KOMENTÁŘ KARLA BARTÁKA | Německé vládní sociálně demokratické straně (SPD) se v nedělních volbách v Braniborsku podařilo udržet na prvním místě, které zaujímá už od německého sjednocení v roce 1990. Kancléř Olaf Scholz přesto nemá mnoho důvodů k oslavám – byl záměrně odstaven od předvolební kampaně a nic nenasvědčuje tomu, že by voliči v tomto poklidném regionu kolem Berlína odevzdali své hlasy jako výraz souhlasu s politikou jeho vlády a semaforové koalice.
Na povolební večírek, který se konal kousek od jeho bydliště v Postupimi, hlavním městě Braniborska, Scholz nedorazil – naštěstí měl dobrou výmluvu: projev k Valnému shromáždění OSN v New Yorku.
Braniborské vavříny mu nepatří, zdobí hlavu populárního zemského premiéra Dietmara Woidkeho, který dával dobrý pozor, aby se Scholz v kampani vůbec nevyskytoval. Nechtěl, aby se v Braniborsku hlasovalo o politice federální vlády. Podle posledních průzkumů si totiž pokračování koalice SPD, Zelených a liberálů (FDP) přejí pouhá tři procenta německých voličů.
SPD v Braniborsku vyhrála s téměř 31 procenty hlasů; o necelé dva procentní body méně získala ultrapravicová Alternativa pro Německo (AfD), které průzkumy přitom přisuzovaly vítězství. Právě tato hrozba podle všeho způsobila mobilizaci části voličů proti krajní pravici.
Pozoruhodnou roli sehrál křesťanskodemokratický premiér sousedního Saska Michael Kretschmer, jehož CDU těsně porazila AfD na konci srpna. Vzkázal voličům své strany v Braniborsku, aby zvážili podporu právě SPD a zabránili tak vítězství AfD.
CDU skončila v Braniborsku až čtvrtá s 12 procenty hlasů. Přeskočila ji s 13,5 procenty populistická levicová Strana Sahry Wagenknechtové, která existuje teprve od ledna; její raketový vzestup ve východním Německu je nejvýznamnějším letošním posunem na německé politické scéně.
Wagenknechtová se hlásí přímo ke komunismu, ba k bývalé Německé demokratické republice. Je mimořádně kritická vůči Evropské unii a shovívavá vůči Rusku.
Pro SPD je růst vlivu této strany nebezpečný, protože jí odsává levicové voliče. Není ostatně vyloučeno, že o většině v braniborském parlamentu bude SPD muset jednat právě s ní. Zbývající dvě strany, s nimiž je SPD v koalici na celostátní úrovni – Zelení a FDP – se do braniborského parlamentu totiž ani nedostaly.
Zklidňujíci dopad na Berlín
Ačkoli na něm neměl žádnou zásluhu, má braniborský výsledek přes všechny popsané okolnosti pro Scholze a jeho vládu zklidňující dopad. Pokud by byla vyhrála AfD, podobně jako prvního září v Durynsku, musel by kancléř pravděpodobně už vyvodit nějaké důsledky. Takto může lavírovat dál a pokoušet se před volbami do Spolkového sněmu za necelý rok ještě zvrátit nepříznivý vývoj veřejného mínění ve svůj propěch.
Ostatně také dělá, co může. V reakci na srpnové útoky nožem v Solingenu, kde zabíjel mladý Syřan, prosadil zavedení kontrol na všech německých hranicích, obnovení vyhošťovacích letů do Afghánistánu, snížení podpor pro zamítnuté žadatele o azyl či zákaz nošení nožů na veřejnosti.
Zatím se neví, zda takové přitvrzení, neladící s tradiční politikou, přinese SPD nějaké body. „Konečně začínají dělat to, oč žádáme už deset let,“ posmíval se při parlamentní rozpravě minulý týden Bernd Baumann, šéf klubu AfD ve Spolkovém sněmu.
Německý tisk, i ten centristický a umírněný, je vůči vládní koalici stále kritičtější. Množí se výzvy, aby se SPD poučila u amerických demokratů a v dostatečném odstupu před volbami vyměnila svého kandidáta na kancléře. Pokud půjde do tohoto boje opět Scholz, nemá podle momentálních nálad šanci porazit Friedricha Merze, kterého už CDU vybrala jako lídra předvolební kampaně.
S 18procentní podporou je Scholz historicky na chvostu obliby německých kancléřů. Popularita jeho předchůdkyně Angely Merkelové neklesla nikdy pod 40 procent – ani poté, co v roce 2015 otevřela hranice masám syrských migrantů.
Po brandenburském sladkokyselém úspěchu nebude Scholz s rozhodnutím spěchat. On ostatně málokdy spěchá. Kritikové mu vyčítají váhavost a nerozhodnost. A také jistou bohorovnost. V rozhovoru pro berlínský list Der Tagesspiegel řekl, že v září 2025 počítá „s dostatečně dobrým výsledkem“, aby mohl dál vládnout. „Jsem běžec a jsem ve formě“.
Pokud by jeho hvězda měla přes všechno odhodlání dál blednout, má SPD v záloze ještě ministra obrany Borise Pistoriuse, který je momentálně – navzdory vší nepopularitě centrální vlády – nejoblíbenějším německým politikem. Jeho chvíle však ještě nenastala. Scholz zatím Joea Bidena napodobovat nebude.
🔥🗞️ Přidejte si INFO.CZ do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Díky.
