Teroristický útok v německém Solingenu znovu zesílil tlak na vyšší regulaci nošení nožů na veřejnosti. Politici chtějí omezit délku čepelí nebo rozšířit takzvané zóny beze zbraní, v nichž není dovoleno nosit jakýkoliv nůž. Část odborníků ale tvrdí, že zákaz nošení nožů kriminalitu nesníží a jen zbytečně omezí práva těch, kteří s nožem žádné nekalé úmysly nemají.
Pojďme si na začátku připomenout, co se v německém Solingenu v pátek vlastně stalo. Šestadvacetiletý mladík, původem ze Sýrie, smrtelně pobodal tři lidi a dalších osm zranil. K útoku se přihlásila teroristická organizace Islámský stát.
Protože počet útoků nožem v poslední době podle statistik roste, jeden takový se odehrál například v sobotu ve Vídni, politici volají po tom, aby bylo nošení nožů přísněji regulované. „Nože se používají k páchání brutálních násilných činů, které mohou způsobit vážné zranění nebo smrt,“ řekla německá ministryně vnitra za sociální demokracii Nancy Faeserová.
Mimo jiné proto navrhuje, aby v Německu bylo zákonem dovoleno nosit na veřejnosti nůž o maximální délce čepele 6 centimetrů oproti současným dvanácti. Nejde přitom jen o reakci na tragédii v Solingenu, ale také na fakt, že policejní statistiky v Německu zaznamenaly nárůst případů vážného ublížení na zdraví nožem oproti předchozímu roku o více než pět procent.
Podobně roste počet těchto případů i v Rakousku
a dalších zemích, přičemž řada pachatelů se rekrutuje z řad cizinců či žadatelů o azyl. V některých případech jde o teroristické činy jako v Solingenu. Teroristický útok s pomocí nože zažila v poslední době i města jako Paříž, Londýn nebo Vídeň. V Londýně vzrostl mezi lednem 2023 a lednem 2024 počet útoků nožem o 16 %.
Může za všechno nůž?
Červnová vražda tří dívek v britském Southportu, z níž je podezřelý sedmnáctiletý mladík původem ze Rwandy, dokonce vedla k demonstracím a nepokojům v celé Británii. I tento pachatel, potomek migrantů, vraždil nožem.
Protože jsou podobné případy z pochopitelných důvodů silně medializované, vede to na veřejnosti k domněnce, že právě lidé z islámských zemí a Afriky mají zvláštní vztah k nožům a ochotě je kdykoliv použít. A proto je nutné držení nožů zregulovat tak, aby už samotné nošení většího nože na veřejnosti bylo trestné. S tímto vysvětlením ale mnozí odborníci nesouhlasí.
Ošidná je podle nich už samotná statistika útoků nožem, která se například v Německu vede až od roku 2021 a podle odborníků není přesná, protože zahrnuje jak přímé výhrůžky, tak útoky.
A velmi sporná je údajně i teze o tom, že některé národy (jako třeba Afghánci) mají k násilí pomocí nožů bližší vztah než ostatní.
Jistá je pouze jedna věc. Cizinci nebo lidé s migračním pozadím stojí za polovinou útoků nožem spáchaných v Německu.
„Když se podíváme blíže na pachatele neněmeckého původu, najdeme velmi odlišné skupiny lidí. Jsou zde Východoevropané, Severoafričané, máme tady Jihoameričany či osoby arabského původu,“ řekl stanici Deutsche Welle Dirk Baier, německý kriminalista z Institutu delikvence a prevence kriminality ve švýcarském Curychu.
Podle Baiera se jedná o velmi odlišné kultury, proto nelze říci, že existuje něco jako „specifická kultura nožů nebo etnické pozadí, které má přímou souvislost s nošením nožů.“
Pokud chce vláda omezit nárůst tohoto druhu kriminality, neměla by se údajně dívat na národnost pachatelů, ale na jiné okolnosti. „V jakém prostředí vyrůstají? Mezi kterými přáteli si myslí, že je důležité nosit nože? Jaké je jejich vzdělání? Musíme se podívat na jejich sociální poměry, a ne ustrnout na národnosti,“ tvrdí Baier.
Z podobného důvodu je velmi skeptický i k návrhu ministryně Faeserové na zákaz nošení nožů s čepelí delší než 6 centimetrů. „Lidé, kteří nosí nebezpečné nože, v tom budou pokračovat, ať už jsou legální nebo ne,“ argumentuje Baier.
Důkazem je fakt, že přísnější regulace není přímo úměrná počtu trestných činů s noži. Ve Velké Británii je zakázáno nosit na veřejnosti většinu druhů nožů a legislativa je v tomto ohledu velmi přísná, počet útoků s nožem je tam však jeden z nejvyšších v Evropě. Přitom je ale 80 % útoků noži spácháno klasickým kuchyňským nožem, žádným „vyhazovákem či motýlkem“.
Zóny beze zbraní
Tenhle fakt zpochybňuje i další opatření, které navrhují politici napříč Evropou po tragédii v Solingenu, a to rozšíření takzvaných zón beze zbraní, která už dnes fungují na mnoha místech Evropy, zejména v Rakousku, Německu a Velké Británii.
V těchto zónách je nejen striktně zakázáno nosit u sebe jakoukoliv palnou zbraň, ale také nůž či šroubovák, prostě všechno, čím by člověk mohl druhému člověku přivodit zranění či smrt. Takové zóny zavedla například Vídeň už v roce 2019 a má s nimi údajně jen dobré zkušenosti.
Za nedodržení zákazu nošení nožů a dalších nebezpečných předmětů, který namátkou kontrolují zesílené policejní hlídky, hrozí pokuta až 500 eur (zhruba 12,5 tisíce korun) nebo dva týdny vězení. A výsledky průzkumů říkají, že lidé se v takových zónách cítí bezpečněji.
Jenže to je podle některých odborníků také chiméra. „V Lipsku a Wiesbadenu byly provedeny vědecké studie o zónách beze zbraní, a obě ukázaly, že kriminalita znatelně neklesla. Obyvatelé se ale cítili více v bezpečí. Myslím, že je to nejspíš proto, že kolem bylo více policistů,“ vysvětluje kriminalista Baier.
Není ani zdaleka sám, kdo se dnes v Německu domnívá, že zákaz či omezení práva na nošení nože by nevedl k požadovanému snížení počtu útoků noži. Možná jen někteří politici chtějí deklarovanou snahou o „zákaz nožů“ jen odvést pozornost od jiných, obtížnějších řešení, vedoucích ke snížení násilné kriminality.
Například podle bavorského ministra vnitra za CSU Joachima Herrmanna by neměl na veřejnosti vzniknout dojem, že „problém násilí lze vyřešit zákazem nožů“. Herrmann odkazuje spíše na extremistické tendence přivezené do Německa ze zahraničí a sociální polarizaci, viditelnou po útoku hnutí Hamás na Izrael loni 7. října.
