Kandidátka na ústavní soudkyni Dita Řepková získala podporu senátorů Ústavně-právního výboru Senátu. Ze středečního slyšení před senátory vyplynulo, že na Ústavní soud míří trestní soudkyně, která je obdivovatelkou anglosaského právního systému a v praxi se „snaží eliminovat formalismus trestního práva v co největší míře“. „Máme tu bohužel relikt z minulosti, kdy obžaloba není stranou řízení a je součástí rozhodování soudu. Já rozhodně nejsem žádný překlápěč obžaloby,“ prohlásila Řepková před senátory.
Pokud senátoři za týden v plénu vysloví souhlas se jmenováním Dity Řepkové ústavní soudkyní, posílí stávající sbor ústavních soudců o člověka s rozhodně ne zcela obvyklými názory. Alespoň co se trestního práva týče.
Předsedkyně trestního senátu Krajského soudu v Brně (KS) Řepková se totiž senátorům představila jako liberální „trestařka“, ovšem s konzervativními názory jak v hodnotové oblasti, tak na samotnou roli Ústavního soudu.
Po jejím vystoupení v senátním výboru jsou tak jasnější možné příčiny kritiky, která se ohledně její rozhodovací činnosti ozývá z odvolacího Vrchního soudu v Olomouci.
V motivačním dopisu senátorům totiž Řepková napsala, že je obdivovatelkou anglosaského právního systému. A že se ve své soudcovské činnosti snaží eliminovat formalismus trestního práva v co největší míře a vykládat normy trestního práva v širších souvislostech společenských či hodnotových.
„Jsem velkou zastánkyní restorativní justice, která však v našich podmínkách stále živoří. A opakovaně mne zaráží, že kontradiktornost trestního řízení je stále planým pojmem, proti čemuž se snažím ve své rozhodovací praxi bojovat,“ uvedla ve zmíněném dopise.
Jak na výboru dále vysvětlila, český systém trestní justice je podle jejího názoru zatížen reliktem z minulosti, kdy státní zástupce je vnímán jako součást rozhodování soudu, který mu má v jeho práci pomáhat. Státní zástupce pak často podává obžalobu s tím, že se spoléhá na to, že se jeho případné chyby „v systému nějak spraví“.
Když v diskusi došlo na téma vysokého počtu rušených rozhodnutí jejího senátu olomouckým vrchním soudem, Řepková uvedla, že je soudcem, který poměrně často zprošťuje. Což podle ní není na prvním stupni u krajských soudů zcela obvyklé. „Nejsem překlápěč obžaloby a všichni to o mně vědí,“ uvedla Řepková. Ta zároveň senátorům potvrdila to, co již dříve uvedla pro INFO.CZ, tedy že je příznivcem liberálnějšího trestání.
„Kriminalizují se některé věci, které by se kriminalizovat neměly,“ prohlásila Řepková s tím, že nastavení trestní politiky je ovšem věcí zákonodárců.
Řepková se vyslovila kriticky i ke stávajícímu nastavení systému fungování Nejvyššího a Ústavního soudu. Obě instituce se podle ní zabývají v mnohém agendou, kterou by se zabývat neměly a vede to mj. k interní neznalosti a následné rozklíženosti jejich judikatury. „Nechme Nejvyššímu soudu, ať vynikne. A Ústavní soud ať se věnuje opravdu závažným problémům,“ sdělila senátorům Řepková.
K Ústavnímu soudu byla Řepková, která u něho působila několik let jako asistentka Elišky Wagnerové, kritická i ohledně některých jeho rozhodnutí z poslední doby. Například v případě nálezu pléna ohledně podmínky úřední změny pohlaví prohlásila, že se podle ní jednalo o „trochu nepřípustný aktivismus“ a přiklonila se k disentnímu názoru soudce Milana Hulmáka.
Ona sama obecně má za to, že některé věci bychom měli nechat příštím generacím a řešit jen ty věci, které „nás pálí“. „Budu možná trochu troufalá, ale na Ukrajině asi genderové otázky neřeší,“ prohlásila před senátory Řepková.
Kriticky se vyslovila i k některým posledním rozhodnutím Evropského soudu pro lidská práva (ESLP), u něhož několik měsíců působila na stáži. „Mám pocit, že ESLP si atrahuje pravomoc vykládat Úmluvu tak, že je tím, co řekne ESLP,“ vysvětlila svůj názor Řepková. A dodala, že byla zděšena, když zjistila, že ESLP nepracuje se spisem, ale pouze se stanovisky stran.
Řepková čelila dotazu i ohledně platů ústavních činitelů. Podle ní soudce hodně pobouřilo, když ministr spravedlnosti Pavel Blažek spojil soudcovské platy s platy justiční administrativy. Její kolegové prý pravidelně ze svých platů přispívají zaměstnancům soudů. Nejde prý o to, že by se soudci cítili se snížením platu méně nezávisle, ale o princip a obavu ze „salámové metody“.
„Soudcům vadí, že je o nich rozhodováno jako o rozpočtové položce, a ne s respektem k samostatné moci,“ vysvětlovala senátorům. Ale také zároveň dodala, že je v Česku podle ní „strašně moc soudců“ a není vůbec od věci se bavit o nastavení celého systému.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
