I český prezident Petr Pavel poslal do Papuy-Nové Guineje kondolenční telegram s vyjádřením soustrasti s oběťmi masivního sesuvu půdy u vesnice Kaokalam v provincii Enga, který zaživa pohřbil na dva tisíce lidí. O následcích této přírodní katastrofy proto informují média po celém světě. Světoznámý český tropický ekolog Vojtěch Novotný, který dlouhodobě působí právě na Papui-Nové Guineji (PNG), popisuje exkluzivně pro INFO.CZ příčiny a následky přímo z místa tragické události.
Jsou sesuvy půdy na Papui-Nové Guineji časté, nebo byl poslední tragický sesuv pro obyvatele země překvapivý?
Sesuvy půd patří v této zemi k velmi rozšířeným úkazům, ostatně mezi biology je Papua-Nová Guinea (a některé další oblasti tropů) pověstná tím, že se dynamika ekosystému, tedy jeho narušování a obnova vegetace, do značné míry zintenzivňuje právě sesuvy půdy. A to od těch malých o velikosti pár čtverečních metrů až po obrovské, jaký se odehrál nyní.
Čím jsou sesuvy půdy vyvolané?
Je to způsobeno kombinací vysokých srážek, tedy těžké půdy nasycené vodou a často i vodou podemleté, dále geologicky mladého, a tedy velmi členitého terénu, a také častými zemětřeseními, jež sesuvy často vyvolají. To ovšem nebyl zrovna tento případ.
Je možné sesuvy půdy nějak předvídat nebo se jim bránit?
Ochrana proti sesuvům je obtížná a těžko se předpovídají, zejména ty velké. Takže jde vlastně o konstantní riziko, ovšem na druhou stranu poměrně malé. Tento region je totiž jen málo zalidněný, zvláště v horských oblastech.
Při posledním sesuvu ale zemřely minimálně dva tisíce lidí. Je takový počet obětí na PNG tedy naprosto výjimečný i při srovnání s následky jiných přírodních katastrof?
Současná katastrofa je jednoznačně největší svého druhu za posledních 25 let, srovnatelný počet obětí byl zaznamenán pouze během tsunami, které zničilo vesnici Aitape na pobřeží. To bylo také způsobeno sesuvem půdy, ovšem podmořským.
Jaká nyní je pět dní po sesuvu naděje, že někteří zavalení lidé budou ještě zachráněni?
Bohužel při sesuvu půdy se třeba na rozdíl od zachraňování lidí z laviny nedá mnoho dělat. Naděje na přežití je zcela minimální. Zával, k němuž došlo nyní, je až deset metrů hluboký.
Berou to zde velmi vážně, ale i do jisté míry stoicky – na katastrofy typu zemětřesení či sopečné erupce jsou totiž místní již zvyklí
V některých médiích se objevily zprávy, že lidé na místě odmítají pomoc těžké techniky a raději kopou ručně. Proč?
Nejedná se o extrémně odlehlou lokalitu, těžká technika se tam dostává, jen není okamžitě k dispozici. Ale až se tam dostane, půjde jen o vyproštění těl, nikoli o záchrannou operaci. Proto také panuje otázka, zda vůbec těla s pomocí těžké techniky vyprošťovat.
Do oblasti směřuje humanitární pomoc. Jaké forma této pomoci může být v této chvíli nejúčinnější?
Pomoc se týká přeživších, jde hlavně o potraviny. Několik tisíc lidí se totiž musí přesunout z periferie závalu, neboť hrozí jeho rozšíření. To ovšem znamená také nedostupnost pozemků, kde si lidé pěstují nejrůznější plodiny. Ale humanitární eskalace typu hladomoru nebo nějakých nepokojů tady naštěstí nehrozí.
Jak na katastrofu reagují úřady PNG a místní obyvatelé?
Celostátně se reakce na katastrofu bere vážně, ale také do jisté míry stoicky, podobně jako třeba reakce na sopečnou aktivitu nebo zemětřesení. To vše jsou zde časté katastrofy – ty je sice obtížné předpovídat a reagovat na ně, ale lidé jsou tu na to již do jisté míry zvyklí.
Na druhou stranu se ovšem v tomto případě rozsah neštěstí i ztrát na životech řádově vymyká normálu. Určitým specifikem zůstává fakt, že katastrofa postihla jednu celou vesnici, čímž je celostátně poněkud omezen počet lidí, kteří ztratili své známé a příbuzné.
