uvědomuje, že jestliže je to nyní špatné, bez SPOLU by to bylo horší.

Je mezi kritiky trojkoalice někdo s takovými „koulemi“, aby si řekl o mandát, sestřelil Fialu, zbavil se KDU-ČSL a TOP 09 a vzal na sebe osobní výlučnou odpovědnost za výsledek?

Ono je něco jiného nadávat z tepla gauče, a něco jiného riskovat ostrý studený vítr, která vždy fouká, když jste na samé špici. Ani Mirek Topolánek by nepodlehl palácovému převratu, kdyby sám vzbouřencům nevnutil jako nástupce Petra Nečase (nikdo z nich o tu pozici nestál).

Opravdu nevidím nikoho, kdo by si nyní řekl o mandát lídra. A jít na to opačně, napřed rozpustit SPOLU s tím, že se pak „někdo“ najde? To by teprve byl nezodpovědný risk.

A opravdu to nevypadá ani na pád Fialy proto, že by ODS zavrhla koalici SPOLU. Naopak se důležití straníci bojí vývoje u lidovců, jelikož Marian Jurečka jim jako spojenec vyhovuje. Ale mohou být klidní – i oni sami vědí, že s Markem Výborným by se vztah KDU-ČSL k trojkoalici nezměnil. 

Zbývá už vyplnit jen poslední políčko tajenky: když SPOLU nečeká rozpad (přinejmenším ne nyní, to by se muselo do voleb stát něco zásadního), může fungovat bez Fialy?

Obecně vzato konec lídra nemusí znamenat konec projektu (viz případná výměna Jurečky za Výborného). Faktem ale je, že pro veřejnost platí: Fiala = SPOLU a SPOLU = Fiala (zatímco až tak moc nesejde na tom, kdo vede KDU-ČSL a TOP 09, pokud by tedy nechtěl z koalice přímo odejít). 

Asi by se i povedlo někoho najít. Například Martina Kupku, který je populární a – na rozdíl třeba od Jana Skopečka – je Fialou favorizován.

Jenomže proč by se něco takového vůbec mělo dělat? Nedává smysl vyměnit jen jednu tvář za druhou a neměnit nic na obsahu politiky. Přitom problém leží zde – každý, kdo patří k těm, kteří dnes mají v ODS slovo, je také součástí problému. 

Buď by to vzal nějaký sekáč, který by rozpustil SPOLU a nastavil jasně pravicový kurs (a sebral tak vítr z plachet Miroslavu Kalouskovi), nebo musí stávající sestava jako celek znovu najít vůli vyhrávat uvnitř sebe.

Petr Fiala spojil svůj osud se SPOLU a snaží se ji udržet. Což dává smysl. Hlasy, že by se měla rozpadnout, jsou zatím v ODS silně menšinové. Bez Martina Kuby, který by praštil pěstí do stolu, nemají ani tvář. 

A nezdá se, že by chtěl opustit bezpečné budějovické hejtmanství a riskovat boj o Strakovu akademii v Praze. Kosmetická změna v čele občanských demokratů zase vyžaduje nějakého zrádce uvnitř Fialovy družiny. Král je oslaben, ne poražen.

🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.